Př 30,1: Slova Agúra, syna Jákeova. Výnos. Výrok toho muže k Ítielovi, k Ítielovi a Ukalovi.
Př 30,2: Já jsem nejtupější z mužů a lidskou rozumnost nemám.
Př 30,3: Moudrosti jsem se neučil ani jsem si neosvojil poznání Svatého.
Př 30,4: Kdo vystoupil do nebe i sestoupil? Kdo si nabral vítr do hrstí? Kdo svázal vody do pláště? Kdo vytyčil všechny dálavy země? Jaké je jeho jméno a jaké je jméno jeho syna? Vždyť je znáš.
Př 30,5: Všechna Boží řeč je protříbená, on je štítem těch, kteří se k němu utíkají.
Př 30,6: K jeho slovům nic nepřidávej, jinak tě potrestá a budeš shledán lhářem.
Př 30,7: O dvě věci tě prosím; neodpírej mi je, dříve než umřu:
Př 30,8: Vzdal ode mne šálení a lživé slovo, nedávej mi chudobu ani bohatství! Opatřuj mě chlebem podle mé potřeby,
Př 30,9: tak abych přesycen neselhal a neřekl: "Kdo je Hospodin?" ani abych z chudoby nekradl a nezneuctil jméno svého Boha.
Př 30,10: Nepomlouvej otroka před jeho pánem, aby ti nezlořečil a ty bys pykal za svou vinu.
Př 30,11: Je pokolení, které zlořečí svému otci a své matce nežehná,
Př 30,12: pokolení, které se pokládá za čisté, ale není umyto od své špíny,
Př 30,13: pokolení, jež zvysoka hledí a přezíravě zvedá víčka,
Př 30,14: pokolení, jehož zuby jsou meče a jehož špičáky jsou dýky, aby požíralo v zemi utištěné a ubožáky mezi lidmi.