Př 2,1: Můj synu, jestliže přijmeš mé výroky, uchováš-li mé příkazy ve svém nitru,
Př 2,2: abys věnoval pozornost moudrosti a naklonil své srdce k rozumnosti,
Př 2,3: jestliže přivoláš porozumění a hlasitě zavoláš na rozumnost,
Př 2,4: budeš-li ji hledat jako stříbro a pátrat po ní jako po skrytých pokladech,
Př 2,5: tehdy pochopíš, co je bázeň před Hospodinem, a dojdeš k poznání Boha.
Př 2,6: Neboť moudrost dává Hospodin, poznání i rozumnost pochází z jeho úst.
Př 2,7: Pro přímé má pohotovou pomoc, je štítem těm, kdo žijí bezúhonně,
Př 2,8: chrání stezky práva a střeží cestu svých věrných.
Př 2,9: Tehdy porozumíš spravedlnosti, právu a přímosti, všemu, co zanechává dobré stopy.
Př 2,10: Neboť moudrost vejde do tvého srdce a poznání oblaží tvou duši.
Př 2,11: Tvou stráží stane se důvtip, rozumnost tě bude chránit.
Př 2,12: Ochrání tě před zlou cestou, před každým, kdo proradně mluví,
Př 2,13: před těmi, kdo opouštějí přímé stezky a chodí po temných cestách,
Př 2,14: kdo se radují, když páchají zlo, jásají nad zhoubnými proradnostmi,
Př 2,15: jejichž stezky jsou křivolaké; jsou neupřímní na každém kroku.
Př 2,16: Moudrost tě ochrání před cizí ženou, před cizinkou, která se lísá svými řečmi,
Př 2,17: která opouští druha svého mládí, a na smlouvu svého Boha zapomíná.
Př 2,18: Propadla smrti i se svým domem, její stopy směřují do říše stínů.
Př 2,19: Nikdo z těch, kdo k ní vcházejí, se nevrátí, stezek života nedosáhne.
Př 2,20: Kéž bys jen chodil po cestě dobrých a bedlivě dbal na stezky spravedlivých.
Př 2,21: Neboť zemi budou obývat přímí a zůstanou v ní bezúhonní.
Př 2,22: Ale svévolníci budou ze země vyťati, věrolomní budou z ní vyrváni.