Neh 1,1: Příběhy Nehemjáše, syna Chakaljášova. V měsíci kislevu dvacátého roku, když jsem byl na hradě v Šúšanu,
Neh 1,2: přišel Chananí, jeden z mých bratrů, s muži z Judska. Zeptal jsem se jich na Judejce, na ty zbylé, kteří ušli zajetí, a na Jeruzalém.
Neh 1,3: Řekli mi: "Ti zbylí, kteří zůstali tam v té krajině a nebyli zajati, jsou vystaveni veliké zlobě a potupě. Jeruzalémské hradby jsou pobořeny a brány zničeny ohněm."
Neh 1,4: Když jsem slyšel ta slova, usedl jsem a plakal. Truchlil jsem několik dní, postil jsem se před Bohem nebes a modlil se k němu.
Neh 1,5: Říkal jsem: "Ach, Hospodine, Bože nebes, Bože veliký a hrozný, který zachováváš smlouvu a jsi milosrdný k těm, kdo tě milují a zachovávají tvá přikázání.
Neh 1,6: Kéž je tvé ucho ochotné slyšet a oči tvé pohotové vidět, abys vyslyšel modlitbu svého služebníka, kterou se před tebou modlím ustavičně dnem i nocí za syny Izraele, tvoje služebníky. Vyznávám hříchy synů izraelských, kterých jsme se proti tobě dopustili; hřešili jsme i já a dům mého otce.
Neh 1,7: Počínali jsme si vůči tobě hanebně, nezachovávali jsme přikázání, řády a práva, které jsi vydal svému služebníku Mojžíšovi.
Neh 1,8: Rozpomeň se prosím na slovo, které jsi přikázal svému služebníku Mojžíšovi: »Zpronevěříte-li se, já sám vás rozptýlím mezi národy.
Neh 1,9: Když se však obrátíte ke mně a budete má přikázání zachovávat a podle nich jednat, pak i kdyby někteří z vás byli zahnáni až na okraj světa, i odtamtud je shromáždím a přivedu na místo, které jsem vyvolil, aby tam přebývalo mé jméno.«
Neh 1,10: Vždyť to jsou tvoji služebníci, tvůj lid, který jsi vykoupil svou velikou mocí a silnou rukou.
Neh 1,11: Ach, Panovníku, kéž je tvé ucho ochotné vyslyšet modlitbu tvého služebníka i modlitbu tvých služebníků, kteří usilují žít v bázni tvého jména. A dopřej dnes zdaru svému služebníku a dej mu najít u onoho muže slitování." Byl jsem totiž královským číšníkem.
Neh 2,1: V měsíci nísanu dvacátého roku Artaxerxova kralování, když před králem bylo víno, vzal jsem víno a podal je králi. Nikdy jsem před ním nebýval ztrápený.
Neh 2,2: Tu mi král řekl: "Proč vypadáš tak ztrápeně? Vždyť nejsi nemocný! Bezpochyby se něčím trápíš." Velmi jsem se ulekl
Neh 2,3: a řekl jsem králi: "Ať žije král na věky! Jak bych neměl vypadat ztrápeně, když město, kde jsou hroby mých otců, leží v troskách a jeho brány jsou zničeny ohněm!"
Neh 2,4: Král mi na to řekl: "Co si tedy přeješ?" Pomodlil jsem se k Bohu nebes
Neh 2,5: a odpověděl jsem králi: "Jestliže to král uzná za vhodné a jestliže tvůj služebník došel tvého zalíbení, propusť mě do Judska, kde jsou hroby mých otců, abych město znovu vystavěl."
Neh 2,6: Král, vedle něhož seděla královna, se mě zeptal: "Jak dlouho potrvá tvá cesta a kdy se vrátíš?" Králi se zalíbilo mě propustit, jakmile jsem udal určitý čas.
Neh 2,7: Řekl jsem králi: "Jestliže to král uzná za vhodné, nechť jsou mi dány doporučující listy pro místodržitele v Zaeufratí, aby mi poskytli doprovod, dokud nepřijdu do Judska,
Neh 2,8: a také list pro správce královských obor Asafa, aby mi dodal dříví na trámy k branám hradu při domě Božím, na městské hradby i na dům, k němuž se mám vydat." Král mi je dal, neboť dobrotivá ruka mého Boha byla nade mnou.
Neh 2,9: Když jsem přišel k místodržitelům v Zaeufratí, dal jsem jim královské doporučující listy. Král také se mnou poslal velitele vojska a jezdce.
Neh 2,10: Jakmile to uslyšel Sanbalat Chorónský a Tóbijáš, ten amónský otrok, popadla je strašná zlost, že přišel někdo, komu jde o dobro synů Izraele.
Neh 2,11: Tak jsem přišel do Jeruzaléma. Po třech dnech tamního pobytu
Neh 2,12: jsem vstal v noci spolu s několika muži, ale neoznámil jsem nikomu, co mi můj Bůh vložil do srdce, abych udělal pro Jeruzalém. Neměl jsem s sebou žádné zvíře kromě toho, na němž jsem jel.
Neh 2,13: Vyjel jsem v noci Údolní branou směrem k Dračí studni a k Hnojné bráně. Přitom jsem si pozorně všímal pobořených jeruzalémských hradeb a bran zničených ohněm.
Neh 2,14: Pak jsem pokračoval k Studničné bráně a ke královskému rybníku; zde však nebylo místo pro zvíře, aby se mnou prošlo.
Neh 2,15: Ubíral jsem se tedy v noci vzhůru úvalem a pozorně jsem si všímal hradeb. Pak jsem se obrátil, vjel jsem Údolní branou a vrátil se zpět.
Neh 2,16: Představenstvo nevědělo o tom, kde jsem chodil a co dělám; dosud jsem totiž nic neoznámil Judejcům, ani kněžím ani šlechtě ani představenstvu ani ostatním, kteří pracovali na tom díle.
Neh 2,17: Teď jsem jim řekl: "Sami vidíte, jak zle jsme postiženi. Jeruzalém je v troskách, jeho brány jsou zničeny ohněm. Pojďte a stavějme jeruzalémské hradby. A nebudeme nadále v potupě."
Neh 2,18: Sdělil jsem jim, jak dobrotivá ruka mého Boha byla nade mnou, také i slova, jež mi řekl král. Odpověděli: "Nuže, dejme se do stavby!" I vzchopili se k dobrému dílu.
Neh 2,19: Když o tom uslyšel Sanbalat Chorónský, Tóbijáš, ten amónský otrok, a Gešem Arabský, vysmívali se nám. S pohrdáním nám říkali: "Do čeho se to pouštíte? Chcete se bouřit proti králi?"
Neh 2,20: Nato jsem jim odpověděl a řekl: "Sám Bůh nebes způsobí, že se nám to podaří. My jsme jeho služebníci. Dali jsme se do stavby. Vy však nemáte žádný podíl ani právo ani památku v Jeruzalémě."
Neh 3,1: I dal se velekněz Eljašíb se svými bratry kněžími do stavby Ovčí brány. Když vsadili vrata, posvětili ji, posvětili ji až po věž Meá, a stavěli dál až k věži Chananeelu.
Neh 3,2: Vedle něho stavěli muži z Jericha; vedle něho také stavěl Imrího syn Zakúr.
Neh 3,3: Rybnou bránu stavěli synové Senáovi. Vyztužili ji trámy a vsadili vrata se zámky a závorami.
Neh 3,4: Vedle nich opravoval Meremót, syn Urijáše, syna Kósova; vedle nich také opravoval Mešulám, syn Berekjáše, syna Mešézabelova; vedle nich také opravoval Baanův syn Sádok.
Neh 3,5: Vedle nich opravovali Tekójští; jejich vznešení však nesklonili šíji k službě pro svého Pána.
Neh 3,6: Starou bránu opravovali Paseachův syn Jójada a Besódjášův syn Mešulám. Vyztužili ji trámy a vsadili vrata se zámky a závorami.
Neh 3,7: Vedle nich opravoval Melatjáš Gibeónský a Jadón Meronótský, též muži z Gibeónu a z Mispy, jež patří pod správu zaeufratského místodržitele.
Neh 3,8: Vedle něho opravoval Charhajášův syn Uzíel, jeden ze zlatníků, a vedle něho opravoval Chananjáš, jeden z mastičkářů; ustali až u jeruzalémské široké hradby.
Neh 3,9: Vedle nich opravoval Chúrův syn Refajáš, správce poloviny jeruzalémského obvodu.
Neh 3,10: Vedle nich také opravoval Charúmafův syn Jedajáš hned naproti svému domu. Vedle něho opravoval Chašabnejášův syn Chatúš.
Neh 3,11: Další úsek spolu s Pecnou věží opravoval Charimův syn Malkijáš a Pachat-moábův syn Chašúb.
Neh 3,12: Vedle něho spolu se svými dcerami opravoval Lochešův syn Šalúm, správce druhé poloviny jeruzalémského obvodu.
Neh 3,13: Údolní bránu opravoval Chanún a obyvatelé Zanóachu. Vystavěli ji a vsadili vrata se zámky a závorami; opravili tisíc loket hradeb až po Hnojnou bránu.
Neh 3,14: Hnojnou bránu opravoval Rekábův syn Malkijáš, správce obvodu bétkeremského; vystavěl ji a vsadil vrata se zámky a závorami.
Neh 3,15: Studničnou bránu opravoval Kol-chozéův syn Šalúm, správce obvodu Mispy; ten ji vystavěl, zastřešil a vsadil vrata se zámky a závorami; opravil také hradbu při vodojemu u královské zahrady až po schody vedoucí dolů z Města Davidova.
Neh 3,16: Za ním opravoval Azbúkův syn Nechemjáš, správce poloviny obvodu bétsúrského, až naproti hrobům Davidovým, po umělou vodní nádrž a dům bohatýrů.
Neh 3,17: Za ním také opravovali levité za vedení Baníova syna Rechúma. Vedle něho opravoval Chašabjáš, správce poloviny obvodu keílského, za svůj obvod.
Neh 3,18: Za ním opravovali jejich bratří za vedení Chenadadova syna Bavaje, správce druhé poloviny obvodu keílského.
Neh 3,19: Vedle něho také opravoval Jéšuův syn Ezer, správce Mispy, další úsek naproti přístupu ke zbrojnici v rohu hradby.
Neh 3,20: Za ním horlivě opravoval Zabajův syn Báruk další úsek od rohu až ke vchodu do domu nejvyššího kněze Eljašíba.
Neh 3,21: Za ním opravoval Meremót, syn Urijáše, syna Kósova, další úsek od vchodu do domu Eljašíbova až na konec Eljašíbova domu.
Neh 3,22: Za ním opravovali kněží, muži z jordánského okrsku.
Neh 3,23: Za ním dále, naproti svým domům, opravovali Binjamín a Chašúb; za ním, vedle svého domu, opravoval Azarjáš, syn Maasejáše, syna Ananejášova.
Neh 3,24: Za ním opravoval Chenadadův syn Binúj další úsek od Azarjášova domu až po roh hradby, po nároží.
Neh 3,25: Úzajův syn Pálal opravoval naproti rohu a vysoké věži vyčnívající nad domem královým na nádvoří pro stráže; za ním Pareóšův syn Pedajáš.
Neh 3,26: Chrámoví nevolníci sídlili na Ófelu a opravovali proto na východě naproti Vodní bráně a tamní vyčnívající věži.
Neh 3,27: Za ním opravovali Tekójští další úsek naproti vyčnívající vysoké věži až po zeď na Ófelu.
Neh 3,28: Od Koňské brány dál opravovali kněží, každý naproti svému domu.
Neh 3,29: Za nimi opravoval naproti svému domu Imérův syn Sádok a za ním opravoval Šekanjášův syn Šemajáš, strážce Východní brány.
Neh 3,30: Za ním opravoval další úsek Šelemjášův syn Chananjáš a Salafův šestý syn Chanún; za ním opravoval Berekjášův syn Mešulám naproti své komůrce.
Neh 3,31: Za ním opravoval Malkijáš, jeden ze zlatníků, až po dům chrámových nevolníků a obchodníků, naproti Strážné bráně, k přístřešku na nároží.
Neh 3,32: Mezi přístřeškem na nároží a Ovčí branou opravovali zlatníci a obchodníci.
Neh 3,33: Jakmile uslyšel Sanbalat, že stavíme hradby, vzplanul a velice se rozzlobil. Vysmíval se Judejcům
Neh 3,34: a mluvil před svými bratry a před vojskem samařským takto: "Do čeho se to pouštějí ti židovští ubožáci? To je máme nechat? Budou snad obětovat a dokončí to ještě dnes? Oživí snad z hromad prachu kameny přepálené ohněm?"
Neh 3,35: Ale Tóbijáš amónský stál vedle něho a řekl: "Jen ať si stavějí! Až přiběhne liška, protrhne jejich kamennou hradbu."
Neh 3,36: "Slyš, Bože náš, že jsme v opovržení. Obrať jejich hanění na jejich hlavu! Vydej je, aby se stali kořistí a zajatci cizí země.
Neh 3,37: Nepřikrývej jejich nepravost, ať není jejich hřích před tebou smazán, neboť podněcují proti těm, kdo stavějí."
Neh 3,38: Stavěli jsme hradby dále, byly již zpoloviny hotovy, protože lid byl srdcem při práci.
Neh 4,1: Jakmile uslyšeli Sanbalat a Tóbijáš, Arabové, Amónci a Ašdóďané, že obnova jeruzalémských hradeb pokračuje, že se trhliny opět uzavírají, velmi vzplanuli.
Neh 4,2: Vzájemně se smluvili, že vytáhnou proti Jeruzalému do boje a že v něm vyvolají zmatek.
Neh 4,3: Modlili jsme se ke svému Bohu a stavěli proti nim na obranu stráže ve dne v noci.
Neh 4,4: Juda říkal: "Síla nosičů je podlomena, všude jsou hromady sutin, nejsme schopni hradby dostavět."
Neh 4,5: Naši protivníci říkali: "Nic nepoznají a nic nepostřehnou, dokud mezi ně nevtrhneme. Pobijeme je a to dílo překazíme."
Neh 4,6: Avšak Judejci, kteří sídlili v jejich blízkosti, přicházeli a varovali nás znovu a znovu: "Ze všech míst, kam se obrátíte, jdou proti nám!"
Neh 4,7: Proto jsem postavil stráž pod svatým místem při hradbách na nechráněných úsecích. Postavil jsem tam lid podle čeledí s meči, kopími a luky.
Neh 4,8: Když jsem všechno přehlédl, šel jsem a řekl šlechticům, představenstvu a ostatnímu lidu: "Nebojte se jich, pamatujte na Panovníka velikého a budícího bázeň! Bojujte za své bratry, syny a dcery, ženy a domy!"
Neh 4,9: Jakmile naši nepřátelé uslyšeli, že je nám vše známo, pochopili, že Bůh překazil jejich záměr. My všichni jsme se vrátili na hradby, každý ke svému dílu.
Neh 4,10: Avšak od onoho dne pracovala na díle jen polovina mých lidí, zatímco druhá polovina byla ozbrojena kopími, štíty, luky a pancíři. Velmožové stáli při celém domě judském.
Neh 4,11: Ti, kdo stavěli hradby, nosiči břemen i nakladači, pracovali jednou rukou na díle a v druhé drželi zbraň.
Neh 4,12: Všichni, kdo stavěli, měli meč připásaný na bedrech a tak stavěli, a vedle mne stál trubač.
Neh 4,13: Řekl jsem šlechticům, představenstvu a ostatnímu lidu: "Dílo je veliké a rozsáhlé a my jsme rozděleni po hradbách daleko od sebe.
Neh 4,14: Uslyšíte-li z některého místa zvuk polnice, shromážděte se tam k nám. Náš Bůh bude bojovat za nás."
Neh 4,15: A pokračovali jsme v díle; polovina mužů držela kopí od svítání až do soumraku.
Neh 4,16: V té době jsem také řekl lidu: "Každý se svým služebníkem nocujte uprostřed Jeruzaléma; v noci nás budou střežit a ve dne pracovat."
Neh 4,17: Nikdo z nás si nesvlékal šat, ani já ani moji bratři ani moji lidé ani strážní, které jsme měli při sobě...
Neh 5,1: Strhl se pak veliký křik lidu, zvláště žen, proti jejich bratřím Judejcům.
Neh 5,2: Jedni říkali: "Je nás mnoho s našimi syny a dcerami, musíme shánět obilí, abychom měli co jíst a zůstali naživu."
Neh 5,3: Jiní říkali: "Svá pole, vinice a domy dáváme do zástavy, abychom sehnali obilí v tom hladu."
Neh 5,4: Jiní opět říkali: "Museli jsme si vypůjčit na svá pole a vinice peníze na daň pro krále.
Neh 5,5: A přece jsme se svými bratry jedno tělo, naše děti jsou jako jejich děti. Jenže my musíme své syny a dcery prodávat do otroctví, některé z našich dcer se již otrokyněmi staly, a nemůžeme nic proti tomu dělat. Naše pole a vinice patří jiným."
Neh 5,6: Když jsem slyšel jejich křik a tato slova, vzplanul jsem hněvem.
Neh 5,7: Rozhodl jsem se, že proti šlechticům a představenstvu povedu při. Vytkl jsem jim: "Půjčujete svým bratřím na lichvářský úrok," a svolal jsem proti nim velké shromáždění.
Neh 5,8: Řekl jsem jim: "My jsme vykoupili, pokud nám bylo možno, své bratry Judejce, prodané pohanům. Naproti tomu vy své bratry prodáváte, aby byli prodáváni nám." Zmlkli a nenašli slov.
Neh 5,9: Pokračoval jsem: "Co děláte, není dobré. Což nemáte žít v bázni před naším Bohem a uvarovat se pohanění ze strany pohanů, našich nepřátel?
Neh 5,10: Také já, moji bratři a moji lidé, bychom od nich mohli požadovat úrok z peněz a obilí. Upustíme však od toho dluhu.
Neh 5,11: Vraťte jim ještě dnes jejich pole, vinice, olivoví a domy i příslušnou částku peněz, obilí, moštu a čerstvého oleje, za něž jste jim půjčku poskytli."
Neh 5,12: Odpověděli: "Vrátíme a nic od nich nebudeme požadovat. Uděláme to tak, jak jsi řekl." Svolal jsem tedy kněze a zavázal lid přísahou, že toto slovo dodrží.
Neh 5,13: Také jsem vytřepal záhyby svého roucha a řekl jsem: "Právě tak nechť vytřepe Bůh každého muže, který toto slovo nedodrží, z jeho domu a vlastnictví; tak buď vytřepán a vyprázdněn." Nato celé shromáždění odpovědělo: "Amen." I chválili Hospodina, a lid to slovo dodržel.
Neh 5,14: Také ode dne, kdy mě král ustanovil místodržitelem v zemi judské, od dvacátého roku až do třicátého druhého roku krále Artaxerxa, po dobu dvanácti let, jsem ani já ani moji bratři nebrali místodržitelské příjmy.
Neh 5,15: Dřívější místodržitelé, moji předchůdci, zatěžovali totiž lid tím, že na něm vymáhali mimo pokrm a víno čtyřicet šekelů stříbra, rovněž jejich lidé vykořisťovali lid. Já však jsem tak nejednal z bázně před Bohem.
Neh 5,16: Nadto jsem se účastnil oprav hradeb. Pole jsme neskupovali, ale všichni moji lidé tam byli zapojeni do díla.
Neh 5,17: Judejci a představenstvo, sto padesát osob, mimo ty, kteří k nám přicházeli z okolních pohanů, sedali u mého stolu.
Neh 5,18: Bylo třeba každý den připravovat jednoho býka a šest vybraných ovcí. Dále byla pro mě připravována drůbež a jednou za deset dní množství různého vína. Přitom jsem neuplatňoval nárok na místodržitelské příjmy, protože na tomto lidu už těžce spočívala služba.
Neh 5,19: "Pamatuj na mne, Bože můj, v dobrém, na všechno, co jsem pro tento lid učinil."
Neh 6,1: Když se doneslo Sanbalatovi, Tóbijášovi, Gešemovi Arabskému a ostatním našim nepřátelům, že jsem vystavěl hradby, takže v nich nezbylo trhliny - ovšem do té doby jsem ještě nevsadil vrata do bran -,
Neh 6,2: poslal ke mně Sanbalat a Gešem se vzkazem: "Přijď, sejdeme se spolu v některé vsi na pláni Ónu." Zamýšleli však provést mi něco zlého.
Neh 6,3: Poslal jsem k nim tedy posly se vzkazem: "Dělám veliké dílo, proto nemohu odejít. Mělo by se to dílo snad přerušit tím, že bych je opustil a sestoupil k vám?"
Neh 6,4: Stejný vzkaz mi poslali čtyřikrát a já jsem jim pokaždé stejně odpověděl.
Neh 6,5: Stejným způsobem poslal ke mně Sanbalat po páté svého služebníka, a to s otevřeným dopisem.
Neh 6,6: Bylo v něm napsáno: "Proslýchá se mezi pohany, i Gašmu to říká, že ty a Judejci pomýšlíte na vzpouru, že proto stavíš hradby, a ty sám prý se chceš stát jejich králem.
Neh 6,7: Také jsi prý ustanovil proroky, aby o tobě v Jeruzalémě provolávali: éTo je král judský.« Tato slova se jistě donesou ke králi. Proto přijď, poradíme se spolu."
Neh 6,8: Odpověděl jsem mu: "Nic z toho, co říkáš, se nestalo. Ty sám sis to vymyslel."
Neh 6,9: Ti všichni nás chtěli zastrašit. Říkali si: "Upustí od díla a ono se neuskuteční." "Proto nyní, Bože, posilni mé ruce!"
Neh 6,10: Vstoupil jsem do domu Šemajáše, syna Delajáše, syna Mehetabelova, který žil odloučeně. Řekl: "Sejděme se v domě Božím, uvnitř chrámu; musíme však zavřít chrámová vrata, protože se tě chystají zavraždit; v noci přijdou, aby tě zavraždili."
Neh 6,11: Odpověděl jsem: "Člověk jako já má prchat? Což může někdo jako já vstoupit do chrámu a zůstat naživu? Nevstoupím."
Neh 6,12: Zjistil jsem totiž, že ho Bůh neposlal. To proroctví mluvil proti mně, protože ho najali Tóbijáš a Sanbalat.
Neh 6,13: Byl najat proto, abych ze strachu tak jednal a zhřešil. Chtěli toho využít, aby pošpinili mé jméno a potupili mě.
Neh 6,14: "Pamatuj, můj Bože, na Tóbijáše a na Sanbalata, na tyto jejich skutky, a také na prorokyni Nóadju a na ostatní proroky, kteří mě zastrašovali."
Neh 6,15: Hradby byly úplně dostavěny dvacátého pátého dne měsíce elúlu, za dvaapadesát dní.
Neh 6,16: Jak o tom uslyšeli všichni naši nepřátelé a spatřili to všichni pohané z okolí, velice zmalomyslněli. Poznali totiž, že toto dílo bylo vykonáno s pomocí našeho Boha.
Neh 6,17: V oněch dnech judští šlechtici často posílali dopisy Tóbijášovi a od Tóbijáše přicházely dopisy jim.
Neh 6,18: Mnozí v Judsku s ním totiž byli spjati přísahou, neboť byl zetěm Árachova syna Šekanjáše a jeho syn Jóchanan si vzal dceru Berekjášova syna Mešuláma.
Neh 6,19: Také ho přede mnou vychvalovali a má slova donášeli jemu. A Tóbijáš posílal dopisy, aby mě zastrašoval.
Neh 7,1: Když byly dostavěny hradby, vsadil jsem vrata. Byli také ustanoveni vrátní, zpěváci a levité.
Neh 7,2: Pak jsem dal ohledně Jeruzaléma příkaz svému bratru Chananímu a správci hradu Chananjášovi, který byl mužem věrnějším a bohabojnějším než mnozí jiní.
Neh 7,3: Řekl jsem jim: "Jeruzalémské brány nesmějí být otvírány dříve, než slunce začne hřát; a když strážci uzavřou vrata, vy zajistěte závory. Stráže budou stavěny z obyvatelů Jeruzaléma, každý bude mít své stanoviště naproti svému domu."
Neh 7,4: Město bylo rozlehlé a veliké, ale lidu v něm bylo málo a domy nebyly dostavěny.
Neh 7,5: Tu mi můj Bůh vložil do srdce, abych shromáždil šlechtice, představenstvo i lid, aby byli zapsáni do seznamu rodů. Našel jsem písemný záznam o rodu těch, kteří přišli dříve, a našel jsem v něm napsáno:
Neh 7,6: Toto jsou příslušníci judského kraje, kteří přišli ze zajetí, přesídlenci, které přesídlil babylónský král Nebúkadnesar. Navrátili se do Jeruzaléma a do Judska, každý do svého města.
Neh 7,7: Přišli se Zerubábelem, Jéšuou, Nechemjášem, Azarjášem, Raamjášem, Nachamaním, Mordokajem, Bilšánem, Misperetem, Bigvajem, Nechúmem a Baanou. Soupis mužů izraelského lidu:
Neh 7,8: Synů Pareóšových dva tisíce sto sedmdesát dva;
Neh 7,9: synů Šefatjášových tři sta sedmdesát dva;
Neh 7,10: synů Árachových šest set padesát dva;
Neh 7,11: synů Pachat-moábových, totiž synů Jéšuových a Jóabových, dva tisíce osm set osmnáct;
Neh 7,12: synů Élamových dvanáct set padesát čtyři;
Neh 7,13: synů Zatúových osm set čtyřicet pět;
Neh 7,14: synů Zakajových sedm set šedesát;
Neh 7,15: synů Binújových šest set čtyřicet osm;
Neh 7,16: synů Bebajových šest set dvacet osm;
Neh 7,17: synů Azgádových dva tisíce tři sta dvacet dva;
Neh 7,18: synů Adoníkamových šest set šedesát sedm;
Neh 7,19: synů Bigvajových dva tisíce šedesát sedm;
Neh 7,20: synů Adínových šest set padesát pět;
Neh 7,21: synů Aterových, totiž Chizkijášových, devadesát osm;
Neh 7,22: synů Chašumových tři sta dvacet osm;
Neh 7,23: synů Besajových tři sta dvacet čtyři;
Neh 7,24: synů Charífových sto dvanáct;
Neh 7,25: synů gibeónských devadesát pět;
Neh 7,26: mužů betlémských a netófských sto osmdesát osm;
Neh 7,27: mužů anatótských sto dvacet osm;
Neh 7,28: mužů bétazmávetských čtyřicet dva;
Neh 7,29: mužů kirjatjearímských, kefírských a beerótských sedm set čtyřicet tři;
Neh 7,30: mužů rámských a gebských šest set dvacet jeden;
Neh 7,31: mužů mikmáských sto dvacet dva;
Neh 7,32: mužů bételských a ajských sto dvacet tři;
Neh 7,33: mužů z druhého Neba padesát dva;
Neh 7,34: synů druhého Élama dvanáct set padesát čtyři;
Neh 7,35: synů Charimových tři sta dvacet;
Neh 7,36: synů jerišských tři sta čtyřicet pět;
Neh 7,37: synů lódských, chadídských a ónoských sedm set dvacet jeden;
Neh 7,38: synů Senáových tři tisíce devět set třicet.
Neh 7,39: Kněží: synů Jedajášových z domu Jéšuova devět set sedmdesát tři;
Neh 7,40: synů Imérových tisíc padesát dva;
Neh 7,41: synů Pašchúrových dvanáct set čtyřicet sedm;
Neh 7,42: synů Charimových tisíc sedmnáct.
Neh 7,43: Levité: synů Jéšuových, totiž Kadmíelových, totiž synů Hódevových, sedmdesát čtyři.
Neh 7,44: Zpěváci: synů Asafových sto čtyřicet osm.
Neh 7,45: Vrátní: synů Šalúmových, synů Aterových, synů Talmónových, synů Akúbových, synů Chatítových a synů Šobajových sto třicet osm.
Neh 7,46: Chrámoví nevolníci: synové Síchovi, synové Chasúfovi, synové Tabaótovi,
Neh 7,47: synové Kérosovi, synové Síaovi, synové Padónovi,
Neh 7,48: synové Lebánovi, synové Chagábovi, synové Šalmajovi,
Neh 7,49: synové Chánanovi, synové Gidélovi, synové Gacharovi,
Neh 7,50: synové Reajášovi, synové Resínovi, synové Nekódovi,
Neh 7,51: synové Gazamovi, synové Uzovi, synové Paseachovi,
Neh 7,52: synové Besajovi, synové Meúnejců, synové Nefíšesejců,
Neh 7,53: synové Bakbukovi, synové Chakúfovi, synové Charchúrovi,
Neh 7,54: synové Baslítovi, synové Mechídovi, synové Charšovi,
Neh 7,55: synové Barkósovi, synové Síserovi, synové Tamachovi,
Neh 7,56: synové Nesíachovi a synové Chatífovi.
Neh 7,57: Synové služebníků Šalomounových: synové Sótajovi, synové Sóferetovi, synové Perídovi,
Neh 7,58: synové Jaalovi, synové Darkónovi, synové Gidélovi,
Neh 7,59: synové Šefatjášovi, synové Chatílovi, synové Pokereta Sebajimského a synové Amónovi.
Neh 7,60: Všech chrámových nevolníků a synů Šalomounových služebníků tři sta devadesát dva.
Neh 7,61: Tito vyšli z Tel-melachu, z Tel-charši, z Kerúb-adónu a Iméru, ale nemohli prokázat, že jejich otcovský rod a původ je z Izraele:
Neh 7,62: synů Delajášových, synů Tóbijášových a synů Nekódových šest set čtyřicet dva.
Neh 7,63: A z kněží synové Chobajášovi, synové Kósovi a synové Barzilaje, který si vzal za ženu jednu z dcer Barzilaje Gileádského a je nazýván jejich jménem.
Neh 7,64: Ti hledali svůj rodokmen v seznamu rodů, ale marně; proto byli vyloučeni z kněžství jako nezpůsobilí.
Neh 7,65: Místodržící jim zapověděl jíst ze svatých přídělů kněžských, pokud nebude ustanoven kněz pro posvátné losy urím a tumím.
Neh 7,66: Celé shromáždění dohromady čítalo čtyřicet dva tisíce tři sta šedesát duší,
Neh 7,67: mimo jejich otroky a otrokyně, jichž bylo sedm tisíc tři sta třicet sedm. Měli také dvě stě čtyřicet pět zpěváků a zpěvaček.
Neh 7,68: Velbloudů bylo čtyři sta třicet pět, oslů šest tisíc sedm set dvacet.
Neh 7,69: Z představitelů rodů někteří přispěli na dílo. Místodržící dal na chrámový poklad tisíc zlatých darejků, padesát kropenek, pět set třicet kněžských suknic.
Neh 7,70: Představitelé rodů dali na chrámový poklad pro potřeby díla dvacet tisíc zlatých darejků a dva tisíce dvě stě hřiven stříbra.
Neh 7,71: A toho, co dal ostatní lid, bylo dvacet tisíc zlatých darejků, dva tisíce hřiven stříbra a šedesát sedm kněžských suknic.
Neh 7,72: I usadili se kněží, levité, vrátní, zpěváci i někteří z lidu a chrámoví nevolníci i všechen Izrael ve svých městech. Když nastal sedmý měsíc, byli již Izraelci ve svých městech.