Nu 21,1: Když uslyšel aradský král, Kenaanec sídlící v Negebu, že Izrael přichází cestou z Atárímu, dal se s Izraelem do boje a některé z nich zajal.
Nu 21,2: Tu se Izrael zavázal Hospodinu slibem: "Jestliže skutečně vydáš do mých rukou tento lid, zničím jejich města jako klatá."
Nu 21,3: Hospodin Izraele vyslyšel a Kenaance mu vydal. Vyhubil je i s jejich městy jako klaté a nazval to místo Chorma (to je Klatbě propadlé).
Nu 21,4: Z hory Hóru táhli dál cestou k Rákosovému moři, aby obešli edómskou zemi. Avšak lid propadl na té cestě malomyslnosti
Nu 21,5: a mluvil proti Bohu a proti Mojžíšovi: "Proč jste nás vyvedli z Egypta? Abyste nás na poušti umořili? Vždyť tu není chléb ani voda! Tato nuzná strava se nám už protiví."
Nu 21,6: I poslal Hospodin na lid ohnivé hady. Ti lid štípali, takže v Izraeli mnoho lidí pomřelo.
Nu 21,7: Lid přišel k Mojžíšovi a přiznával: "Zhřešili jsme, když jsme mluvili proti Hospodinu a proti tobě. Modli se k Hospodinu, aby nás těch hadů zbavil." Mojžíš se tedy za lid modlil.
Nu 21,8: Hospodin Mojžíšovi řekl: "Udělej si hada Ohnivce a připevni ho na žerď. Když se na něj kterýkoli uštknutý podívá, zůstane naživu."
Nu 21,9: Mojžíš tedy udělal bronzového hada a připevnil ho na žerď. Jestliže někoho uštkl had a on pohlédl na hada bronzového, zůstal naživu.
Nu 21,10: Izraelci táhli dál a utábořili se v Obótu.
Nu 21,11: Pak vytáhli z Obótu a utábořili se v Ijé-abárímu, na poušti ležící na východ od Moábu.
Nu 21,12: Odtud táhli dál a utábořili se v úvalu Zeredu.
Nu 21,13: Odtud táhli dál a utábořili se na druhé straně Arnónu, na poušti vycházející z emorejského území; Arnón je totiž moábskou hranicí mezi Moábem a Emorejci.
Nu 21,14: Proto se říká v Knize Hospodinových bojů: "Přemohl Vahéba v bouři i úvaly, Arnón
Nu 21,15: a sráz úvalů, který spadá tam, co sídlí Ar, který se dotýká pomezí moábského."
Nu 21,16: Odtud táhli do Beéru. To je Beér (neboli Studna), kde řekl Hospodin Mojžíšovi: "Shromáždi lid a já jim dám vodu."
Nu 21,17: Tehdy zpíval Izrael tuto píseň: "Vytryskni, studnice! Zazpívejte o ní!
Nu 21,18: Studnici kopali velmožové, hloubili ji urození z lidu palcátem a svými holemi." A z pouště táhli do Matany,
Nu 21,19: z Matany do Nachalíelu, z Nachalíelu do Bamótu,
Nu 21,20: z Bamótu do údolí v poli Moábském při vrcholu Pisgy, který vyčnívá nad pustinou Ješímónem.
Nu 21,21: Izrael vyslal k emorejskému králi Síchonovi posly se vzkazem:
Nu 21,22: "Chtěl bych projít tvou zemí. Neodbočíme do polí ani do vinic a nebudeme pít vodu ze studní. Půjdeme Královskou cestou, dokud neprojdeme tvým územím."
Nu 21,23: Síchon však Izraeli svým územím projít nedovolil, ale shromáždil všechen svůj lid a vytáhl proti Izraeli na poušť. Dorazil do Jahsy a bojoval s Izraelem.
Nu 21,24: Izrael ho však pobil ostřím meče a obsadil jeho zemi od Arnónu po Jabok až k Amónovcům; hranice Amónovců byla totiž pevná.
Nu 21,25: Izrael zabral všechna tato města. Tak se Izrael usadil ve všech emorejských městech i v Chešbónu a ve všech jeho vesnicích.
Nu 21,26: Chešbón byl totiž městem Síchona, krále emorejského. Ten bojoval proti někdejšímu moábskému králi a odňal z jeho rukou všechnu jeho zemi až k Arnónu.
Nu 21,27: Proto říkají průpovídkáři: "Vejděte do Chešbónu! Pěkně je vystavěno a opevněno Síchonovo město!
Nu 21,28: Avšak oheň vyšlehne z Chešbónu, plamen ze Síchonovy tvrze, pozře Ar Moábský, baaly posvátných návrší Arnónu.
Nu 21,29: Běda tobě, Moábe, jsi ztracen, lide Kemóšův! Učinil z jeho synů utečence, z jeho dcer zajatkyně Síchona, krále Emorejců.
Nu 21,30: Ale my jsme jim vrhli los. Zanikl Chešbón po Dibón, zpustošili jsme jej po Nófach, tam u Médeby."
Nu 21,31: Tak se Izrael usadil v emorejské zemi.
Nu 21,32: Mojžíš pak poslal zvědy, aby prošli Jaezer. Dobyli jeho vesnice a podrobili si Emorejce, kteří tam byli.
Nu 21,33: Nato se obrátili a vystoupili cestou k Bášanu. Bášanský král Óg vytáhl se vším svým lidem k boji proti nim do Edreí.
Nu 21,34: Hospodin však řekl Mojžíšovi: "Neboj se ho, neboť ho vydám do tvých rukou se vším jeho lidem i s jeho zemí. Naložíš s ním, jako jsi naložil se Síchonem, králem emorejským, sídlícím v Chešbónu."
Nu 21,35: A pobili ho i s jeho syny a všechen jeho lid, takže nikdo nevyvázl, a jeho zemi obsadili.
Nu 22,1: Izraelci táhli dál a utábořili se v Moábských pustinách v Zajordání naproti Jerichu.
Nu 22,2: Balák, syn Sipórův, viděl všechno, co učinil Izrael Emorejcům.
Nu 22,3: Moáb se velmi obával toho lidu, že je ho tak mnoho, Moáb měl z Izraelců hrůzu.
Nu 22,4: Proto řekl Moáb midjánským starším: "Teď toto společenství spase všechno kolem nás, jako spásá vůl zeleň na poli." Toho času byl Balák, syn Sipórův, moábským králem.
Nu 22,5: Ten vyslal posly k Bileámovi, synu Beórovu, do Petóru, který je nad Řekou, do země příslušníků jeho lidu, aby ho takto pozvali: "Hle, z Egypta vyšel lid a pokryl povrch země; usazuje se naproti mně.
Nu 22,6: Pojď nyní prosím a proklej mi tento lid, neboť je zdatnější nežli já. Snad ho pak porazím a vyženu ze země. Vím, že komu ty požehnáš, je požehnán, a koho ty prokleješ, je proklet."
Nu 22,7: Moábští a midjánští starší šli s odměnou pro věštce v rukou. Přišli k Bileámovi a vyřídili mu Balákova slova.
Nu 22,8: Vybídl je: "Tuto noc přenocujte zde; dám vám odpověď, až ke mně promluví Hospodin." Moábští velmožové zůstali tedy u Bileáma.
Nu 22,9: Bůh přišel k Bileámovi a řekl: "Kdo jsou ti muži u tebe?"
Nu 22,10: Bileám odpověděl Bohu: "Poslal je ke mně moábský král Balák, syn Sipórův, se vzkazem:
Nu 22,11: »Hle, z Egypta vyšel lid a pokryl povrch země. Pojď nyní a zatrať mi jej, snad ho v boji přemohu a vyženu ho.«"
Nu 22,12: Bůh však Bileámovi poručil: "Nepůjdeš s nimi a neprokleješ ten lid, neboť je požehnaný!"
Nu 22,13: Ráno Bileám vstal a řekl Balákovým velmožům: "Jděte do své země. Hospodin odmítl pustit mě s vámi."
Nu 22,14: Moábští velmožové se vydali na cestu, přišli k Balákovi a řekli: "Bileám odmítl s námi jít."
Nu 22,15: Balák tedy poslal znovu velmože, ve větším počtu a váženější než předchozí.
Nu 22,16: Přišli k Bileámovi a řekli mu: "Toto praví Balák, syn Sipórův: Nijak se nerozpakuj ke mně přijít.
Nu 22,17: Převelice tě poctím a učiním vše, co mi řekneš. Jen pojď a zatrať mi ten lid!"
Nu 22,18: Bileám však Balákovým služebníkům odpověděl: "I kdyby mi Balák dal dům plný stříbra a zlata, nemohl bych přestoupit rozkaz Hospodina, svého Boha, a učinit cokoli, ať malého nebo velkého.
Nu 22,19: Přesto prosím zůstaňte zde i této noci, ať zvím, co bude Hospodin dále se mnou mluvit."
Nu 22,20: V noci přišel Bůh k Bileámovi a řekl mu: "Když ti muži tě přišli pozvat, jdi s nimi. Ale budeš dělat jenom to, co ti poručím."
Nu 22,21: Bileám tedy ráno vstal, osedlal svou oslici a jel s moábskými velmoži.
Nu 22,22: I vzplanul Bůh hněvem, že jede, a Hospodinův posel se mu postavil do cesty jako protivník. On pak jel na své oslici a byli s ním dva jeho mládenci.
Nu 22,23: Oslice spatřila Hospodinova posla, jak stojí v cestě s taseným mečem v ruce, uhnula z cesty a šla polem. Bileám oslici bil, aby ji zase zavedl na cestu.
Nu 22,24: Tu se postavil Hospodinův posel na pěšinu mezi vinicemi, kde byly zídky z obou stran.
Nu 22,25: Oslice spatřila Hospodinova posla, přitiskla se ke zdi, přitiskla ke zdi i Bileámovu nohu a on ji znovu bil.
Nu 22,26: Hospodinův posel opět přešel a postavil se v soutěsce, kde nebylo možno uhnout napravo ani nalevo.
Nu 22,27: Oslice spatřila Hospodinova posla a klesla pod Bileámem. Bileám vzplanul hněvem a bil oslici holí.
Nu 22,28: Tu otevřel Hospodin oslici ústa a ona řekla Bileámovi: "Co jsem ti udělala, že mě již potřetí biješ?"
Nu 22,29: Bileám oslici odpověděl: "Protože si ze mne děláš blázny! Mít v ruce meč, byl bych tě už zabil."
Nu 22,30: Oslice Bileámovi odpověděla: "Což nejsem tvá oslice, na níž jezdíš odjakživa až do dneška? Udělala jsem ti někdy něco takového?" Řekl: "Ne."
Nu 22,31: I sňal Hospodin clonu z Bileámových očí a on spatřil Hospodinova posla, jak stojí v cestě s taseným mečem v ruce. Poklonil se a padl na tvář.
Nu 22,32: Hospodinův posel mu řekl: "Proč jsi svou oslici už třikrát bil? Hle, to já jsem vyšel jako tvůj protivník, protože mám tu cestu za pochybenou.
Nu 22,33: Oslice mě spatřila a vyhnula se mi, teď už potřetí. Kdyby se mi nevyhnula, byl bych tě věru zabil a ji nechal naživu."
Nu 22,34: Bileám odvětil Hospodinovu poslu: "Zhřešil jsem. Nevěděl jsem, že ty ses mi postavil do cesty. Avšak jestliže se ti to nelíbí, vrátím se zpátky."
Nu 22,35: Hospodinův posel odpověděl Bileámovi: "Jdi s těmi muži, ale nebudeš mluvit nic než to, co já budu mluvit k tobě." Bileám tedy šel s Balákovými velmoži.
Nu 22,36: Sotva Balák uslyšel, že Bileám přichází, vyšel mu vstříc do moábského města, které leží při Arnónu na samých hranicích.
Nu 22,37: Balák řekl Bileámovi: "Copak jsem pro tebe neposílal naléhavě a nezval tě? Proč jsi ke mně nepřišel? Což tě nejsem s to náležitě uctít?"
Nu 22,38: Bileám odpověděl Balákovi: "Teď jsem k tobě přišel. Budu však vůbec s to něco promluvit? Budu moci mluvit jen to, co mi vloží do úst Bůh."
Nu 22,39: Pak šel Bileám s Balákem a přišli do Kirjat-chusótu.
Nu 22,40: Balák dal připravit k obětním hodům skot a brav a poslal pro Bileáma i pro velmože, kteří byli s ním.
Nu 22,41: Za jitra pak vzal Balák Bileáma a vyvedl ho na Baalova posvátná návrší. Odtamtud bylo vidět zadní voj lidu.
Nu 23,1: Bileám řekl Balákovi: "Vybuduj zde sedm oltářů a přiveď mi sem sedm býků a sedm beranů."
Nu 23,2: Balák učinil, oč ho Bileám požádal. Pak Balák s Bileámem obětovali na každém oltáři býka a berana.
Nu 23,3: Bileám řekl Balákovi: "Postav se u své zápalné oběti a já půjdu, snad se Hospodin se mnou setká. Co mi ukáže, to ti oznámím." Potom odešel na holé návrší.
Nu 23,4: A Bůh se s Bileámem setkal. Ten mu řekl: "Připravil jsem sedm oltářů a obětoval jsem na každém oltáři býka a berana."
Nu 23,5: I vložil Hospodin Bileámovi do úst slovo a řekl: "Vrať se k Balákovi a mluv takto!"
Nu 23,6: Vrátil se tedy k němu a on stál u své zápalné oběti se všemi moábskými velmoži.
Nu 23,7: I pronesl svou průpověď: "Z Aramu přivedl mě Balák, z východních hor moábský král: Pojď mi proklít Jákoba, pojď zaklínat Izraele!
Nu 23,8: Jak mám zatratit, když Bůh nezatracuje? Jak mám zaklínat, když Hospodin nezaklíná?
Nu 23,9: Vidím ho z temene skal, z pahorků na něj hledím: Je to lid, který přebývá odděleně, nepočítá se mezi pronárody.
Nu 23,10: Kdo sečte prach Jákobův, kdo spočítá byť jen čtvrtinu Izraele? Kéž umřu smrtí lidí přímých, kéž je můj konec jako jeho!"
Nu 23,11: Tu se Balák na Bileáma osopil: "Cos mi to provedl? Vzal jsem tě, abys mé nepřátele zatratil, a ty jen žehnáš!"
Nu 23,12: On však odpověděl: "Což nemusím dbát toho, abych mluvil, co mi vkládá do úst Hospodin?"
Nu 23,13: Balák mu řekl: "Pojď prosím se mnou na jiné místo, odkud bys jej viděl. Uvidíš zase jen jeho zadní voj, neuvidíš jej celý. Zatratíš mi jej odtamtud."
Nu 23,14: Vzal ho na pole hlídek, na vrchol Pisgy; vybudoval sedm oltářů a obětoval na každém oltáři býka a berana.
Nu 23,15: Bileám řekl Balákovi: "Postav se zde u své zápalné oběti, já se pokusím setkat s Hospodinem tamto."
Nu 23,16: A Hospodin se setkal s Bileámem. Vložil mu do úst slovo a řekl: "Vrať se k Balákovi a mluv takto!"
Nu 23,17: Když k němu přišel, on stál u své zápalné oběti a s ním moábští velmožové. Balák se ho tázal: "Co mluvil Hospodin?"
Nu 23,18: I pronesl svou průpověď: "Nuže, slyš, Baláku! Pozorně mi naslouchej, Sipórův synu!
Nu 23,19: Bůh není člověk, aby lhal, ani lidský syn, aby litoval. Zdali řekne, a neučiní, promluví, a nedodrží?
Nu 23,20: Hle, dostal jsem úkol žehnat. On dal požehnání a já to nezvrátím.
Nu 23,21: Nehledí na kouzla proti Jákobovi, nedbá těch, kdo přejí bídu Izraeli. Hospodin, jeho Bůh, je s ním, hlaholí to v něm královským holdem.
Nu 23,22: Bůh, který jej vyvedl z Egypta, je mu jako rohy jednorožců.
Nu 23,23: Proti Jákobovi není zaklínadla, proti Izraeli není věštby. Od tohoto času bude hlásáno o Jákobovi, zvěstováno o Izraeli, co mu Bůh prokázal.
Nu 23,24: Jaký to lid! Povstává jako lvice, zvedá se jako lev. Neulehne, dokud nezhltne úlovek, dokud nevypije krev skolených!"
Nu 23,25: Balák řekl Bileámovi: "Když jej nemůžeš zatratit, aspoň mu nežehnej!"
Nu 23,26: Ale Bileám odpověděl Balákovi: "Což jsem ti neříkal: Všechno, co bude mluvit Hospodin, vykonám?"
Nu 23,27: Balák řekl Bileámovi: "Pojď prosím, vezmu tě na jiné místo, snad bude mít Bůh za správné, abys mi jej zatratil odtamtud."
Nu 23,28: I vzal Balák Bileáma na vrchol Peóru, který ční nad pustinou Ješímónem.
Nu 23,29: Bileám řekl Balákovi: "Vybuduj zde sedm oltářů a přiveď mi sem sedm býků a sedm beranů."
Nu 23,30: Balák tedy učinil, co řekl Bileám, a obětoval na každém oltáři býka a berana.
Nu 24,1: Bileám viděl, že se Hospodinu líbí, aby Izraeli žehnal. Neuchýlil se tedy jako podvakrát předtím k zaklínadlům, nýbrž obrátil se tváří k poušti.
Nu 24,2: Když se Bileám rozhlédl, spatřil, jak Izrael táboří kmen vedle kmene. Tu se ho zmocnil Boží duch
Nu 24,3: a on pronesl svou průpověď: "Výrok Bileáma, syna Beórova, výrok muže jasnozřivého,
Nu 24,4: výrok toho, jenž slyší řeč Boží, jenž mívá vidění od Všemocného; když upadá do vytržení, má odkryté oči.
Nu 24,5: Jak skvělé jsou tvé stany, Jákobe, tvé příbytky, Izraeli!
Nu 24,6: Rozprostírají se jako úvaly, jako zahrady nad řekou, jako vonné stromoví vysázené Hospodinem, jako cedry při vodách.
Nu 24,7: Z jeho věder se řinou vody, jeho símě je hojně zavlažováno, jeho král bude vyvýšen nad Agaga, jeho království bude povzneseno.
Nu 24,8: Bůh, který ho vyvedl z Egypta, je mu jako rohy jednorožců. Zhltne pronárody, své protivníky, rozhryže jim kosti, protkne je svými šípy.
Nu 24,9: Stočil se a lehl jako lev, jak lvice. Donutí ho někdo, aby povstal? Kdo ti bude žehnat, buď požehnán, kdo tě bude proklínat, buď proklet."
Nu 24,10: Tu Balák vzplanul proti Bileámovi hněvem. Tleskl rukama a osopil se na Bileáma: "Povolal jsem tě, abys mé nepřátele zatratil, a ty jim jen žehnáš, dokonce již potřetí.
Nu 24,11: Tak si běž, odkud jsi přišel! Přislíbil jsem ti převelikou poctu, avšak Hospodin tě té pocty zbavil."
Nu 24,12: Bileám odvětil Balákovi: "Což jsem neříkal už tvým poslům, které jsi ke mně poslal:
Nu 24,13: I kdyby mi Balák dal svůj dům plný stříbra a zlata, nemohl bych přestoupit Hospodinův rozkaz a učinit z vlastní vůle něco dobrého nebo zlého. Budu mluvit, co řekne Hospodin!
Nu 24,14: A teď tedy jdu ke svému lidu. Ale ještě ti sdělím, co tento lid v budoucnu učiní tvému lidu."
Nu 24,15: I pronesl svou průpověď: "Výrok Bileáma, syna Beórova, výrok muže jasnozřivého,
Nu 24,16: výrok toho, jenž slyší řeč Boží, jenž má poznání od Nejvyššího, jenž mívá vidění od Všemocného; když upadá do vytržení, má odkryté oči.
Nu 24,17: Vidím jej, ne však přítomného, hledím na něj, ne však zblízka. Vyjde hvězda z Jákoba, povstane žezlo z Izraele. Protkne spánky Moába, témě všech Šétovců.
Nu 24,18: Bude podroben i Edóm, podroben bude Seír, Jákobovi nepřátelé. Izrael si povede zdatně.
Nu 24,19: Panovat bude ten, jenž vzejde z Jákoba, a zahubí toho, kdo vyvázne z města."
Nu 24,20: Když uviděl Amáleka, pronesl svou průpověď: "Amálek je prvotina pronárodů, ale skončí v záhubě."
Nu 24,21: Když uviděl Kénijce, pronesl svou průpověď: "Tvé sídlo je mohutné, tvé hnízdo leží na skalisku,
Nu 24,22: stejně však přijde vniveč, Kajine, jen co tě Ašúr odvede do zajetí!"
Nu 24,23: Pak pronesl svou průpověď: "Běda! Kdo zůstane naživu, až to Bůh vykoná?
Nu 24,24: Loďstvo od kitejských břehů pokoří Ašúra, pokoří Ebera. Ale v záhubě skončí i ono."
Nu 24,25: I vydal se Bileám na cestu a vrátil se, odkud přišel. Rovněž Balák šel svou cestou.