Sír 50,1: Velekněz Šimeón, syn Oniasův, opravil za svého života dům, za svých dnů opevnil chrám.
Sír 50,2: On dal položit základy pro hradby dvojnásob vysoké a navršit val kolem chrámového okrsku.
Sír 50,3: Za jeho dnů byla vykopána vodní nádrž, cisterna rozlehlá jako moře.
Sír 50,4: Staral se o svůj lid, aby nepropadl zkáze, a opevnil město pro případ obležení.
Sír 50,5: Jak se skvěl slávou, když obklopen lidem vycházel z velesvatyně !
Sír 50,6: Byl jako jitřenka mezi mraky, jako měsíc ve dnech úplňku,
Sír 50,7: jako slunce zářící nad chrámem Nejvyššího, jako duha třpytící se v oblacích slávy.
Sír 50,8: Byl jako květ růží v jarních dnech, jako lilie u pramene vod, jako bujný porost na svazích Libanónu v letních dnech,
Sír 50,9: jako oheň a kadidlo v kadidelnici, jako nádoba z ryzího zlata ozdobená množstvím drahokamů,
Sír 50,10: jako oliva obsypaná plody, jako cypřiš tyčící se do oblak.
Sír 50,11: Takový byl, když na sebe bral slavnostní roucho, a oděl se v dokonalost hodnou chlouby. Když vystupoval ke svatému oltáři, dodával lesk celému okrsku svatyně.
Sír 50,12: Když z rukou kněží přijímal části obětí a sám se postavil k ohništi oltáře, s věncem bratří kolem sebe, byl jako statný cedr na Libanónu, obklopený palmami.
Sír 50,13: Všichni ti synové Áronovi stáli ve své slávě, s obětinami Hospodinu ve svých rukou, před celým shromážděním Izraele.
Sír 50,14: Když dokončil svou službu u oltáře a připravil obětní dar Nejvyššímu, Všemohoucímu,
Sír 50,15: vztáhl svou ruku k obětní misce a vykonal úlitbu z červené šťávy hroznů. Vylil ji k základům oltáře jako příjemnou vůni Nejvyššímu, Králi veškerenstva.
Sír 50,16: Nato vykřikli synové Áronovi a zatroubili na polnice z tepaného stříbra; vydali dobře slyšitelný mocný hlas na připomínku před Nejvyšším.
Sír 50,17: Tu všechen lid ihned společně padl na tvář k zemi a klaněl se svému Hospodinu, všemohoucímu Bohu nejvyššímu.
Sír 50,18: Zpěváci vzdávali chvály svými hlasy, mnohohlasně zněl lahodný zpěv.
Sír 50,19: Lid prosil Hospodina, Nejvyššího, modlil se před Milosrdným, dokud neskončily obřady k poctě Hospodina a probíhala bohoslužba.
Sír 50,20: Potom velekněz sestoupil a vztáhl ruce nad celým shromážděním synů Izraele, aby svými ústy udělil Hospodinovo požehnání a směl vyslovit jeho jméno.
Sír 50,21: A opět se klaněli, aby přijali požehnání od Nejvyššího.