Nu 20,1: Celá pospolitost Izraelců dorazila v prvním měsíci na poušť Sin. Lid se usadil v Kádeši. Tam zemřela Mirjam a byla tam i pochována.
Nu 20,2: Pospolitost neměla vody. Proto se srotili proti Mojžíšovi a Áronovi.
Nu 20,3: Lid se dal s Mojžíšem do sváru. Naříkali: "Kéž bychom byli také zahynuli, když zahynuli naši bratří před Hospodinem!
Nu 20,4: Proč jste zavedli Hospodinovo shromáždění na tuto poušť? Abychom tu pomřeli, my i náš dobytek?
Nu 20,5: Proč jste nás vyvedli z Egypta? Abyste nás uvedli na toto zlé místo? Na místo, kde nelze sít obilí ani pěstovat fíky nebo vinnou révu či granátová jablka, ba není tady ani voda k napití."
Nu 20,6: I odešli Mojžíš a Áron od shromáždění ke vchodu do stanu setkávání a padli na tvář. Tu se jim ukázala Hospodinova sláva.
Nu 20,7: Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
Nu 20,8: "Vezmi hůl, svolej spolu se svým bratrem Áronem pospolitost a před jejich očima promluvte ke skalisku, ať vydá vodu. Vyvedeš jim tak vodu ze skaliska a napojíš pospolitost i jejich dobytek."
Nu 20,9: Mojžíš tedy vzal hůl, která byla před Hospodinem, jak mu přikázal.
Nu 20,10: I svolal Mojžíš s Áronem shromáždění před skalisko. Řekl jim: "Poslyšte, odbojníci! To vám z tohoto skaliska máme vyvést vodu?"
Nu 20,11: Nato Mojžíš pozdvihl ruku, dvakrát udeřil svou holí do skaliska a vytryskl proud vody, takže se napila pospolitost i jejich dobytek.
Nu 20,12: Hospodin však Mojžíšovi a Áronovi řekl: "Protože jste mi neuvěřili, když jste měli před syny Izraele dosvědčit mou svatost, neuvedete toto shromáždění do země, kterou jim dám."
Nu 20,13: To jsou Vody Meriba (to je Vody sváru), protože se Izraelci přeli s Hospodinem; on však mezi nimi prokázal svou svatost.
Nu 20,14: Mojžíš vyslal z Kádeše posly k edómskému králi se žádostí: "Toto praví tvůj bratr Izrael: Ty znáš všechny útrapy, které nás potkaly.
Nu 20,15: Naši otcové sestoupili do Egypta. V Egyptě jsme sídlili po dlouhý čas. Egypťané však s námi i s našimi otci nakládali zle.
Nu 20,16: Úpěli jsme k Hospodinu a on nás vyslyšel. Seslal svého posla a vyvedl nás z Egypta. A tak jsme v Kádeši, v městě na pomezí tvého území.
Nu 20,17: Nech nás prosím projít tvou zemí. Nepotáhneme přes pole ani vinice a nebudeme pít vodu ze studní. Půjdeme Královskou cestou a neodbočíme napravo ani nalevo, dokud neprojdeme tvým územím."
Nu 20,18: Ale Edóm mu řekl: "Mou zemí procházet nebudeš, jinak proti tobě vytáhnu s mečem."
Nu 20,19: Izraelci mu odpověděli: "Potáhneme po silnici. Jestliže budeme pít tvou vodu, my nebo náš dobytek, zaplatíme ji. O nic jiného nejde, než abychom mohli pěšky projít."
Nu 20,20: Edóm zase odmítl: "Procházet nebudeš." A vytáhl proti němu s početným lidem a s velkou mocí.
Nu 20,21: Tak odmítl Edóm povolit Izraeli průchod svým územím, a Izrael se mu vyhnul.
Nu 20,22: Z Kádeše táhli dál a celá pospolitost Izraelců dorazila k hoře Hóru.
Nu 20,23: Na hoře Hóru na pomezí edómské země řekl Hospodin Mojžíšovi a Áronovi:
Nu 20,24: "Áron bude připojen ke svému lidu a nevejde do země, kterou dám Izraelcům, protože jste jednali vzpurně proti mému rozkazu při Vodách sváru.
Nu 20,25: Vyveď Árona a jeho syna Eleazara vzhůru na horu Hór.
Nu 20,26: Svlékni Áronovi jeho roucho a oblec do něho jeho syna Eleazara. Áron bude připojen k svému lidu, zemře tam."
Nu 20,27: Mojžíš vykonal, co mu přikázal Hospodin. Před očima celé pospolitosti vystoupili na horu Hór.
Nu 20,28: Mojžíš svlékl Áronovi jeho roucho a oblékl do něho jeho syna Eleazara. I zemřel tam Áron na vrcholu hory. Mojžíš s Eleazarem z hory pak sestoupili.
Nu 20,29: Když celá pospolitost spatřila, že Áron zesnul, celý dům izraelský Árona oplakával po třicet dní.