Př 22,17: Nakloň své ucho a slyš slova moudrých, zaměř srdce k tomu, co jsem poznal.
Př 22,18: Bude ti k blahu, budeš-li je ve svém nitru zachovávat, budou rovněž pohotově na tvých rtech.
Př 22,19: Abys na Hospodina spoléhal, poučím tě dnes - ano, tebe.
Př 22,20: Zdali jsem ti již dříve nenapsal rady a poznání,
Př 22,21: abych tě poučil o spolehlivé jistotě slov pravdy, abys mohl pravdivě odpovědět tomu, kdo tě poslal?
Př 22,22: Neodírej nuzného, vždyť nic nemá, po utištěném nešlapej v bráně.
Př 22,23: Neboť jejich spor povede Hospodin, uchvátí život jejich uchvatitelům.
Př 22,24: Nepřátel se s hněvivým člověkem a s mužem vznětlivým se nestýkej,
Př 22,25: ať se nepřizpůsobíš jeho stezkám a nenastražíš léčku své duši.
Př 22,26: Nebuď mezi těmi, kdo dají druhému ruku, kdo se zaručují za půjčku,
Př 22,27: nemáš-li čím splatit; proč ti má někdo vzít pod tebou lůžko?
Př 22,28: Nepřenášej dávné mezníky, které zasadili tvoji otcové.
Př 22,29: Viděls muže, který je zběhlý v svém díle? Před králi bude stávat; nebude stávat před bezvýznamnými.
Př 23,1: Jestliže zasedneš k jídlu s vladařem, dobře rozvaž, co je před tebou.
Př 23,2: Nasadíš si nůž na hrdlo, budeš-li nenasytný.
Př 23,3: Nedychti po jeho pochoutkách, je to ošidný pokrm.
Př 23,4: Neštvi se za bohatstvím, z vlastního rozumu toho zanech.
Př 23,5: Jen letmo na ně pohlédneš, už není! Vždycky si opatří křídla, jak orel odlétne k nebi.
Př 23,6: Nejez pokrm nepřejícího, nedychti po jeho pochoutkách!
Př 23,7: Vždyť je to duše vypočítavá. Říká ti: "Jez a pij," ale jeho srdce s tebou není.
Př 23,8: Snědené sousto zvrátíš a pokazíš svá vlídná slova.
Př 23,9: Nedomlouvej hlupákovi, neboť pohrdne tvou prozíravou řečí.
Př 23,10: Neposunuj dávné mezníky a nevstupuj na pole sirotků,
Př 23,11: neboť jejich zastánce je mocný, on povede jejich spor proti tobě.
Př 23,12: Ber si k srdci napomenutí a pozorně naslouchej výrokům poznání.
Př 23,13: Nepřipravuj chlapce o trest! Nezemře, když mu nabiješ holí.
Př 23,14: Nabiješ mu holí a jeho život vysvobodíš od podsvětí.
Př 23,15: Můj synu, bude-li tvé srdce moudré, zaraduje se i moje vlastní srdce.
Př 23,16: Zajásá mé ledví, když tvé rty budou mluvit, co je správné.
Př 23,17: Ať tvé srdce nezávidí hříšníkům, ale ať horlí pro bázeň před Hospodinem po všechny dny.
Př 23,18: Však to budoucnost ukáže! Tvá naděje nebude zmařena.
Př 23,19: Ty, můj synu, poslouchej a zmoudříš, veď své srdce touto cestou:
Př 23,20: Nebývej mezi pijany vína, mezi žrouty masa,
Př 23,21: vždyť pijan a žrout přijdou na mizinu, dřímota je oblékne v cáry.
Př 23,22: Poslouchej otce, on tě zplodil, a matkou nepohrdej, když zestárla.
Př 23,23: Pravdu získej a nekupči moudrostí, kázní a rozumností.
Př 23,24: Otec spravedlivého velice jásá, zplodil moudrého a raduje se z něho.
Př 23,25: Ať se raduje tvůj otec i tvá matka, tvoje rodička ať jásá.
Př 23,26: Můj synu, dej mi své srdce, ať si tvé oči oblíbí mé cesty.
Př 23,27: Vždyť nevěstka je hluboká jáma, těsná studna je cizinka.
Př 23,28: Číhá jak zákeřník a zaviní, že přibývá mezi lidmi věrolomných.
Př 23,29: Komu zbude "Ach" a komu "Běda"? Komu sváry? Komu plané řeči? Komu zbytečné modřiny? Komu zkalený zrak?
Př 23,30: Těm, kdo se zdržují u vína, kdo chodí okoušet kořeněný nápoj.
Př 23,31: Nehleď na víno, jak se rdí, jak jiskří v poháru. Vklouzne hladce
Př 23,32: a nakonec uštkne jako had a štípne jako zmije.
Př 23,33: Tvé oči budou hledět na nepřístojnosti, z tvého srdce budou vycházet proradné řeči.
Př 23,34: Bude ti, jako bys ležel v srdci moře, jako bys ležel s rozbitou hlavou.
Př 23,35: "Zbili mě a nic mě nebolí, ztloukli mě a nevím o tom. Až procitnu, vyhledám to zas a zase."
Př 24,1: Nezáviď zlým lidem a nedychti být s nimi,
Př 24,2: neboť jejich srdce rozjímá, jak připravit zhoubu, a jejich rty mluví, aby potrápily.
Př 24,3: Moudrostí se dům buduje, rozumností se zajišťuje;
Př 24,4: kde je poznání, tam se komory naplňují vším drahocenným a příjemným majetkem.
Př 24,5: Moudrý muž je mocný, a kdo má poznání, upevňuje svou sílu.
Př 24,6: Boj veď s rozvahou, ve množství rádců je vítězství.
Př 24,7: Příliš vysoko je moudrost pro pošetilého, ten v bráně neotevře ústa.
Př 24,8: Kdo přemýšlí, jak páchat zlo, toho nazvou pletichářem.
Př 24,9: Vymýšlet pošetilost je hřích, posměvač se lidem hnusí.
Př 24,10: Budeš-li v čas soužení liknavý, budeš se svou silou v úzkých.
Př 24,11: Vysvoboď ty, kdo jsou vlečeni na smrt; což se neujmeš těch, kdo se potácejí na popravu?
Př 24,12: Řekneš-li: "My jsme to nevěděli," což ten, který zpytuje nitro, tomu nerozumí? Ten, který chrání tvůj život, to neví? On odplatí člověku podle jeho činů.
Př 24,13: Můj synu, jez med, je dobrý, plástev medu je tvému patru sladká.
Př 24,14: Právě tak poznávej moudrost pro svou duši. Když ji najdeš, máš budoucnost, tvá naděje nebude zmařena.
Př 24,15: Svévolníku, nestroj úklady obydlí spravedlivého a nepleň místo, kde on odpočívá!
Př 24,16: Spravedlivý, i když sedmkrát padne, zase povstane, svévolníci zaklopýtnou a zle končí.
Př 24,17: Neraduj se z pádu svého nepřítele, nejásej nad jeho klopýtnutím ani v srdci,
Př 24,18: nebo to Hospodin uvidí a bude to zlé v jeho očích a odvrátí od něho svůj hněv.
Př 24,19: Nerozčiluj se kvůli zlovolníkům, nezáviď svévolníkům.
Př 24,20: Zlý žádnou budoucnost nemá, svévolníkům zhasne světlo.
Př 24,21: Můj synu, boj se Hospodina a krále a nezaplétej se s lidmi vrtkavými;
Př 24,22: kdo ví, kdy se na ně náhle snese zničující pohroma od obou?