Sk 10,17: Zatímco Petr úporně přemýšlel, co to jeho vidění může znamenat, podařilo se Kornéliovým poslům nalézt Šimonův dům. Zastavili se před vraty,
Sk 10,18: zavolali a ptali se, zda tu bydlí Šimon, kterému říkají Petr.
Sk 10,19: A Petr stále ještě přemýšlel o svém vidění, když mu Duch řekl: "Jsou tu tři muži a hledají tě;
Sk 10,20: sejdi hned dolů a bez rozpaků s nimi jdi, neboť já jsem je poslal."
Sk 10,21: Petr tedy sešel dolů k těm mužům a řekl: "Já jsem ten, kterého hledáte. Proč jste za mnou přišli?"
Sk 10,22: Oni odpověděli: "Posílá nás setník Kornélius, muž spravedlivý, který věří v jediného Boha a má dobrou pověst u všeho židovského lidu. Zjevil se mu anděl a rozkázal mu, aby tě pozval do svého domu a vyslechl, co mu máš říci."
Sk 10,23: Petr je zavedl dovnitř a nechal je u sebe přes noc. Hned druhého dne se s nimi Petr vydal na cestu a ještě několik bratří z Joppe ho doprovázelo.
Sk 10,24: Nazítří přišli do Cesareje. Kornélius je očekával a spolu s ním jeho příbuzní a nejbližší přátelé.
Sk 10,25: Když chtěl Petr vejít, vyšel mu Kornélius vstříc, padl na kolena a poklonil se mu.
Sk 10,26: Ale Petr jej přinutil vstát a řekl: "Vstaň, vždyť i já jsem jen člověk."
Sk 10,27: Za rozhovoru vešli dovnitř a Petr shledal, že je tam shromážděno mnoho lidí.
Sk 10,28: Promluvil k nim: "Dobře víte, že židům není dovoleno stýkat se s pohany a navštěvovat je. Mně však Bůh ukázal, abych si o žádném člověku nemyslel, že styk s ním poskvrňuje nebo znečišťuje.
Sk 10,29: Proto jsem také bez váhání přišel, když jste pro mne poslali, a nyní se ptám, jaký jste k tomu měli důvod."
Sk 10,30: Kornélius odpověděl: "Jsou to právě tři dny, co jsem se v tuto chvíli modlil ve svém domě odpolední modlitbu, a náhle stál přede mnou muž v zářícím rouchu
Sk 10,31: a řekl: »Kornélie, Bůh vyslyšel tvou modlitbu a ví o tvých dobrých skutcích.
Sk 10,32: Vyprav posly do Joppe a povolej odtud Šimona, kterému říkají Petr. Bydlí v domě koželuha Šimona u moře.«
Sk 10,33: Hned jsem tedy pro tebe poslal a ty jsi ochotně přišel. Nyní jsme tu všichni shromážděni před Bohem a chceme slyšet vše, co ti Pán uložil."
Sk 10,34: A Petr se ujal slova: "Nyní skutečně vidím, že Bůh nikomu nestraní,
Sk 10,35: ale v každém národě je mu milý ten, kdo v něho věří a činí, co je spravedlivé.
Sk 10,36: To je ta zvěst, kterou Bůh poslal synům izraelským, když vyhlásil pokoj v Ježíši Kristu. On je Pánem všech.
Sk 10,37: Dobře víte, co se dálo po celém Judsku: Začalo to v Galileji po křtu, který kázal Jan.
Sk 10,38: Bůh obdařil Ježíše z Nazareta Duchem svatým a mocí, Ježíš procházel zemí, všem pomáhal a uzdravoval všechny, kteří byli v moci ďáblově, neboť Bůh byl s ním.
Sk 10,39: A my jsme svědky všeho, co činil v zemi judské i v Jeruzalémě. Ale oni ho pověsili na kříž a zabili.
Sk 10,40: Bůh jej však třetího dne vzkřísil a dal mu zjevit se -
Sk 10,41: nikoli všemu lidu, nýbrž jen svědkům, které k tomu napřed vyvolil, totiž nám; my jsme s ním jedli a pili po jeho zmrtvýchvstání.
Sk 10,42: A uložil nám, abychom kázali lidu a dosvědčovali, že je to on, koho Bůh ustanovil za soudce živých i mrtvých.
Sk 10,43: Jemu všichni proroci vydávají svědectví, že pro jeho jméno budou odpuštěny hříchy každému, kdo v něho věří."
Sk 10,44: Ještě když Petr mluvil, sestoupil Duch svatý na všechny, kteří tu řeč slyšeli.
Sk 10,45: Bratří židovského původu, kteří přišli s Petrem, žasli, že i pohanům byl dán dar Ducha svatého.
Sk 10,46: Vždyť je slyšeli mluvit ve vytržení mysli a velebit Boha. Tu Petr prohlásil:
Sk 10,47: "Kdo může zabránit, aby byli vodou pokřtěni ti, kteří přijali Ducha svatého jako my?"
Sk 10,48: A dal pokyn, aby byli pokřtěni ve jméno Ježíše Krista. Potom jej pozvali, aby u nich zůstal několik dní.
Sk 11,1: O tom, že i pohané přijali slovo Boží, se dověděli apoštolové a bratří v Judsku.
Sk 11,2: Když přišel Petr do Jeruzaléma, začali mu bratří židovského původu vyčítat:
Sk 11,3: "Navštívil jsi neobřezané lidi a jedl s nimi!"
Sk 11,4: A tak jim to Petr začal po pořádku vysvětlovat:
Sk 11,5: "Byl jsem v městě Joppe a právě jsem se modlil, když jsem ve vytržení mysli měl vidění: Cosi se snáší dolů a podobá se to veliké plachtě, kterou spouštějí za čtyři cípy z nebe; zastavila se právě u mne.
Sk 11,6: Když jsem se do ní pozorně podíval, uviděl jsem tam nejrůznější zvířata i divokou zvěř, plazy a ptáky.
Sk 11,7: Uslyšel jsem hlas, který mi řekl: »Vstaň, Petře, zabíjej a jez!«
Sk 11,8: Odpověděl jsem: »To ne, Pane! Ještě nikdy nevešlo do mých úst nic, co poskvrňuje a znečišťuje.«
Sk 11,9: Ale hlas z nebe promluvil znovu: »Co Bůh prohlásil za čisté, nepokládej za nečisté.«
Sk 11,10: To se opakovalo třikrát a vše bylo opět vyzdviženo do nebe.
Sk 11,11: A právě v tu chvíli se zastavili před domem, kde jsme bydleli, tři muži, poslaní ke mně z Cesareje.
Sk 11,12: Duch mi řekl, abych bez rozpaků šel s nimi. Se mnou se vydalo na cestu i těchto šest bratří a všichni jsme vstoupili do Kornéliova domu.
Sk 11,13: On nám vypravoval, jak se mu v jeho domě zjevil anděl a řekl mu: »Pošli někoho do Joppe a pozvi k sobě Šimona, kterému říkají Petr.
Sk 11,14: Co on ti poví, přinese spásu tobě i tvé rodině.«
Sk 11,15: Když jsem k nim začal mluvit, sestoupil na ně Duch svatý, jako už na počátku sestoupil na nás.
Sk 11,16: Tu jsem si vzpomněl na to, co řekl Pán: »Jan křtil vodou, ale vy budete pokřtěni Duchem svatým.«
Sk 11,17: Jestliže tedy jim Bůh dal stejný dar jako nám, když uvěřili v Pána Ježíše Krista, jak jsem já v tom mohl Bohu bránit?" -
Sk 11,18: Po těch slovech bratří už nic nenamítali, ale velebili Boha: "Tak i pohany povolal Bůh k pokání, aby dosáhli života!"