Sk 14,6: Ti se o tom dověděli a uprchli do lykaonských měst Lystry a Derbe i okolí.
Sk 14,7: Ani tu nepřestali kázat evangelium.
Sk 14,8: V Lystře žil jeden člověk, který měl ochrnuté nohy; byl chromý od narození a nikdy nechodil.
Sk 14,9: Ten poslouchal Pavlovo kázání. Pavel se na něho upřeně podíval, a když viděl, že věří v Boží pomoc,
Sk 14,10: řekl mocným hlasem: "Postav se zpříma na nohy!" A on vyskočil a chodil.
Sk 14,11: Když zástupy viděly, co Pavel učinil, provolávaly lykaonsky: "To k nám sestoupili bohové v lidské podobě!"
Sk 14,12: Barnabášovi začali říkat Zeus, Pavlovi pak Hermes, poněvadž to byl především on, kdo mluvil.
Sk 14,13: Dokonce kněz Diova chrámu před hradbami dal přivést k bráně ověnčené býky a chtěl je s lidmi apoštolům obětovat.
Sk 14,14: Když se to Barnabáš a Pavel doslechli, roztrhli svůj oděv, vběhli do zástupu mezi lidi
Sk 14,15: a volali: "Co to děláte? Vždyť i my jsme smrtelní lidé jako vy. Zvěstujeme vám, abyste se od těchto marných věcí obrátili k živému Bohu, který učinil nebe, zemi, moře a všechno, co je v nich.
Sk 14,16: Tento Bůh sice v minulosti nechával pohanské národy žít, jak chtěly,
Sk 14,17: avšak nepřestal dosvědčovat sám sebe tím, že jim prokazoval dobro: dával vám z nebe déšť i úrodu v pravý čas, sytil vás pokrmem a naplňoval radostí."
Sk 14,18: Takovou řečí se jim jen s námahou podařilo zadržet zástupy, aby jim nezačaly obětovat.
Sk 14,19: Tu se tam objevili Židé z Antiochie a Ikonia, strhli lidi na svou stranu a začali Pavla kamenovat. Když mysleli, že je mrtev, vyvlekli ho z města.
Sk 14,20: Ale učedníci ho obstoupili a on vstal a vrátil se do města. Druhého dne pak odešel s Barnabášem do Derbe.