Sk 2,1: Když nastal den letnic, byli všichni shromážděni na jednom místě.
Sk 2,2: Náhle se strhl hukot z nebe, jako když se žene prudký vichr, a naplnil celý dům, kde byli.
Sk 2,3: A ukázaly se jim jakoby ohnivé jazyky, rozdělily se a na každém z nich spočinul jeden;
Sk 2,4: všichni byli naplněni Duchem svatým a začali ve vytržení mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat.
Sk 2,5: V Jeruzalémě byli zbožní židé ze všech národů na světě,
Sk 2,6: a když se ozval ten zvuk, sešlo se jich mnoho a užasli, protože každý z nich je slyšel mluvit svou vlastní řečí.
Sk 2,7: Byli ohromeni a divili se: "Což nejsou všichni, kteří tu mluví, z Galileje?
Sk 2,8: Jak to, že je slyšíme každý ve své rodné řeči:
Sk 2,9: Parthové, Médové a Elamité, obyvatelé Mezopotámie, Judeje a Kappadokie, Pontu a Asie,
Sk 2,10: Frygie a Pamfylie, Egypta a krajů Libye u Kyrény a přistěhovalí Římané,
Sk 2,11: židé i obrácení pohané, Kréťané i Arabové; všichni je slyšíme mluvit v našich jazycích o velikých skutcích Božích!"
Sk 2,12: Žasli a v rozpacích říkali jeden druhému: "Co to má znamenat?"