Nu 32,5: A dodali: "Jestliže jsme u tebe nalezli přízeň, nechť je tvým služebníkům přidělena do vlastnictví tato země. Nevoď nás přes Jordán."
Nu 32,6: Mojžíš Gádovcům a Rúbenovcům vytkl: "Což vaši bratří půjdou do boje a vy si zůstanete tady?
Nu 32,7: Proč berete Izraelcům odvahu přejít do země, kterou jim dal Hospodin?
Nu 32,8: Zrovna tak se zachovali vaši otcové, když jsem je poslal z Kádeš-barneje, aby zhlédli zemi.
Nu 32,9: Došli až do úvalu Eškólu a zhlédli zemi, ale Izraelcům vzali odvahu, takže nechtěli vejít do země, kterou jim dal Hospodin.
Nu 32,10: Onoho dne vzplanul Hospodin hněvem a zapřisáhl se:
Nu 32,11: Muži ve věku od dvaceti let výše, kteří vyšli z Egypta, neuvidí zemi, kterou jsem přísežně zaslíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, protože se mi cele neoddali,
Nu 32,12: kromě Kenazejce Káleba, syna Jefunova, a Jozua, syna Núnova; ti se totiž cele oddali Hospodinu.
Nu 32,13: Tehdy vzplanul Hospodin proti Izraeli hněvem a čtyřicet let jim dal bloudit po poušti, dokud nezaniklo celé to pokolení, které se dopouštělo toho, co je zlé v Hospodinových očích.
Nu 32,14: A teď jste nastoupili vy na místo svých otců, zplozenci hříšných lidí, abyste ještě stupňovali Hospodinův hněv planoucí proti Izraeli.
Nu 32,15: Když se od něho odvrátíte, nechá Izraele na poušti ještě déle. Tak uvedete na všechen tento lid zkázu."
Nu 32,16: Přistoupili k němu a prohlásili: "Vystavíme zde ohrady pro svá stáda a města pro své děti.
Nu 32,17: My však potáhneme ve zbroji v čele Izraelců, dokud je neuvedeme na jejich místo. Naše děti zatím zůstanou v městech opevněných proti obyvatelům této země.
Nu 32,18: Nenavrátíme se do svých domovů, dokud se všichni Izraelci neujmou svého dědictví.
Nu 32,19: Nebudeme požadovat dědictví s nimi tam někde za Jordánem, když nám připadne dědictví na této straně Jordánu k východu."
Nu 32,20: Mojžíš jim odpověděl: "Jestliže dodržíte toto slovo, vyzbrojíte se před Hospodinem do boje
Nu 32,21: a všichni ve zbroji přejdete před Hospodinem Jordán, potom až on vyžene své nepřátele
Nu 32,22: a země bude před Hospodinem podmaněna, vrátíte se a budete bez viny u Hospodina i u Izraele. Pak bude tato země vaším vlastnictvím před Hospodinem.
Nu 32,23: Nezachováte-li se však takto, prohřešíte se proti Hospodinu. Vězte, že se vám váš hřích vymstí.
Nu 32,24: Vystavějte si města pro své děti a ohrady pro své ovce a dodržte, co jste slíbili."
Nu 32,25: Gádovci a Rúbenovci Mojžíšovi odpověděli: "Tvoji služebníci učiní, jak náš pán přikazuje.
Nu 32,26: Naše děti, ženy, stáda a všechen dobytek budou zde v gileádských městech.
Nu 32,27: Ale tvoji služebníci přejdou Jordán, všichni vojensky vyzbrojeni před Hospodinem, aby bojovali, jak praví náš pán."
Nu 32,28: I vydal Mojžíš o nich rozkaz knězi Eleazarovi a Jozuovi, synu Núnovu, i představitelům otcovských rodů pokolení Izraelců.
Nu 32,29: Řekl jim: "Překročí-li Gádovci a Rúbenovci s vámi Jordán, všichni ve zbroji, aby bojovali před Hospodinem, a země bude před vámi podmaněna, dáte jim do vlastnictví zemi gileádskou.
Nu 32,30: Nepřekročí-li jej však s vámi ve zbroji, ať mají vlastnictví mezi vámi v zemi kenaanské."
Nu 32,31: Gádovci a Rúbenovci odpověděli: "Učiníme, jak promluvil k tvým služebníkům Hospodin.
Nu 32,32: Ano, přejdeme ve zbroji před Hospodinem do země kenaanské, aby nám zůstalo ve vlastnictví naše dědictví v Zajordání."