Mt 22,1: A Ježíš k nim znovu mluvil v podobenstvích:
Mt 22,2: "S královstvím nebeským je to tak, jako když jeden král vystrojil svatbu svému synu.
Mt 22,3: Poslal služebníky, aby přivedli pozvané na svatbu, ale oni nechtěli jít.
Mt 22,4: Poslal znovu jiné služebníky se slovy: »Řekněte pozvaným: Hle, hostinu jsem uchystal, býčci a krmný dobytek je poražen, všechno je připraveno; pojďte na svatbu!«
Mt 22,5: Ale oni nedbali a odešli, jeden na své pole, druhý za svým obchodem.
Mt 22,6: Ostatní chytili jeho služebníky, potupně je ztýrali a zabili je.
Mt 22,7: Tu se král rozhněval, poslal svá vojska, vrahy zahubil a jejich město vypálil.
Mt 22,8: Potom řekl svým služebníkům: »Svatba je připravena, ale pozvaní nebyli jí hodni;
Mt 22,9: jděte tedy na rozcestí, a koho najdete, pozvěte na svatbu.«
Mt 22,10: Služebníci vyšli na cesty a shromáždili všechny, které nalezli, zlé i dobré; a svatební síň se naplnila stolovníky.
Mt 22,11: Když král vstoupil mezi stolovníky, spatřil tam člověka, který nebyl oblečen na svatbu.
Mt 22,12: Řekl mu: »Příteli, jak ses sem dostal, když nejsi oblečen na svatbu?« On se nezmohl ani na slovo.
Mt 22,13: Tu řekl král sloužícím: »Svažte mu ruce i nohy a uvrhněte ho ven do temnot; tam bude pláč a skřípění zubů.«
Mt 22,14: Neboť mnozí jsou pozváni, ale málokdo bude vybrán."