Mt 20,1: "Neboť s královstvím nebeským je to tak, jako když jeden hospodář hned ráno vyšel najmout dělníky na svou vinici.
Mt 20,2: Smluvil s dělníky denár na den a poslal je na vinici.
Mt 20,3: Když znovu vyšel o deváté hodině, viděl, jak jiní stojí nečinně na trhu,
Mt 20,4: a řekl jim: »Jděte i vy na mou vinici, a já vám dám, co bude spravedlivé.«
Mt 20,5: Oni šli. Vyšel opět kolem poledne i kolem třetí hodiny odpoledne a učinil právě tak.
Mt 20,6: Když vyšel kolem páté hodiny odpoledne, našel tam další, jak tam stojí, a řekl jim: »Co tu stojíte celý den nečinně?«
Mt 20,7: Odpovědí mu: »Nikdo nás nenajal.« On jim řekne: »Jděte i vy na mou vinici.«
Mt 20,8: Když byl večer, řekl pán vinice svému správci: »Zavolej dělníky a vyplať jim mzdu, a to od posledních k prvním!«
Mt 20,9: Tak přišli ti, kteří pracovali od pěti odpoledne, a každý dostal denár.
Mt 20,10: Když přišli ti první, měli za to, že dostanou víc; ale i oni dostali po denáru.
Mt 20,11: Vzali ho a reptali proti hospodáři:
Mt 20,12: »Tihle poslední dělali jedinou hodinu, a tys jim dal stejně jako nám, kteří jsme nesli tíhu dne a vedro!«
Mt 20,13: On však odpověděl jednomu z nich: »Příteli, nekřivdím ti! Nesmluvil jsi se mnou denár za den?
Mt 20,14: Vezmi si, co ti patří, a jdi! Já chci tomu poslednímu dát jako tobě;
Mt 20,15: nemohu si se svým majetkem udělat, co chci? Nebo snad tvé oko závidí, že jsem dobrý?«
Mt 20,16: Tak budou poslední první a první poslední."