Sk 10,9: Druhého dne, právě když se blížili k městu, vyšel Petr za poledne na rovnou střechu domu, aby se modlil.
Sk 10,10: Pak dostal hlad a chtěl se najíst. Zatímco mu připravovali jídlo, upadl do vytržení mysli:
Sk 10,11: Vidí, jak se z otevřeného nebe cosi snáší; podobalo se to veliké plachtě, kterou spouštějí za čtyři cípy k zemi.
Sk 10,12: Byly v ní všechny druhy živočichů: čtvernožci, plazi i ptáci.
Sk 10,13: Tu k němu zazněl hlas: "Vstaň, Petře, zabíjej a jez!"
Sk 10,14: Petr odpověděl: "To ne, Pane! Ještě nikdy jsem nejedl nic, co poskvrňuje a znečišťuje."
Sk 10,15: Ale hlas se ozval znovu: "Co Bůh prohlásil za čisté, nepokládej za nečisté."
Sk 10,16: To se opakovalo třikrát a zase to všechno bylo vyneseno vzhůru do nebe.