Sf 2,8: Slyším utrhání Moábovo, hanobení od Amónovců. Utrhají mému lidu, proti jeho pomezí se vypínají.
Sf 2,9: Avšak, jakože jsem živ, je výrok Hospodina zástupů, Boha Izraele, Moáb bude jako Sodoma, Amónovci jako Gomora, stanou se panstvím kopřiv, solnou proláklinou, krajem navěky zpustošeným. Oloupí je pozůstatek mého lidu, zbytek mého národa je zdědí.
Sf 2,10: To vše se jim stane za jejich pýchu, neboť utrhali lidu Hospodina zástupů a vypínali se nad něj.
Sf 2,11: Hrozný bude Hospodin, až udeří na ně: stihne úbytěmi všechny bohy země. Každý se mu bude klanět ze svého místa, i všechny ostrovy pronárodů.
Sf 2,12: Také vy, Kúšijci, budete skoleni mým mečem!
Sf 2,13: Napřáhne svou ruku proti severu, zahubí Ašúra, z Ninive učiní zpustošené místo, stepní suchopár;