Př 25,1: Toto jsou rovněž přísloví Šalomounova, která sebrali mužové judského krále Chizkijáše.
Př 25,2: Sláva Boží je věc ukrýt, sláva králů je věc prozkoumat.
Př 25,3: Výšiny nebes, hlubiny země a srdce králů nelze prozkoumat.
Př 25,4: Odstraní-li se ze stříbra struska, výrobek se zlatníkovi povede;
Př 25,5: odstraní-li se svévolník z blízkosti krále, jeho trůn bude upevněn spravedlností.
Př 25,6: Před králem se nevypínej a na místo velmožů se nestav.
Př 25,7: Lépe bude, řekne-li ti: "Vystup sem," než když tě poníží před urozeným, jak na vlastní oči vídáš.
Př 25,8: Nezačínej unáhleně spor; jinak co si nakonec počneš, až tě tvůj bližní zahanbí?
Př 25,9: Veď svůj spor se svým bližním, ale nevyzraď tajemství jiného,
Př 25,10: jinak tě bude tupit, kdo o tom uslyší, a nepřestanou tě pomlouvat.
Př 25,11: Jako zlatá jablka se stříbrnými ozdobami je vhodně pronesené slovo.
Př 25,12: Zlatý nosní kroužek či náhrdelník z třpytivého zlata je kárající mudrc slyšícímu uchu.
Př 25,13: Jako chladný sníh o žních je spolehlivý vyslanec těm, kdo ho poslali. Občerství duši svého pána.
Př 25,14: Oblaka s větrem, ale bez deště, to je muž, který klame slibováním darů.
Př 25,15: Vůdce se dá přemluvit trpělivostí a měkký jazyk láme kosti.
Př 25,16: Najdeš-li med, jez s mírou, jinak se jím přesytíš a zvrátíš jej.
Př 25,17: Choď do domu svého bližního jen zřídka, jinak se tě přesytí a bude tě nenávidět.
Př 25,18: Palcát a meč a naostřený šíp je ten, kdo vydává proti svému bližnímu křivé svědectví.
Př 25,19: Jako vykotlaný zub a kulhavá noha je spoléhat se na věrolomného v den soužení.
Př 25,20: Svlékat šaty v chladný den či nalévat do louhu ocet je zpívat písně srdci sklíčenému.
Př 25,21: Hladoví-li ten, kdo tě nenávidí, nasyť jej chlebem, žízní-li, napoj ho vodou,
Př 25,22: tím shrneš řeřavé uhlí na jeho hlavu a Hospodin ti odplatí.
Př 25,23: Severní vítr přihání déšť a hněvivý obličej pokoutní řeči.
Př 25,24: Lépe je bydlet na střeše v koutku než se svárlivou ženou ve společném domě.
Př 25,25: Jak chladná voda znavené duši je dobrá zpráva z daleké země.
Př 25,26: Zkalený pramen a zkažená studánka je spravedlivý kolísající před svévolníkem.
Př 25,27: Není dobré jíst příliš mnoho medu a není slavné zkoumat slávu druhých.
Př 25,28: Město se strženými hradbami je muž, který se neovládá.
Př 26,1: Jako sníh v létě a déšť ve žni, tak se nehodí k hlupákovi sláva.
Př 26,2: Vrabec přeletuje, vlaštovka poletuje, bezdůvodné zlořečení nezasáhne.
Př 26,3: Na koně bič, na osla uzdu, na hřbet hlupáků hůl.
Př 26,4: Neodpovídej hlupákovi podle jeho pošetilosti, abys nebyl jako on.
Př 26,5: Odpověz hlupákovi podle jeho pošetilosti, aby se sám sobě nezdál moudrý.
Př 26,6: Nohy si mrzačí, zakusí příkoří, kdo posílá vzkaz po hlupákovi.
Př 26,7: Slabé jsou nohy chromého i přísloví v ústech hlupáků.
Př 26,8: Jako oblázek vložený do praku je pocta vzdaná hlupákovi.
Př 26,9: Jako trn v ruce opilého, tak přísloví v ústech hlupáků.
Př 26,10: Jako střelec, který chce všechno zasáhnout, je ten, kdo najímá hlupáka a kdejaké tuláky.
Př 26,11: Jako se pes vrací ke svému zvratku, tak hlupák opakuje svou pošetilost.
Př 26,12: Uvidíš-li muže, který si připadá moudrý, věz, že hlupák má víc naděje než on.
Př 26,13: Lenoch říká: "Na cestě je lvíče, v ulicích je lev."
Př 26,14: Dveře se otáčejí ve svém čepu a lenoch na svém loži.
Př 26,15: Lenoch sáhne rukou do mísy, ale je mu zatěžko vrátit ji k ústům.
Př 26,16: Lenoch si připadá moudřejší než sedm zkušeně odpovídajících.
Př 26,17: Chytá psa za uši, kdo se rozlítí ve sporu, který se ho netýká.
Př 26,18: Jako pomatený, který střílí ohnivé šípy a smrtící střely,
Př 26,19: tak jedná muž, který obelstí bližního a řekne: "Já jsem jen žertoval."
Př 26,20: Není-li už dřevo, uhasne oheň, není-li klevetník, utichne svár.
Př 26,21: Uhlí do výhně, dříví na oheň - tím je svárlivý muž pro vzplanutí sporu.
Př 26,22: Řeči klevetníkovy jsou jak pamlsky, sestoupí až do nejvnitřnějších útrob.
Př 26,23: Stříbrná poleva na hliněném střepu jsou planoucí rty, ale zlé srdce.
Př 26,24: Na rtech má přetvářku, kdo nenávidí, ve svém nitru chová lest.
Př 26,25: Mluví-li přívětivě, nevěř mu. Vždyť v jeho srdci je sedmerá ohavnost;
Př 26,26: nenávist může podvodně zakrýt, ale ve shromáždění bude jeho zloba odhalena.
Př 26,27: Kdo kope jámu, padne do ní, a kdo valí balvan, na toho se zvrátí.
Př 26,28: Zrádný jazyk nenávidí ty, na které dotírá, úlisná ústa přivodí pád.
Př 27,1: Nechlub se zítřejším dnem, vždyť nevíš, co den zrodí.
Př 27,2: Ať tě chválí cizí a ne tvá vlastní ústa, cizinec a ne tvoje rty.
Př 27,3: Těžký je kámen, písek má váhu, ale hoře, jež působí pošetilec, je těžší než obojí.
Př 27,4: Rozhořčení je kruté, hněv je jak povodeň, ale před žárlivostí kdo obstojí?
Př 27,5: Lepší jsou zjevná kárání než skrývaná láska.
Př 27,6: Věrně jsou míněny šlehy od milujícího, ale záludné jsou polibky nenávidícího.
Př 27,7: Sytý šlape i po plástvi medu, kdežto hladovému je každá hořkost sladká.
Př 27,8: Jako pták vyplašený z hnízda je muž, který prchá ze svého místa.
Př 27,9: Olej a kadidlo jsou pro radost srdci, přítel je sladší než chtění vlastní duše.
Př 27,10: Svého přítele a přítele svého otce neopouštěj, ale v den svých běd nechoď ani do domu vlastního bratra. Lepší je blízký soused než vzdálený bratr.
Př 27,11: Buď moudrý, můj synu, dělej radost mému srdci, abych mohl odpovědět tomu, kdo mě tupí.
Př 27,12: Chytrý vidí nebezpečí a skryje se, prostoduší jdou dál a doplatí na to.
Př 27,13: Šaty zadrž tomu, kdo se zaručuje za cizáka, a když za cizinku, vezmi od něho zástavu.
Př 27,14: Kdo za časného jitra příliš hlasitě dobrořečí svému bližnímu, tomu se to bude počítat za zlořečení.
Př 27,15: Neustálé zatékání vody v době dešťů a svárlivá žena jsou totéž;
Př 27,16: kdo ji chce zvládnout, chce zvládnout vítr, pravicí chytá olej.
Př 27,17: Železo se ostří železem a jeden ostří tvář druhého.
Př 27,18: Kdo hlídá fíkovník, bude jíst jeho plody, a kdo střeží svého pána, získá vážnost.
Př 27,19: Jako se na vodě zrcadlí tvář, tak srdce člověka na člověku.
Př 27,20: Podsvětí, říše zkázy, se nenasytí; nenasytí se ani oči člověka.
Př 27,21: Na stříbro kelímek, na zlato pec; a muž prověřuje ústa, která ho chválí.
Př 27,22: Kdybys pošetilce roztloukl v hmoždíři na padrť tloukem, pošetilost z něho nedostaneš.
Př 27,23: Dobře si všímej, jak vypadá tvůj brav, starej se pečlivě o svá stáda,
Př 27,24: vždyť žádná klenotnice není věčně plná, ani královská čelenka nepřetrvá všechna pokolení.
Př 27,25: Tráva se poseká, ukáže se otava, sklízí se píce z hor,
Př 27,26: z beránků máš oděv, za kozly koupíš pole,
Př 27,27: máš dostatek kozího mléka k své obživě i k obživě své rodiny, máš živobytí pro své děvečky.
Př 28,1: Svévolníci utíkají, i když je nikdo nepronásleduje, ale spravedliví žijí v bezpečí jako lvíče.
Př 28,2: Když je v zemi nevěrnost, bývá v ní mnoho velmožů, ale člověk rozumný a znalý udrží řád.
Př 28,3: Chudý muž, který utiskuje nuzné, je jako déšť, který odplavuje půdu a nedává chléb.
Př 28,4: Ti, kteří opouštějí Zákon, vychvalují svévolníka, ale ti, kteří jej zachovávají, se jim stavějí na odpor.
Př 28,5: Lidé zlí nerozumějí právu, kdežto ti, kdo hledají Hospodina, rozumějí všemu.
Př 28,6: Lepší je chudák žijící bezúhonně než falešný obojetník, byť bohatý.
Př 28,7: Rozumný syn dodržuje Zákon, ale kdo se přátelí se žrouty, dělá svému otci hanbu.
Př 28,8: Kdo rozmnožuje svůj statek lichvou a úrokem, shromažďuje jej pro toho, kdo se smilovává nad nuznými.
Př 28,9: Odvrací-li se někdo od slyšení Zákona, i jeho modlitba je ohavností.
Př 28,10: Kdo svede přímé na špatnou cestu, padne sám do jámy, kterou přichystal, ale bezúhonní nabudou dobrého dědictví.
Př 28,11: Boháč se zdá sám sobě moudrý, ale nuzný, který má rozum, ho prohlédne.
Př 28,12: Když jásají spravedliví, je to nádherné, ale když se pozdvihují svévolníci, člověk se ukrývá.
Př 28,13: Kdo kryje svá přestoupení, nebude mít zdar, ale kdo je vyznává a opouští, dojde slitování.
Př 28,14: Blaze člověku, který se stále bojí Boha, ale kdo zatvrdí své srdce, upadne do neštěstí.
Př 28,15: Řvoucí lev a sápající se medvěd je svévolný vladař nad nuzným lidem.
Př 28,16: Vévoda bez rozumu znamená mnoho útisku. Kdo nenávidí zištnost, bude dlouho živ.
Př 28,17: Člověk obtížený vraždou spěje k jámě; nikdo ho nezadržuj!
Př 28,18: Kdo žije bezúhonně, bude zachráněn, ale falešný obojetník rázem padne.
Př 28,19: Kdo obdělává svou půdu, nasytí se chlebem, kdežto kdo následuje povaleče, nasytí se chudobou.
Př 28,20: Věrný muž má mnoho požehnání, ale kdo se žene za bohatstvím, nezůstane bez trestu.
Př 28,21: Stranit někomu není dobré. Leckdo se proviní pro skývu chleba.
Př 28,22: Závistivec se honí za majetkem a neví, že na něj přijde nedostatek.
Př 28,23: Kdo domlouvá člověku, dojde později vděku spíše než ten, kdo má úlisný jazyk.
Př 28,24: Kdo odírá otce a matku a říká: "To není žádný přestupek," je společníkem zhoubce.
Př 28,25: Nadutec podněcuje spor, ale kdo spoléhá na Hospodina, bude nasycen tukem.
Př 28,26: Kdo spoléhá na svůj rozum, je hlupák, ale kdo žije moudře, unikne zlému.
Př 28,27: Kdo dává chudému, nebude mít nedostatek, ale kdo dělá, že nevidí, sklidí hojnost kleteb.
Př 28,28: Když se pozdvihují svévolníci, člověk se skrývá, když však mizí, rozhojní se spravedliví.
Př 29,1: Kdo zatvrdí šíji proti domluvám, bude nenadále rozdrcen a nezhojí ho nikdo.
Př 29,2: Když přibývá spravedlivých, lid se raduje, panuje-li svévolník, lid vzdychá.
Př 29,3: Kdo miluje moudrost, působí radost svému otci, ale kdo se přátelí s nevěstkami, mrhá majetek.
Př 29,4: Král zajistí zemi právem, ale kdo ji vydírá dávkami, pustoší ji.
Př 29,5: Muž, který lichotí bližnímu, rozprostírá síť jeho krokům.
Př 29,6: V přestoupení zlého člověka je léčka, ale spravedlivý plesá a raduje se.
Př 29,7: Spravedlivý zná při nemajetných, svévolník pro takové poznání nemá porozumění.
Př 29,8: Posměvači pobuřují město, kdežto moudří hněv odvracejí.
Př 29,9: Když se moudrý soudí s pošetilcem, ten se rozčiluje a posmívá bez ustání.
Př 29,10: Krvežíznivci nenávidí bezúhonného, kdežto přímí usilují zachránit mu život.
Př 29,11: Hlupák soptí, co mu dech stačí, ale moudrý se vždycky ovládne.
Př 29,12: Když vládce věnuje pozornost klamnému slovu, všichni jeho sluhové se stanou svévolníky.
Př 29,13: Chudý a utlačovatel se střetávají, ale oběma dal světlo očí Hospodin.
Př 29,14: Jestliže král soudí nuzné podle pravdy, jeho trůn bude upevněn provždy.
Př 29,15: Hůl a domluva dávají moudrost, ale bezuzdný mladík dělá ostudu své matce.
Př 29,16: Rozhojní se přestupky, kde se rozhojňují svévolníci, ale spravedliví spatří jejich pád.
Př 29,17: Trestej svého syna, připraví ti odpočinek, zpříjemní ti život.
Př 29,18: Není-li žádného vidění, lid pustne, ale blaze tomu, kdo zachovává Zákon.
Př 29,19: Otroka nelze ukáznit slovy; chápe sice, ale odezva žádná.
Př 29,20: Spatříš-li muže ukvapeného v řeči, věz, že hlupák má víc naděje než on.
Př 29,21: Když někdo otroka od mládí hýčká, bude mít nakonec příživníka.
Př 29,22: Hněvivý člověk podnítí svár a vznětlivý napáchá mnoho přestupků.
Př 29,23: Člověka poníží jeho povýšenost, kdežto kdo je poníženého ducha, dojde slávy.
Př 29,24: Kdo se dělí se zlodějem, nenávidí vlastní život: slyší kletbu, a nic neprozradí.
Př 29,25: Kdo se třese před lidmi, ten klade sobě léčku, kdo však doufá v Hospodina, má v něm svůj hrad.
Př 29,26: Mnozí usilují naklonit si vladaře, ale soudcem všech je Hospodin.
Př 29,27: Spravedlivým se hnusí podlý člověk, svévolníkovi se hnusí, kdo jde přímou cestou.