Nu 16,1: Kórach, syn Jishára, syna Kehatova, syna Léviho přibral Dátana a Abírama, syny Elíabovy, též Óna, syna Peletova, Rúbenovce,
Nu 16,2: a s dvěma sty padesáti muži povstali proti Mojžíšovi; byli to Izraelci, předáci pospolitosti, kteří zastupovali lid při slavnostech, muži pověstní.
Nu 16,3: Shromáždili se proti Mojžíšovi a Áronovi a vyčítali jim: "Příliš mnoho si osobujete. Celá pospolitost, všichni v ní jsou svatí a Hospodin je uprostřed nich. Proč se povznášíte nad Hospodinovo shromáždění?"
Nu 16,4: Když to Mojžíš uslyšel, padl na tvář.
Nu 16,5: Potom promluvil ke Kórachovi a celé jeho skupině: "Ráno oznámí Hospodin, kdo je jeho a kdo je svatý, komu tedy dovolí, aby k němu přistupoval. Koho vyvolí, tomu dovolí, aby k němu přistupoval.
Nu 16,6: Udělejte toto: Vezměte si kadidelnice, Kórach a celá jeho skupina,
Nu 16,7: a zítra do nich dejte oheň a vložte na ně před Hospodinem kadidlo. Muž, kterého vyvolí Hospodin, ten bude svatý. Příliš mnoho si osobujete, Léviovci!"
Nu 16,8: Potom řekl Mojžíš Kórachovi: "Nuže poslyšte, Léviovci.
Nu 16,9: Je vám to málo, že vás Bůh Izraele oddělil od pospolitosti Izraele a dovolil, abyste k němu přistupovali, vykonávali službu při Hospodinově příbytku, stáli před pospolitostí a přisluhovali jí?
Nu 16,10: Dovolil přistupovat tobě i všem tvým bratřím Léviovcům s tebou. A vy se domáháte i kněžského úřadu.
Nu 16,11: To znamená, že ty a celá tvoje skupina se srocujete proti Hospodinu. Co je Áron, že proti němu reptáte?"
Nu 16,12: Nato dal Mojžíš předvolat Dátana a Abírama, syny Elíabovy. Odpověděli: "Nepřijdeme.
Nu 16,13: Což je to málo, že jsi nás vyvedl ze země oplývající mlékem a medem, abys nás umořil na poušti? To se ještě opovažuješ dělat ze sebe nad námi velitele?
Nu 16,14: Ještě jsi nás neuvedl do země oplývající mlékem a medem, ještě jsi nám nedal do dědictví pole ani vinice. To chceš vyloupnout těmto mužům oči? Nepřijdeme."
Nu 16,15: Mojžíš zlobně vzplanul a volal k Hospodinu: "Neobracej se k jejich obětním darům. Ani jediného osla jsem od nich nevzal a nikomu z nich jsem neudělal nic zlého."
Nu 16,16: Mojžíš potom Kórachovi nařídil: "Ty a celá tvoje skupina buďte zde před Hospodinem. Zítra tu budete, ty, oni i Áron.
Nu 16,17: Každý si vezměte svou kadidelnici; dáte do ní kadidlo a přinesete každý svou kadidelnici před Hospodina, dvě stě padesát kadidelnic. Také ty a Áron, každý svou kadidelnici."
Nu 16,18: Každý si tedy vzal svou kadidelnici, dali do nich oheň, vložili do nich kadidlo a postavili se ke vchodu do stanu setkávání, i Mojžíš a Áron.
Nu 16,19: Kórach shromáždil proti nim celou pospolitost ke vchodu do stanu setkávání. Vtom se celé pospolitosti ukázala Hospodinova sláva.
Nu 16,20: Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi:
Nu 16,21: "Oddělte se od této pospolitosti. Chci s nimi rázně skoncovat."
Nu 16,22: Oba padli na tvář a volali: "Bože, Bože duchů veškerého tvorstva, jen jediný muž zhřešil a ty bys byl rozlícen na celou pospolitost?"
Nu 16,23: Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
Nu 16,24: "Domluv pospolitosti: Vykliďte prostor kolem příbytku Kórachova, Dátanova a Abíramova!"
Nu 16,25: Mojžíš se hned odebral k Dátanovi a Abíramovi a starší izraelští šli za ním.
Nu 16,26: Promluvil k pospolitosti: "Odstupte od stanů těchto svévolných mužů a nedotýkejte se ničeho, co je jejich, abyste nebyli smeteni spolu se všemi jejich hříchy."
Nu 16,27: I vyklidili okolí příbytku Kórachova, Dátanova a Abíramova. Dátan a Abíram však vyšli a postavili se u vchodu do svých stanů se svými ženami, syny a dětmi.
Nu 16,28: Mojžíš řekl: "Podle toho poznáte, že mě poslal Hospodin, abych činil všechny tyto skutky, a že nedělám nic z vlastní vůle:
Nu 16,29: Jestliže tito lidé zemřou, jako umírá každý člověk, a postihne je obecný lidský úděl, neposlal mě Hospodin.
Nu 16,30: Jestliže však Hospodin stvoří něco mimořádného a půda rozevře svůj chřtán a pohltí je se vším, co je jejich, takže sestoupí zaživa do podsvětí, poznáte, že tito muži znevážili Hospodina."
Nu 16,31: Sotva to všechno domluvil, rozpoltila se pod nimi půda,
Nu 16,32: země otevřela svůj chřtán a pohltila je i jejich obydlí a všechny lidi, kteří byli s Kórachem, i všechen majetek.
Nu 16,33: Sestoupili do podsvětí zaživa se vším, co bylo jejich, a země se nad nimi zavřela; zmizeli zprostředku shromáždění.
Nu 16,34: Celý Izrael, který byl kolem nich, při jejich křiku utekl. Řekli si: "Aby i nás země nepohltila."
Nu 16,35: Od Hospodina pak vyšlehl oheň a pozřel těch dvě stě padesát mužů přinášejících kadidlo.
Nu 17,1: Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
Nu 17,2: "Řekni Eleazarovi, synu kněze Árona, ať vynese ze spáleniště kadidelnice, neboť jsou svaté, a oheň z nich dej rozmetat opodál.
Nu 17,3: Z kadidelnic těch, kteří pro svůj hřích přišli o život, se udělají tepané pláty k obložení oltáře; přinesli je před Hospodina, a proto jsou svaté; budou pro Izraelce znamením."
Nu 17,4: Kněz Eleazar tedy vzal měděné kadidelnice, které přinesli ti, kdo byli spáleni, a vytepali z nich obložení k oltáři
Nu 17,5: jako výstražnou připomínku pro Izraelce, aby nikdo nepovolaný, kdo by nepocházel z potomstva Áronova, nepřistupoval a nechtěl pálit před Hospodinem kadidlo, nebo dopadne jako Kórach a jeho skupina, jak mu to řekl Hospodin prostřednictvím Mojžíše.
Nu 17,6: Druhého dne reptala celá pospolitost Izraelců proti Mojžíšovi a Áronovi: "Vy jste příčinou smrti Hospodinova lidu."
Nu 17,7: Když se však pospolitost shromáždila proti Mojžíšovi a Áronovi a obrátili se k stanu setkávání, hle, přikryl jej oblak a ukázala se Hospodinova sláva.
Nu 17,8: I šel Mojžíš s Áronem před stan setkávání.
Nu 17,9: Hospodin k Mojžíšovi promluvil:
Nu 17,10: "Vzdalte se od této pospolitosti! Chci s nimi rázně skoncovat." Tu padli oba na tvář
Nu 17,11: a Mojžíš řekl Áronovi: "Vezmi kadidelnici, dej do ní oheň z oltáře a vlož kadidlo a rychle jdi k pospolitosti. Vykonej za ně smírčí obřady, neboť již vyšlehl od Hospodina hrozný hněv, pohroma již začala."
Nu 17,12: Áron vzal kadidelnici, jak mu řekl Mojžíš, a běžel doprostřed shromáždění. Ale pohroma v lidu již začala. Zapálil kadidlo, aby vykonal smírčí obřady za lid.
Nu 17,13: Postavil se mezi mrtvé a živé a pohroma se zastavila.
Nu 17,14: Mrtvých při té pohromě bylo čtrnáct tisíc sedm set, kromě mrtvých v případě Kórachově.
Nu 17,15: Pak se Áron vrátil k Mojžíšovi ke vchodu do stanu setkávání. Pohroma byla zastavena.
Nu 17,16: Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
Nu 17,17: "Mluv k Izraelcům a vezmi od nich po holi za každý otcovský rod, od všech předáků dvanáct holí za jejich otcovské rody. Jméno každého napíšeš na jeho hůl.
Nu 17,18: Áronovo jméno napíšeš na hůl Léviho; za každého představitele otcovského rodu bude jedna hůl.
Nu 17,19: Uložíš je do stanu setkávání před schránu svědectví, tam, kde se s vámi setkávám.
Nu 17,20: Hůl muže, kterého vyvolím, vypučí. Tak zkrotím reptání Izraelců, kteří proti vám reptají."
Nu 17,21: Mojžíš k Izraelcům promluvil a všichni jejich předáci mu odevzdali dvanáct holí, za každého předáka po holi za jeho otcovský rod; Áronova hůl byla uprostřed mezi jejich holemi.
Nu 17,22: Mojžíš uložil hole ve stanu svědectví před Hospodinem.
Nu 17,23: Když pak nazítří Mojžíš vešel do stanu svědectví, hle, Áronova hůl za dům Léviho vypučela, vyrazilo poupě, rozkvetl květ a dozrály mandle.
Nu 17,24: Všechny hole vynesl Mojžíš od Hospodina ke všem Izraelcům, aby to viděli, a každý si vzal svou hůl.
Nu 17,25: Hospodin řekl Mojžíšovi: "Dones Áronovu hůl zpátky před schránu svědectví, aby byla opatrována jako znamení pro vzpurné. Tak skoncuješ s jejich reptáním proti mně a nezemřou."
Nu 17,26: I učinil Mojžíš přesně tak, jak mu Hospodin přikázal.
Nu 17,27: Ale Izraelci řekli Mojžíšovi: "Ach, zajdeme, zhyneme, my všichni zhyneme.
Nu 17,28: Každý, kdo se jen přiblíží k Hospodinovu příbytku, zemře. Máme snad do jednoho zhynout?"