Mt 26,17: Prvního dne o svátcích nekvašených chlebů přišli učedníci za Ježíšem a řekli: "Kde chceš, abychom ti připravili velikonoční večeři?"
Mt 26,18: On je poslal do města k jistému člověku, aby mu řekli: "Mistr vzkazuje: Můj čas je blízko, u tebe budu jíst se svými učedníky velikonočního beránka."
Mt 26,19: Učedníci učinili, jak jim Ježíš nařídil, a připravili velikonočního beránka.
Mt 26,20: Navečer usedl s Dvanácti ke stolu,
Mt 26,21: a když jedli, řekl jim: "Amen, pravím vám, že jeden z vás mě zradí."
Mt 26,22: Velice je to zarmoutilo a začali se ho jeden po druhém ptát: "Snad to nejsem já, Pane?"
Mt 26,23: On odpověděl: "Kdo se mnou omočil ruku v míse, ten mě zradí.
Mt 26,24: Syn člověka sice odchází, jak je o něm psáno; ale běda tomu, který Syna člověka zrazuje. Pro toho by bylo lépe, kdyby se byl vůbec nenarodil!"
Mt 26,25: Na to řekl Jidáš, který ho zrazoval: "Jsem to snad já, Mistře?" Řekl mu: "Ty sám jsi to řekl."
Mt 26,26: Když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal, lámal a dával učedníkům se slovy: "Vezměte, jezte, toto jest mé tělo."
Mt 26,27: Pak vzal kalich, vzdal díky a podal jim ho se slovy: "Pijte z něho všichni.
Mt 26,28: Neboť toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé na odpuštění hříchů.
Mt 26,29: Pravím vám, že již nebudu pít z tohoto plodu vinné révy až do toho dne, kdy budu s vámi pít kalich nový v království svého Otce."