Oz 5,8: Zatrubte v Gibeji na polnici, na pozoun v Rámě, křičte na poplach v Bét-ávenu! Táhnou proti tobě, Benjamíne!
Oz 5,9: Efrajim bude vzbuzovat úděs v den, kdy bude ztrestán; izraelské kmeny seznamuji s pravdou.
Oz 5,10: Judští velmožové jsou jako ti, kdo přenášejí mezníky. Vyleji na ně svou prchlivost jako vodu.
Oz 5,11: Efrajim bude poroben a zkrušen soudem, protože se rád honí za žvástem.
Oz 5,12: Budu Efrajimovi jako hnisavá rána a jako kostižer Judovu domu.
Oz 5,13: Když spatřil Efrajim svoji nemoc a Juda svou otevřenou ránu, šel Efrajim k Ašúrovi, poslal k velkokráli. Ten vás však vyléčit nemůže, vaši otevřenou ránu nevyhojí!
Oz 5,14: Neboť já budu na Efrajima jako mladý lev, na Judův dům jako lvíče. Já, já rozsápu a odejdu, uchvátím a nikdo nevysvobodí.
Oz 5,15: Odejdu, vrátím se ke svému místu, dokud nevyznají svou vinu a nezačnou mě hledat. Ve svém soužení mě budou hledat za úsvitu.
Oz 6,1: "Pojďte, vraťme se k Hospodinu, on nás rozsápal a také zhojí, zranil nás a také obváže.
Oz 6,2: Po dvou dnech nám vrátí život, třetího dne nám dá povstat a my před ním budeme žít.
Oz 6,3: Poznávejme Hospodina, usilujme ho poznat. Jako jitřenka, tak jistě on vyjde. Přijde k nám jako přívaly dešťů a jako jarní déšť, jenž svlažuje zemi."
Oz 6,4: Co mám s tebou dělat, Efrajime? Co mám s tebou dělat, Judo? Vaše zbožnost je jak jitřní obláček, jako rosa, která hned po ránu mizí.
Oz 6,5: Proto jsem je otesával skrze proroky, ubíjel jsem je výroky svých úst; z mých soudů nad tebou ti vzejde světlo.
Oz 6,6: Chci milosrdenství, ne oběť, poznání Boha je nad zápaly.
Oz 6,7: Oni však po způsobu lidí přestoupili smlouvu, ve všem se vůči mně zachovali věrolomně.
Oz 6,8: Gileád je městem těch, kdo páchají ničemnosti, městem krvavých stop.
Oz 6,9: Jako hordy na někoho číhající spolčují se kněží, vraždí na cestě do Šekemu, prosazují své mrzké plány.
Oz 6,10: V izraelském domě vidím strašnou věc: Izrael se tam poskvrňuje Efrajimovým smilstvem.
Oz 6,11: A tobě, Judo, nastane žeň, až změním úděl svého lidu.
Oz 7,1: Když chci léčit Izraele, vychází najevo nepravost Efrajimova a zlořády Samaří, jak proradně jednají. Zloděj se vloupává, horda přepadává na ulici.
Oz 7,2: Ani jim nepřijde na mysl, že na všechny jejich zlořády pamatuji. Jejich skutky je obklopují, mám je před očima.
Oz 7,3: Svými zlořády dělají radost králi, svými přetvářkami velmožům.
Oz 7,4: Jsou to samí cizoložníci, jsou jako sálající pec bez pekaře, který přestal bdít, když dal zadělané těsto kynout.
Oz 7,5: V den našeho krále jsou velmožové rozpáleni vínem; spřáhl se s posměvači.
Oz 7,6: Záludně se k němu blíží, jejich srdce je jako pec; po celou noc spí jejich pekař, za jitra shoří plápolajícím plamenem.
Oz 7,7: Každý z nich sálá jako pec, požírají své soudce; všichni jejich králové padají, nikdo z nich nevolá ke mně.
Oz 7,8: Efrajim se směšuje s kdejakým lidem, Efrajim je jako neobrácený podpopelný chléb.
Oz 7,9: Cizáci stravují jeho sílu, on to nepoznává; ačkoli prokvétá šedinami, on to nepoznává.
Oz 7,10: Ten, jenž je Pýchou Izraele, obrátí se proti němu. K Hospodinu, svému Bohu se nevracejí, hledat ho je ani nenapadne.
Oz 7,11: Efrajim je jako nerozumná holubice, snadno se dá zlákat. Volají k Egyptu, chodí do Asýrie.
Oz 7,12: Až zase půjdou, rozestřu na ně svou síť, schytám je jako nebeské ptactvo, ztrestám je, jak o tom slýchali ve svém shromáždění.
Oz 7,13: Běda jim, protože utekli ode mne. Zhouba na ně, že mi byli nevěrní. Já jsem je vykoupil, oni však o mně mluví lži.
Oz 7,14: Ve svém srdci neúpějí ke mně, když kvílejí na svých ložích. Scházejí se při obilí a moštu a mně se vyhýbají.
Oz 7,15: Ať jsem je trestal nebo posiloval jejich paži, oni o mně smýšleli zle.
Oz 7,16: Obracejí se, ne však k Nejvyššímu, jsou jako záludný luk. Mečem padají jejich velmožové pro jazyk, jenž soptí hněvem. Proto sklidí jen úšklebky v egyptské zemi.