Sk 16,25: Kolem půlnoci se Pavel a Silas modlili a zpěvem oslavovali Boha; ostatní vězňové je poslouchali.
Sk 16,26: Tu náhle nastalo veliké zemětřesení a celé vězení se otřáslo až do základů. Rázem se otevřely všechny dveře a všem vězňům spadla pouta.
Sk 16,27: Když se žalářník probudil a uviděl, že jsou všechny dveře vězení otevřené, vytasil meč a chtěl se zabít, protože myslel, že mu vězňové uprchli.
Sk 16,28: Ale Pavel hlasitě vykřikl: "Nedělej to! Jsme tu všichni!"
Sk 16,29: Tu žalářník rozkázal, aby mu přinesli světlo, vběhl dovnitř a pln strachu padl před Pavlem a Silasem na kolena.
Sk 16,30: Pak je vyvedl ven a řekl: "Bohové a páni, co mám dělat, abych byl zachráněn?"
Sk 16,31: Oni mu řekli: "Věř v Pána Ježíše, a budeš spasen ty i všichni, kdo jsou v tvém domě."
Sk 16,32: A začali jemu i všem v jeho domácnosti zvěstovat slovo Boží.
Sk 16,33: Ještě v tu noční chvíli se jich ujal, očistil jim rány a hned se dal se všemi svými lidmi pokřtít.
Sk 16,34: Pak je zavedl do svého domu, pozval je ke stolu a s celou rodinou se radoval, že uvěřili v Boha.
Sk 16,35: Druhého dne ráno poslali soudcové ozbrojenou stráž s rozkazem: "Propusť ty muže!"
Sk 16,36: Žalářník oznámil tento rozkaz Pavlovi: "Soudcové nařídili, abyste byli propuštěni. Od této chvíle jste svobodni a v pokoji odejděte."
Sk 16,37: Ale Pavel řekl: "Nás, římské občany, veřejně a bez soudu zbili a zavřeli do vězení. A teď se nás chtějí ve vší tichosti zbavit? To ne! Ať sem sami přijdou a propustí nás!"
Sk 16,38: Stráž to oznámila soudcům. A ti, když uslyšeli, že Pavel a Silas jsou římští občané,
Sk 16,39: ulekli se a přišli za nimi; omluvili se, vyvedli je z vězení a prosili, aby opustili město.
Sk 16,40: Pavel a Silas vyšli z vězení a šli k Lydii. Tam se shledali s bratřími, povzbudili je a odešli z Filip.