Mt 26,1: Když Ježíš dokončil všechna tato slova, řekl svým učedníkům:
Mt 26,2: "Víte, že za dva dny budou Velikonoce, a Syn člověka bude vydán, aby byl ukřižován."
Mt 26,3: Tehdy se sešli velekněží a starší lidu ve dvoře velekněze, který se jmenoval Kaifáš,
Mt 26,4: a uradili se, že se Ježíše zmocní lstí a že ho zabijí.
Mt 26,5: Říkali: "Jen ne při svátečním shromáždění, aby se lid nebouřil."
Mt 26,6: Když byl Ježíš v Betanii v domě Šimona Malomocného,
Mt 26,7: přišla za ním žena, která měla alabastrovou nádobku drahocenného oleje, a vylila ji na jeho hlavu, jak seděl u stolu.
Mt 26,8: Když to viděli učedníci, hněvali se: "Nač taková ztráta?
Mt 26,9: Mohlo se to prodat za mnoho peněz a ty dát chudým!"
Mt 26,10: Ježíš to zpozoroval a řekl jim: "Proč trápíte tu ženu? Vykonala na mně dobrý skutek.
Mt 26,11: Vždyť chudé máte stále kolem sebe, mne však nemáte stále.
Mt 26,12: Když vylila ten olej na mé tělo, učinila to k mému pohřbu.
Mt 26,13: Amen, pravím vám, všude po celém světě, kde bude kázáno toto evangelium, bude se mluvit na její památku o tom, co ona učinila."
Mt 26,14: Tehdy šel jeden ze Dvanácti, jménem Jidáš Iškariotský, k velekněžím
Mt 26,15: a řekl: "Co mi dáte? Já vám ho zradím." Oni mu určili třicet stříbrných.
Mt 26,16: Od té chvíle hledal vhodnou příležitost, aby ho zradil.
Mt 26,17: Prvního dne o svátcích nekvašených chlebů přišli učedníci za Ježíšem a řekli: "Kde chceš, abychom ti připravili velikonoční večeři?"
Mt 26,18: On je poslal do města k jistému člověku, aby mu řekli: "Mistr vzkazuje: Můj čas je blízko, u tebe budu jíst se svými učedníky velikonočního beránka."
Mt 26,19: Učedníci učinili, jak jim Ježíš nařídil, a připravili velikonočního beránka.
Mt 26,20: Navečer usedl s Dvanácti ke stolu,
Mt 26,21: a když jedli, řekl jim: "Amen, pravím vám, že jeden z vás mě zradí."
Mt 26,22: Velice je to zarmoutilo a začali se ho jeden po druhém ptát: "Snad to nejsem já, Pane?"
Mt 26,23: On odpověděl: "Kdo se mnou omočil ruku v míse, ten mě zradí.
Mt 26,24: Syn člověka sice odchází, jak je o něm psáno; ale běda tomu, který Syna člověka zrazuje. Pro toho by bylo lépe, kdyby se byl vůbec nenarodil!"
Mt 26,25: Na to řekl Jidáš, který ho zrazoval: "Jsem to snad já, Mistře?" Řekl mu: "Ty sám jsi to řekl."
Mt 26,26: Když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal, lámal a dával učedníkům se slovy: "Vezměte, jezte, toto jest mé tělo."
Mt 26,27: Pak vzal kalich, vzdal díky a podal jim ho se slovy: "Pijte z něho všichni.
Mt 26,28: Neboť toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé na odpuštění hříchů.
Mt 26,29: Pravím vám, že již nebudu pít z tohoto plodu vinné révy až do toho dne, kdy budu s vámi pít kalich nový v království svého Otce."
Mt 26,30: Potom zazpívali chvalozpěv a vyšli na Olivovou horu.
Mt 26,31: Tu jim Ježíš řekl: "Vy všichni ode mne této noci odpadnete, neboť je psáno: »Budu bít pastýře a rozprchnou se ovce stáda.«
Mt 26,32: Po svém vzkříšení však vás předejdu do Galileje."
Mt 26,33: Na to mu řekl Petr: "Kdyby všichni od tebe odpadli, já nikdy ne!"
Mt 26,34: Ježíš mu odpověděl: "Amen, pravím ti, že ještě této noci, dřív než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš."
Mt 26,35: Petr prohlásil: "I kdybych měl s tebou umřít, nezapřu tě." Podobně mluvili všichni učedníci.
Mt 26,36: Tu s nimi Ježíš přišel na místo zvané Getsemane a řekl učedníkům: "Počkejte zatím zde, já půjdu dál, abych se modlil."
Mt 26,37: Vzal s sebou Petra a oba syny Zebedeovy; tu na něho padl zármutek a úzkost.
Mt 26,38: Tehdy jim řekl: "Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte se mnou!"
Mt 26,39: Poodešel od nich, padl tváří k zemi a modlil se: "Otče můj, je-li možné, ať mne mine tento kalich; avšak ne jak já chci, ale jak ty chceš."
Mt 26,40: Potom přišel k učedníkům a zastihl je ve spánku. Řekl Petrovi: "To jste nemohli jedinou hodinu bdít se mnou?
Mt 26,41: Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení. Duch je odhodlán, ale tělo slabé."
Mt 26,42: Odešel podruhé a modlil se: "Otče můj, není-li možné, aby mne ten kalich minul, a musím-li jej pít, staň se tvá vůle."
Mt 26,43: A když se vrátil, zastihl je opět spící; nemohli oči udržet.
Mt 26,44: Nechal je, zase odešel a potřetí se modlil stejnými slovy.
Mt 26,45: Potom přišel k učedníkům a řekl jim: "Ještě spíte a odpočíváte? Hle, přiblížila se hodina, a Syn člověka je vydáván do rukou hříšníků.
Mt 26,46: Vstaňte, pojďme! Hle, přiblížil se ten, který mě zrazuje."
Mt 26,47: Ještě ani nedomluvil a přišel Jidáš, jeden z Dvanácti. Velekněží a starší s ním poslali zástup, ozbrojený meči a holemi.
Mt 26,48: Jeho zrádce s nimi domluvil znamení: "Koho políbím, ten to je; toho zatkněte."
Mt 26,49: A hned přistoupil k Ježíšovi a řekl: "Buď zdráv, Mistře," a políbil ho.
Mt 26,50: Ježíš mu odpověděl: "Příteli, konej svůj úkol!" Tu přistoupili k Ježíšovi, vztáhli na něho ruce a zmocnili se ho.
Mt 26,51: Jeden z těch, kdo byli s ním, sáhl po meči, napadl veleknězova sluhu a uťal mu ucho.
Mt 26,52: Ježíš mu řekl: "Vrať svůj meč na jeho místo; všichni, kdo se chápou meče, mečem zajdou.
Mt 26,53: Či myslíš, že bych nemohl poprosit svého Otce, a poslal by mi ihned víc než dvanáct legií andělů?
Mt 26,54: Ale jak by se potom splnila Písma, že to tak musí být?"
Mt 26,55: V té hodině řekl Ježíš zástupům: "Vyšli jste na mne jako na povstalce s meči a holemi, abyste mě zajali. Denně jsem sedával v chrámě a učil, a nezmocnili jste se mne.
Mt 26,56: Toto všechno se však stalo, aby se splnilo, co napsali proroci." A tu ho všichni učedníci opustili a utekli.
Mt 26,57: Ti, kteří Ježíše zatkli, odvedli ho k veleknězi Kaifášovi, kde se shromáždili zákoníci a starší.
Mt 26,58: Petr šel za ním zpovzdálí až do veleknězova dvora; vstoupil dovnitř a posadil se mezi sluhy, aby viděl konec.
Mt 26,59: Velekněží a celá rada hledali křivé svědectví proti Ježíšovi, aby ho mohli odsoudit k smrti.
Mt 26,60: Ale nenalezli, ačkoli předstupovalo mnoho křivých svědků. Konečně přišli dva
Mt 26,61: a vypovídali: "On řekl: Mohu zbořit chrám a ve třech dnech jej vystavět."
Mt 26,62: Tu velekněz vstal a řekl mu: "Nic neodpovídáš na to, co tihle proti tobě svědčí?"
Mt 26,63: Ale Ježíš mlčel. A velekněz mu řekl: "Zapřísahám tě při Bohu živém, abys nám řekl, jsi-li Mesiáš, Syn Boží!"
Mt 26,64: Ježíš odpověděl: "Ty sám jsi to řekl. Ale pravím vám, od nynějška uzříte Syna člověka sedět po pravici Všemohoucího a přicházet s oblaky nebeskými."
Mt 26,65: Tu velekněz roztrhl svá roucha a řekl: "Rouhal se! Nač ještě potřebujeme svědky? Hle, teď jste slyšeli rouhání.
Mt 26,66: Co o tom soudíte?" Jejich výrok zněl: "Je hoden smrti."
Mt 26,67: Pak mu plivali do obličeje, bili ho po hlavě, někteří ho tloukli do tváře
Mt 26,68: a říkali: "Hádej, Mesiáši, kdo tě udeřil!"
Mt 26,69: Petr seděl venku v nádvoří. Tu k němu přistoupila jedna služka a řekla: "I ty jsi byl s tím Galilejským Ježíšem!"
Mt 26,70: Ale on přede všemi zapřel: "Nevím, co mluvíš."
Mt 26,71: Vyšel k bráně, ale uviděla ho jiná a řekla těm, kdo tam byli: "Tenhle byl s tím Nazaretským Ježíšem."
Mt 26,72: On znovu zapřel s přísahou: "Neznám toho člověka."
Mt 26,73: Ale zakrátko přistoupili ti, kdo tam stáli, a řekli Petrovi: "Jistě i ty jsi z nich, vždyť i tvé nářečí tě prozrazuje!"
Mt 26,74: Tu se začal zaklínat a zapřísahat: "Neznám toho člověka." Vtom zakokrhal kohout;
Mt 26,75: tu se Petr rozpomněl na slova, která mu Ježíš řekl: »Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.« Vyšel ven a hořce se rozplakal.
Mt 27,1: Když bylo ráno, uradili se všichni velekněží a starší lidu proti Ježíšovi, že ho připraví o život.
Mt 27,2: Spoutali ho, odvedli a vydali vladaři Pilátovi.
Mt 27,3: Když Jidáš, který ho zradil, viděl, že Ježíše odsoudili, pocítil výčitky, vrátil třicet stříbrných velekněžím a starším
Mt 27,4: a řekl: "Zhřešil jsem, zradil jsem nevinnou krev!" Ale oni odpověděli: "Co je nám po tom? To je tvoje věc!"
Mt 27,5: A on odhodil ty peníze v chrámě a utekl; šel a oběsil se.
Mt 27,6: Velekněží sebrali peníze a řekli: "Není dovoleno dát je do chrámové pokladny, je to odměna za krev."
Mt 27,7: Uradili se tedy a koupili za ně pole hrnčířovo k pohřbívání cizinců.
Mt 27,8: Proto se to pole jmenuje »Pole krve« až dodnes.
Mt 27,9: Tak se splnilo, co je řečeno ústy proroka Jeremiáše: »Vzali třicet stříbrných, cenu člověka, na kterou ho ocenili synové Izraele;
Mt 27,10: a dali ji za pole hrnčířovo, jak jim přikázal Hospodin.«
Mt 27,11: A Ježíš byl postaven před vladaře. Vladař mu položil otázku: "Ty jsi král Židů?" Ježíš odpověděl: "Ty sám to říkáš."
Mt 27,12: Na žaloby velekněží a starších nic neodpovídal.
Mt 27,13: Tu mu řekl Pilát: "Neslyšíš, co všechno proti tobě svědčí?"
Mt 27,14: On mu však neodpověděl ani na jedinou věc, takže se vladař velice divil.
Mt 27,15: O svátcích měl vladař ve zvyku propouštět zástupu jednoho vězně, kterého si přáli.
Mt 27,16: Tehdy tam měli pověstného vězně, jménem Barabáš.
Mt 27,17: Když se zástupy shromáždily, řekl jim tedy Pilát: "Koho vám mám propustit, Barabáše, nebo Ježíše, zvaného Mesiáš?"
Mt 27,18: Věděl totiž, že mu ho vydali ze zášti.
Mt 27,19: Když seděl na soudné stolici, poslala k němu jeho žena se vzkazem: "Nezačínej si nic s tím spravedlivým! Dnes mě kvůli němu pronásledovaly zlé sny."
Mt 27,20: Velekněží a starší však přiměli zástup, aby si vyžádali Barabáše, a Ježíše zahubili.
Mt 27,21: Vladař jim řekl: "Koho vám z těch dvou mám propustit?" Oni volali: "Barabáše!"
Mt 27,22: Pilát jim řekl: "Co tedy mám učinit s Ježíšem, zvaným Mesiáš?" Všichni volali: "Ukřižovat!"
Mt 27,23: Namítl jim: "Čeho se vlastně dopustil?" Ale oni ještě víc křičeli: "Ukřižovat!"
Mt 27,24: Když Pilát viděl, že nic nepořídí, ale že pozdvižení je čím dál větší, omyl si ruce před očima zástupu a pravil: "Já nejsem vinen krví toho člověka; je to vaše věc."
Mt 27,25: A všechen lid mu odpověděl: "Krev jeho na nás a na naše děti!"
Mt 27,26: Tu jim propustil Barabáše, Ježíše dal zbičovat a vydal ho, aby byl ukřižován.
Mt 27,27: Vladařovi vojáci dovedli Ježíše do místodržitelství a svolali na něj celou setninu.
Mt 27,28: Svlékli ho a oblékli mu nachový plášť,
Mt 27,29: upletli korunu z trní a posadili mu ji na hlavu, do pravé ruky mu dali hůl, klekali před ním a posmívali se mu: "Buď zdráv, židovský králi!"
Mt 27,30: Plivali na něj, brali tu hůl a bili ho po hlavě.
Mt 27,31: Když se mu dost naposmívali, svlékli mu plášť a oblékli ho zase do jeho šatů. A odvedli ho k ukřižování.
Mt 27,32: Cestou potkali jednoho člověka z Kyrény, jménem Šimona; toho přinutili, aby nesl jeho kříž.
Mt 27,33: Když přišli na místo zvané Golgota, to znamená »Lebka«,
Mt 27,34: dali mu napít vína smíchaného se žlučí; ale když je okusil, nechtěl pít.
Mt 27,35: Ukřižovali ho a losem si rozdělili jeho šaty;
Mt 27,36: pak se tam posadili a střežili ho.
Mt 27,37: Nad hlavu mu dali nápis o jeho provinění: "To je Ježíš, král Židů."
Mt 27,38: S ním byli ukřižováni dva povstalci, jeden po pravici a druhý po levici.
Mt 27,39: Kolemjdoucí ho uráželi; potřásali hlavou
Mt 27,40: a říkali: "Když chceš zbořit chrám a ve třech dnech jej postavit, zachraň sám sebe; jsi-li Syn Boží, sestup s kříže!"
Mt 27,41: Podobně se mu posmívali i velekněží spolu se zákoníky a staršími. Říkali:
Mt 27,42: "Jiné zachránil, sám sebe zachránit nemůže. Je král izraelský - ať nyní sestoupí z kříže a uvěříme v něho!
Mt 27,43: Spolehl na Boha, ať ho vysvobodí, stojí-li o něj. Vždyť řekl: »Jsem Boží Syn!«"
Mt 27,44: Stejně ho tupili i povstalci spolu s ním ukřižovaní.
Mt 27,45: V poledne nastala tma po celé zemi až do tří hodin.
Mt 27,46: Kolem třetí hodiny zvolal Ježíš mocným hlasem: "Eli, Eli, lema sabachthani?", to jest: »Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?«
Mt 27,47: Když to uslyšeli, říkali někteří z těch, kdo tu stáli: "On volá Eliáše."
Mt 27,48: Jeden z nich hned odběhl, vzal houbu, naplnil ji octem, nabodl na tyč a dával mu pít.
Mt 27,49: Ostatní však říkali: "Nech ho, ať uvidíme, jestli přijde Eliáš a zachrání ho!"
Mt 27,50: Ale Ježíš znovu vykřikl mocným hlasem a skonal.
Mt 27,51: A hle, chrámová opona se roztrhla vpůli odshora až dolů, země se zatřásla, skály pukaly,
Mt 27,52: hroby se otevřely a mnohá těla zesnulých svatých byla vzkříšena;
Mt 27,53: vyšli z hrobů a po jeho vzkříšení vstoupili do svatého města a mnohým se zjevili.
Mt 27,54: Setník a ti, kdo s ním střežili Ježíše, když viděli zemětřesení a všechno, co se dálo, velmi se zděsili a řekli: "On byl opravdu Boží Syn!"
Mt 27,55: Zpovzdálí přihlíželo mnoho žen, které provázely Ježíše z Galileje, aby se o něj staraly;
Mt 27,56: mezi nimi Marie z Magdaly, Marie, matka Jakubova i Josefova, a matka synů Zebedeových.
Mt 27,57: Když nastal večer, přišel zámožný člověk z Arimatie, jménem Josef, který také patřil k Ježíšovým učedníkům.
Mt 27,58: Ten přišel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo. Pilát přikázal, aby mu je dali.
Mt 27,59: Josef tělo přijal, zavinul je do čistého plátna
Mt 27,60: a položil je do svého nového hrobu, který měl vytesán ve skále; ke vchodu do hrobu přivalil veliký kámen a odešel.
Mt 27,61: Byla tam Marie z Magdaly a jiná Marie, které seděly naproti hrobu.
Mt 27,62: Nazítří, v den po pátku, shromáždili se velekněží a farizeové u Piláta
Mt 27,63: a řekli: "Pane, vzpomněli jsme si, že ten podvodník řekl ještě za svého života: »Po třech dnech budu vzkříšen.«
Mt 27,64: Dej proto rozkaz, ať je po tři dny hlídán jeho hrob, aby nepřišli jeho učedníci, neukradli ho a neřekli lidu, že byl vzkříšen z mrtvých; to by pak byl poslední podvod horší než první."
Mt 27,65: Pilát jim odpověděl: "Zde máte stráž, dejte hrob hlídat, jak uznáte za dobré."
Mt 27,66: Oni šli, zapečetili kámen a postavili k hrobu stráž.