Mt 1,1: Listina rodu Ježíše Krista, syna Davidova, syna Abrahamova.
Mt 1,2: Abraham měl syna Izáka, Izák Jákoba, Jákob Judu a jeho bratry,
Mt 1,3: Juda Farese a Záru z Támary, Fares měl syna Chesróma, Chesróm Arama,
Mt 1,4: Aram měl syna Amínadaba, Amínadab Naasona, Naason Salmóna,
Mt 1,5: Salmón měl syna Bóaza z Rachaby, Bóaz Obéda z Rút, Obéd Isaje
Mt 1,6: a Isaj Davida krále. David měl syna Šalomouna z ženy Uriášovy,
Mt 1,7: Šalomoun Roboáma, Roboám Abiu, Abia Asafa,
Mt 1,8: Asaf Jóšafata, Jóšafat Jórama, Jóram Uziáše.
Mt 1,9: Uziáš měl syna Jótama, Jótam Achaza, Achaz Ezechiáše,
Mt 1,10: Ezechiáš Manase, Manase měl syna Amose, Amos Joziáše,
Mt 1,11: Joziáš Jechoniáše a jeho bratry za babylónského zajetí.
Mt 1,12: Po babylónském zajetí Jechoniáš měl syna Salatiela, Salatiel Zorobabela,
Mt 1,13: Zorobabel Abiuda, Abiud Eliakima, Eliakim Azóra,
Mt 1,14: Azór Sádoka, Sádok Achima. Achim měl syna Eliuda,
Mt 1,15: Eliud Eleazara, Eleazar Mattana, Mattan Jákoba,
Mt 1,16: Jákob pak měl syna Josefa, muže Marie, z níž se narodil Ježíš, řečený Kristus.
Mt 1,17: Všech pokolení od Abrahama do Davida bylo tedy čtrnáct, od Davida po babylónské zajetí čtrnáct a od babylónského zajetí až po Krista čtrnáct.
Mt 1,18: Narození Ježíše Krista se událo takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena Josefovi, ale dříve než se sešli, shledalo se, že počala z Ducha svatého.
Mt 1,19: Její muž Josef byl spravedlivý a nechtěl ji vystavit hanbě; proto se rozhodl propustit ji potají.
Mt 1,20: Ale když pojal ten úmysl, hle, anděl Páně se mu zjevil ve snu a řekl: "Josefe, synu Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého.
Mt 1,21: Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů."
Mt 1,22: To všechno se stalo, aby se splnilo, co řekl Hospodin ústy proroka:
Mt 1,23: »Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Immanuel,« to jest přeloženo »Bůh s námi«.
Mt 1,24: Když se Josef probudil ze spánku, učinil, jak mu přikázal anděl Hospodinův, a přijal svou manželku k sobě.
Mt 1,25: Ale nežili spolu, dokud neporodila syna; a dal mu jméno Ježíš.
Mt 2,1: Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se:
Mt 2,2: "Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit."
Mt 2,3: Když to uslyšel Herodes, znepokojil se a s ním celý Jeruzalém;
Mt 2,4: svolal proto všechny velekněze a zákoníky lidu a vyptával se jich, kde se má Mesiáš narodit.
Mt 2,5: Oni mu odpověděli: "V judském Betlémě; neboť tak je psáno u proroka:
Mt 2,6: »A ty, Betléme, v zemi judské, zdaleka nejsi nejmenší mezi knížaty judskými, neboť z tebe vyjde vévoda, který bude pastýřem mého lidu, Izraele.«"
Mt 2,7: Tehdy Herodes tajně povolal mudrce a podrobně se jich vyptal na čas, kdy se hvězda ukázala. Potom je poslal do Betléma a řekl:
Mt 2,8: "Jděte a pátrejte důkladně po tom dítěti; a jakmile je naleznete, oznamte mi, abych se mu i já šel poklonit."
Mt 2,9: Oni krále vyslechli a dali se na cestu. A hle, hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítě.
Mt 2,10: Když spatřili hvězdu, zaradovali se velikou radostí.
Mt 2,11: Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou; padli na zem, klaněli se mu a obětovali mu přinesené dary - zlato, kadidlo a myrhu.
Mt 2,12: Potom, na pokyn ve snu, aby se nevraceli k Herodovi, jinudy odcestovali do své země.
Mt 2,13: Když odešli, hle, anděl Hospodinův se ukázal Josefovi ve snu a řekl: "Vstaň, vezmi dítě i jeho matku, uprchni do Egypta a buď tam, dokud ti neřeknu; neboť Herodes bude hledat dítě, aby je zahubil."
Mt 2,14: On tedy vstal, vzal v noci dítě i jeho matku, odešel do Egypta
Mt 2,15: a byl tam až do smrti Herodovy. Tak se splnilo, co řekl Pán ústy proroka: »Z Egypta jsem povolal svého syna.«
Mt 2,16: Když Herodes poznal, že ho mudrci oklamali, rozlítil se a dal povraždit všecky chlapce v Betlémě a v celém okolí ve stáří do dvou let, podle času, který vyzvěděl od mudrců.
Mt 2,17: Tehdy se splnilo, co je řečeno ústy proroka Jeremiáše:
Mt 2,18: »Hlas v Ráma je slyšet, pláč a veliký nářek; Ráchel oplakává své děti a nedá se utěšit, protože jich není.«
Mt 2,19: Ale když Herodes umřel, hle, anděl Hospodinův se ukázal ve snu Josefovi v Egyptě
Mt 2,20: a řekl: "Vstaň, vezmi dítě i jeho matku a jdi do země izraelské; neboť již zemřeli ti, kteří ukládali dítěti o život."
Mt 2,21: On tedy vstal, vzal dítě i jeho matku a vrátil se do izraelské země.
Mt 2,22: Když však uslyšel, že Archelaos kraluje v Judsku po svém otci Herodovi, bál se tam jít; ale na pokyn ve snu se obrátil do končin galilejských
Mt 2,23: a usadil se v městě zvaném Nazaret - aby se splnilo, co je řečeno ústy proroků, že bude nazván Nazaretský.
Mt 3,1: Za těch dnů vystoupil Jan Křtitel a kázal v judské poušti:
Mt 3,2: "Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské."
Mt 3,3: To je ten, o němž je řečeno ústy proroka Izaiáše: »Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!«
Mt 3,4: Jan měl na sobě šat z velbloudí srsti, kožený pás kolem boků a potravou mu byly kobylky a med divokých včel.
Mt 3,5: Tehdy vycházel k němu celý Jeruzalém i Judsko a celé okolí Jordánu,
Mt 3,6: vyznávali své hříchy a dávali se od něho v řece Jordánu křtít.
Mt 3,7: Ale když spatřil, že mnoho farizeů a saduceů přichází ke křtu, řekl jim: "Plemeno zmijí, kdo vám ukázal, že můžete utéci před nadcházejícím hněvem?
Mt 3,8: Neste tedy ovoce, které ukazuje, že činíte pokání.
Mt 3,9: Nemyslete si, že můžete říkat: »Náš otec je Abraham!« Pravím vám, že Bůh může Abrahamovi stvořit děti z tohoto kamení.
Mt 3,10: Sekera už je na kořeni stromů; a každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně.
Mt 3,11: Já vás křtím vodou k pokání; ale ten, který přichází za mnou, je silnější než já - nejsem hoden ani toho, abych mu zouval obuv; on vás bude křtít Duchem svatým a ohněm.
Mt 3,12: Lopata je v jeho ruce; a pročistí svůj mlat, svou pšenici shromáždí do sýpky, ale plevy spálí neuhasitelným ohněm."
Mt 3,13: Tu přišel Ježíš z Galileje k Jordánu za Janem, aby se dal od něho pokřtít.
Mt 3,14: Ale on mu bránil a říkal: "Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty jdeš ke mně?"
Mt 3,15: Ježíš mu odpověděl: "Připusť to nyní; neboť tak je třeba, abychom naplnili všecko, co Bůh žádá." Tu mu Jan již nebránil.
Mt 3,16: Když byl Ježíš pokřtěn, hned vystoupil z vody, a hle, otevřela se nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na něho.
Mt 3,17: A z nebe promluvil hlas: "Toto je můj milovaný Syn, jehož jsem si vyvolil."
Mt 4,1: Tehdy byl Ježíš Duchem vyveden na poušť, aby byl pokoušen od ďábla.
Mt 4,2: Postil se čtyřicet dní a čtyřicet nocí, až nakonec vyhladověl.
Mt 4,3: Tu přistoupil pokušitel a řekl mu: "Jsi-li Syn Boží, řekni, ať z těchto kamenů jsou chleby."
Mt 4,4: On však odpověděl: "Je psáno: »Ne jenom chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.«"
Mt 4,5: Tu ho vezme ďábel do svatého města, postaví ho na vrcholek chrámu
Mt 4,6: a řekne mu: "Jsi-li Syn Boží, vrhni se dolů; vždyť je psáno: »Svým andělům dá příkaz a na ruce tě vezmou, abys nenarazil nohou na kámen!«"
Mt 4,7: Ježíš mu pravil: "Je také psáno: »Nebudeš pokoušet Hospodina, Boha svého.«"
Mt 4,8: Pak ho ďábel vezme na velmi vysokou horu, ukáže mu všechna království světa i jejich slávu
Mt 4,9: a řekne mu: "Toto všechno ti dám, padneš-li přede mnou a budeš se mi klanět."
Mt 4,10: Tu mu Ježíš odpoví: "Jdi z cesty, satane; neboť je psáno: »Hospodinu, Bohu svému, se budeš klanět a jeho jediného uctívat.«"
Mt 4,11: V té chvíli ho ďábel opustil, a hle, andělé přistoupili a obsluhovali ho.
Mt 4,12: Když Ježíš uslyšel, že Jan je uvězněn, odebral se do Galileje.
Mt 4,13: Opustil Nazaret a usadil se v Kafarnaum při moři, v území Zabulón a Neftalím,
Mt 4,14: aby se splnilo, co je řečeno ústy proroka Izaiáše:
Mt 4,15: »Země Zabulón a Neftalím, směrem k moři, za Jordánem, Galilea pohanů -
Mt 4,16: lid bydlící v temnotách uvidí veliké světlo; světlo vzejde těm, kdo seděli v krajině stínu smrti.«
Mt 4,17: Od té chvíle začal Ježíš kázat: "Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské."
Mt 4,18: Když procházel podél Galilejského moře, uviděl dva bratry, Šimona, zvaného Petr, a jeho bratra Ondřeje, jak vrhají síť do moře; byli totiž rybáři.
Mt 4,19: Řekl jim: "Pojďte za mnou a učiním z vás rybáře lidí."
Mt 4,20: Oni hned zanechali sítě a šli za ním.
Mt 4,21: O něco dále uviděl jiné dva bratry, Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana, jak na lodi se svým otcem Zebedeem spravují sítě; a povolal je.
Mt 4,22: Ihned opustili loď i svého otce a šli za ním.
Mt 4,23: Ježíš chodil po celé Galileji, učil v jejich synagógách, kázal evangelium království Božího a uzdravoval každou nemoc a každou chorobu v lidu.
Mt 4,24: Pověst o něm se roznesla po celé Sýrii; přinášeli k němu všechny nemocné, postižené rozličnými neduhy a trápením, posedlé, náměsíčné, ochrnuté, a uzdravoval je.
Mt 4,25: A velké zástupy z Galileje, Desítiměstí, z Jeruzaléma, Judska i ze Zajordání ho následovaly.
Mt 5,1: Když spatřil zástupy, vystoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu jeho učedníci.
Mt 5,2: Tu otevřel ústa a učil je:
Mt 5,3: "Blaze chudým v duchu, neboť jejich je království nebeské.
Mt 5,4: Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni.
Mt 5,5: Blaze tichým, neboť oni dostanou zemi za dědictví.
Mt 5,6: Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni.
Mt 5,7: Blaze milosrdným, neboť oni dojdou milosrdenství.
Mt 5,8: Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha.
Mt 5,9: Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími.
Mt 5,10: Blaze těm, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je království nebeské.
Mt 5,11: Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat a lživě mluvit proti vám všecko zlé kvůli mně.
Mt 5,12: Radujte se a jásejte, protože máte hojnou odměnu v nebesích; stejně pronásledovali i proroky, kteří byli před vámi.
Mt 5,13: Vy jste sůl země; jestliže však sůl pozbude chuti, čím bude osolena? K ničemu již není, než aby se vyhodila ven a lidé po ní šlapali.
Mt 5,14: Vy jste světlo světa. Nemůže zůstat skryto město ležící na hoře.
Mt 5,15: A když rozsvítí lampu, nestaví ji pod nádobu, ale na svícen; a svítí všem v domě.
Mt 5,16: Tak ať svítí vaše světlo před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích.
Mt 5,17: Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit.
Mt 5,18: Amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane.
Mt 5,19: Kdo by tedy zrušil jediné z těchto nejmenších přikázání a tak učil lidi, bude v království nebeském vyhlášen za nejmenšího; kdo by je však zachovával a učil, ten bude v království nebeském vyhlášen velkým.
Mt 5,20: Neboť vám pravím: Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho přesahovat spravedlnost zákoníků a farizeů, jistě nevejdete do království nebeského.
Mt 5,21: Slyšeli jste, že bylo řečeno otcům: »Nezabiješ! Kdo by zabil, bude vydán soudu.«
Mt 5,22: Já však vám pravím, že již ten, kdo se hněvá na svého bratra, bude vydán soudu; kdo snižuje svého bratra, bude vydán radě; a kdo svého bratra zatracuje, propadne ohnivému peklu.
Mt 5,23: Přinášíš-li tedy svůj dar na oltář a tam se rozpomeneš, že tvůj bratr má něco proti tobě,
Mt 5,24: nech svůj dar před oltářem a jdi se nejprve smířit se svým bratrem; potom teprve přijď a přines svůj dar.
Mt 5,25: Dohodni se se svým protivníkem včas, dokud jsi s ním na cestě k soudu, aby tě neodevzdal soudci a soudce žalářníkovi, a byl bys uvržen do vězení.
Mt 5,26: Amen, pravím ti, že odtud nevyjdeš, dokud nezaplatíš do posledního haléře.
Mt 5,27: Slyšeli jste, že bylo řečeno: »Nezcizoložíš.«
Mt 5,28: Já však vám pravím, že každý, kdo hledí na ženu chtivě, již s ní zcizoložil ve svém srdci.
Mt 5,29: Jestliže tě svádí tvé pravé oko, vyrvi je a odhoď pryč, neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden z tvých údů, než aby celé tvé tělo bylo uvrženo do pekla.
Mt 5,30: A jestliže tě svádí tvá pravá ruka, utni ji a odhoď pryč, neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden z tvých údů, než aby se celé tvé tělo dostalo do pekla.
Mt 5,31: Také bylo řečeno: »Kdo propustí svou manželku, ať jí dá rozlukový lístek!«
Mt 5,32: Já však vám pravím, že každý, kdo propouští svou manželku, mimo případ smilstva, uvádí ji do cizoložství; a kdo by se s propuštěnou oženil, cizoloží.
Mt 5,33: Dále jste slyšeli, že bylo řečeno otcům: »Nebudeš přísahat křivě, ale splníš Hospodinu přísahy své.«
Mt 5,34: Já však vám pravím, abyste nepřísahali vůbec; ani při nebi, protože nebe je trůn Boží;
Mt 5,35: ani při zemi, protože země je podnož jeho nohou; ani při Jeruzalému, protože je to město velikého krále;
Mt 5,36: ani při své hlavě nepřísahej, protože nemůžeš způsobit, aby ti jediný vlas zbělel nebo zčernal.
Mt 5,37: Vaše slovo buď »ano, ano - ne, ne«; co je nad to, je ze zlého.
Mt 5,38: Slyšeli jste, že bylo řečeno: »Oko za oko a zub za zub.«
Mt 5,39: Já však vám pravím, abyste se zlým nejednali jako on s vámi; ale kdo tě uhodí do pravé tváře, nastav mu i druhou;
Mt 5,40: a tomu, kdo by se s tebou chtěl soudit o košili, nech i svůj plášť.
Mt 5,41: Kdo tě donutí k službě na jednu míli, jdi s ním dvě.
Mt 5,42: Kdo tě prosí, tomu dej, a kdo si chce od tebe vypůjčit, od toho se neodvracej.
Mt 5,43: Slyšeli jste, že bylo řečeno: »Milovati budeš bližního svého a nenávidět nepřítele svého.«
Mt 5,44: Já však vám pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují,
Mt 5,45: abyste byli syny nebeského Otce; protože on dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé.
Mt 5,46: Budete-li milovat ty, kdo milují vás, jaká vás čeká odměna? Což i celníci nečiní totéž?
Mt 5,47: A jestliže zdravíte jenom své bratry, co činíte zvláštního? Což i pohané nečiní totéž?
Mt 5,48: Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.
Mt 6,1: Varujte se konat skutky spravedlnosti před lidmi, jim na odiv; jinak nemáte odměnu u svého Otce v nebesích.
Mt 6,2: Když prokazuješ dobrodiní, nechtěj budit pozornost, jako činí pokrytci v synagógách a na ulicích, aby došli slávy u lidí; amen, pravím vám, už mají svou odměnu.
Mt 6,3: Když ty prokazuješ dobrodiní, ať neví tvá levice, co činí pravice,
Mt 6,4: aby tvé dobrodiní zůstalo skryto, a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí.
Mt 6,5: A když se modlíte, nebuďte jako pokrytci: ti se s oblibou modlí v synagógách a na nárožích, aby byli lidem na očích; amen, pravím vám, už mají svou odměnu.
Mt 6,6: Když ty se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři za sebou dveře a modli se k svému Otci, který zůstává skryt; a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí.
Mt 6,7: Při modlitbě pak nemluvte naprázdno jako pohané; oni si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov.
Mt 6,8: Nebuďte jako oni; vždyť váš Otec ví, co potřebujete, dříve než ho prosíte.
Mt 6,9: Vy se modlete takto: Otče náš, jenž jsi v nebesích, buď posvěceno tvé jméno.
Mt 6,10: Přijď tvé království. Staň se tvá vůle jako v nebi, tak i na zemi.
Mt 6,11: Náš denní chléb dej nám dnes.
Mt 6,12: A odpusť nám naše viny, jako i my jsme odpustili těm, kdo se provinili proti nám.
Mt 6,13: A nevydej nás v pokušení, ale vysvoboď nás od zlého.
Mt 6,14: Neboť jestliže odpustíte lidem jejich přestoupení, i vám odpustí váš nebeský Otec;
Mt 6,15: jestliže však neodpustíte lidem, ani váš Otec vám neodpustí vaše přestoupení.
Mt 6,16: A když se postíte, netvařte se utrápeně jako pokrytci; ti zanedbávají svůj vzhled, aby lidem ukazovali, že se postí; amen, pravím vám, už mají svou odměnu.
Mt 6,17: Když ty se postíš, potři svou hlavu olejem a tvář svou umyj,
Mt 6,18: abys neukazoval lidem, že se postíš, ale svému Otci, který zůstává skryt; a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí.
Mt 6,19: Neukládejte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde je zloději vykopávají a kradou.
Mt 6,20: Ukládejte si poklady v nebi, kde je neničí mol ani rez a kde je zloději nevykopávají a nekradou.
Mt 6,21: Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce.
Mt 6,22: Světlem těla je oko. Je-li tedy tvé oko čisté, celé tvé tělo bude mít světlo.
Mt 6,23: Je-li však tvé oko špatné, celé tvé tělo bude ve tmě. Jestliže i světlo v tobě je temné, jak velká bude potom tma?
Mt 6,24: Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Neboť jednoho bude nenávidět a druhého milovat, k jednomu se přidá a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i majetku.
Mt 6,25: Proto vám pravím: Nemějte starost o svůj život, co budete jíst, ani o tělo, co budete mít na sebe. Což není život víc než pokrm a tělo víc než oděv?
Mt 6,26: Pohleďte na nebeské ptactvo: neseje, nežne, nesklízí do stodol, a přece je váš nebeský Otec živí. Což vy nejste o mnoho cennější?
Mt 6,27: Kdo z vás může o jedinou píď prodloužit svůj život, bude-li se znepokojovat?
Mt 6,28: A o oděv proč si děláte starosti? Podívejte se na polní lilie, jak rostou: nepracují, nepředou -
Mt 6,29: a pravím vám, že ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak oděn jako jedna z nich.
Mt 6,30: Jestliže tedy Bůh tak obléká polní trávu, která tu dnes je a zítra bude hozena do pece, neobleče tím spíše vás, malověrní?
Mt 6,31: Nemějte tedy starost a neříkejte: Co budeme jíst? Co budeme pít? Co si budeme oblékat?
Mt 6,32: Po tom všem se shánějí pohané. Váš nebeský Otec přece ví, že to všechno potřebujete.
Mt 6,33: Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno.
Mt 6,34: Nedělejte si tedy starost o zítřek; zítřek bude mít své starosti. Každý den má dost vlastního trápení.
Mt 7,1: Nesuďte, abyste nebyli souzeni.
Mt 7,2: Neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, a jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám.
Mt 7,3: Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ?
Mt 7,4: Anebo jak to, že říkáš svému bratru: »Dovol, ať ti vyjmu třísku z oka« - a hle, trám ve tvém vlastním oku!
Mt 7,5: Pokrytče, nejprve vyjmi ze svého oka trám, a pak teprve prohlédneš, abys mohl vyjmout třísku z oka svého bratra.
Mt 7,6: Nedávejte psům, co je svaté. Neházejte perly před svině, nebo je nohama zašlapou, otočí se a roztrhají vás.
Mt 7,7: Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno.
Mt 7,8: Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno.
Mt 7,9: Což by někdo z vás dal svému synu kámen, když ho prosí o chléb?
Mt 7,10: Nebo by mu dal hada, když ho poprosí o rybu?
Mt 7,11: Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec v nebesích dá dobré těm, kdo ho prosí!
Mt 7,12: Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak vy ve všem jednejte s nimi; v tom je celý Zákon i Proroci.
Mt 7,13: Vejděte těsnou branou; prostorná je brána a široká cesta, která vede do záhuby; a mnoho je těch, kdo tudy vcházejí.
Mt 7,14: Těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málokdo ji nalézá.
Mt 7,15: Střezte se lživých proroků, kteří k vám přicházejí v rouchu ovčím, ale uvnitř jsou draví vlci.
Mt 7,16: Po jejich ovoci je poznáte. Což sklízejí z trní hrozny nebo z bodláčí fíky?
Mt 7,17: Tak každý dobrý strom dává dobré ovoce, ale špatný strom dává špatné ovoce.
Mt 7,18: Dobrý strom nemůže nést špatné ovoce a špatný strom nemůže nést dobré ovoce.
Mt 7,19: Každý strom, který nedává dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně.
Mt 7,20: A tak je poznáte po jejich ovoci.
Mt 7,21: Ne každý, kdo mi říká »Pane, Pane«, vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích.
Mt 7,22: Mnozí mi řeknou v onen den: »Pane, Pane, což jsme ve tvém jménu neprorokovali a ve tvém jménu nevymítali zlé duchy a ve tvém jménu neučinili mnoho mocných činů?«
Mt 7,23: A tehdy jim prohlásím: »Nikdy jsem vás neznal; jděte ode mne, kdo se dopouštíte nepravosti.«
Mt 7,24: A tak každý, kdo slyší tato má slova a plní je, bude podoben rozvážnému muži, který postavil svůj dům na skále.
Mt 7,25: Tu spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a vrhly se na ten dům; ale nepadl, neboť měl základy na skále.
Mt 7,26: Ale každý, kdo slyší tato má slova a neplní je, bude podoben muži bláznivému, který postavil svůj dům na písku.
Mt 7,27: A spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a obořily se na ten dům; a padl, a jeho pád byl veliký."
Mt 7,28: Když Ježíš dokončil tato slova, zástupy žasly nad jeho učením;
Mt 7,29: neboť je učil jako ten, kdo má moc, a ne jako jejich zákoníci.

Mt 16,1: Přišli farizeové a saduceové a pokoušeli ho; žádali na něm, aby jim ukázal znamení z nebe.
Mt 16,2: On však jim odpověděl: "Večer říkáte: »Bude krásně, je pěkný západ.«
Mt 16,3: A ráno: »Dnes bude nečas, slunce vychází do mraků.« Vzhled oblohy umíte posoudit, a znamení časů nemůžete?
Mt 16,4: Pokolení zlé a zpronevěřilé hledá znamení; ale nebude mu dáno znamení, leč znamení Jonášovo." Opustil je a odešel.
Mt 16,5: Když byli učedníci na druhém břehu, shledali, že si zapomněli vzít chleby.
Mt 16,6: Ježíš jim řekl: "Hleďte se mít na pozoru před kvasem farizeů a saduceů!"
Mt 16,7: Oni však u sebe uvažovali: "Nevzali jsme chleba."
Mt 16,8: Když to Ježíš zpozoroval, řekl: "Proč mluvíte o tom, malověrní, že nemáte chleba?
Mt 16,9: Ještě nerozumíte ani se nepamatujete na těch pět chlebů pro pět tisíc, a kolik košů jste sebrali?
Mt 16,10: Ani na těch sedm chlebů pro čtyři tisíce, a kolik košů jste sebrali?
Mt 16,11: Což nerozumíte, že jsem k vám nemluvil o chlebech? Mějte se na pozoru před kvasem farizeů a saduceů!"
Mt 16,12: Tehdy pochopili, že jim neřekl, aby se měli na pozoru před kvasem, nýbrž před učením farizeů a saduceů.
Mt 16,13: Když Ježíš přišel do končin Cesareje Filipovy, ptal se svých učedníků: "Za koho lidé pokládají Syna člověka?"
Mt 16,14: Oni řekli: "Jedni za Jana Křtitele, druzí za Eliáše, jiní za Jeremiáše nebo za jednoho z proroků."
Mt 16,15: Řekne jim: "A za koho mě pokládáte vy?"
Mt 16,16: Šimon Petr odpověděl: "Ty jsi Mesiáš, Syn Boha živého."
Mt 16,17: Ježíš mu odpověděl: "Blaze tobě, Šimone Jonášův, protože ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj Otec v nebesích.
Mt 16,18: A já ti pravím, že ty jsi Petr; a na této skále zbuduji svou církev a brány pekel ji nepřemohou.
Mt 16,19: Dám ti klíče království nebeského, a co odmítneš na zemi, bude odmítnuto v nebi, a co přijmeš na zemi, bude přijato v nebi."
Mt 16,20: Tehdy nařídil učedníkům, aby nikomu neříkali, že je Mesiáš.
Mt 16,21: Od té doby začal Ježíš ukazovat svým učedníkům, že musí jít do Jeruzaléma a mnoho trpět od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a třetího dne vzkříšen.
Mt 16,22: Petr si ho vzal stranou a začal ho kárat: "Buď toho uchráněn, Pane, to se ti nemůže stát!"
Mt 16,23: Ale on se obrátil a řekl Petrovi: "Jdi mi z cesty, satane! Jsi mi kamenem úrazu, protože tvé smýšlení není z Boha, ale z člověka!"
Mt 16,24: Tehdy řekl Ježíš svým učedníkům: "Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne.
Mt 16,25: Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však ztratí svůj život pro mne, nalezne jej.
Mt 16,26: Jaký prospěch bude mít člověk, získá-li celý svět, ale svůj život ztratí? A zač získá člověk svůj život zpět?
Mt 16,27: Syn člověka přijde v slávě svého Otce se svými svatými anděly, a tehdy odplatí každému podle jeho jednání.
Mt 16,28: Amen, pravím vám, že někteří z těch, kteří tu stojí, neokusí smrti, dokud nespatří Syna člověka přicházejícího se svým královstvím."

Mt 19,1: Když Ježíš dokončil tato slova, odebral se z Galileje do krajin judských za Jordán.
Mt 19,2: Velké zástupy šly za ním, a on je tam uzdravil.
Mt 19,3: Tu k němu přišli farizeové a pokoušeli ho: "Je dovoleno propustit manželku z jakékoli příčiny?"
Mt 19,4: Odpověděl jim: "Nečetli jste, že Stvořitel od počátku »muže a ženu učinil je«?
Mt 19,5: A řekl: »Proto opustí muž otce i matku a připojí se k své manželce, a budou ti dva jedno tělo;«
Mt 19,6: takže již nejsou dva, ale jeden. A proto co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!"
Mt 19,7: Namítnou mu: "Proč tedy Mojžíš ustanovil, že muž smí propustit svou manželku tím, že jí dá rozlukový lístek?"
Mt 19,8: Odpoví jim: "Pro tvrdost vašeho srdce vám Mojžíš dovolil propustit manželku. Od počátku to však nebylo.
Mt 19,9: Pravím vám, kdo propustí svou manželku z jiného důvodu než pro smilstvo a vezme si jinou, cizoloží."
Mt 19,10: Učedníci mu řekli: "Jestliže je to s mužem a ženou takové, pak je lépe se neženit."
Mt 19,11: On jim odpověděl: "Ne všichni pochopí to slovo; jen ti, kterým je to dáno.
Mt 19,12: Někteří nežijí v manželství, protože jsou k tomu od narození nezpůsobilí; jiní nežijí v manželství, protože je nezpůsobilými učinili lidé; a někteří nežijí v manželství, protože se ho zřekli pro království nebeské. Kdo to může pochopit, pochop."
Mt 19,13: Tehdy k němu přinášeli děti, aby na ně vložil ruce a pomodlil se; ale učedníci jim to zakazovali.
Mt 19,14: Ježíš však řekl: "Nechte děti a nebraňte jim jít ke mně; neboť takovým patří království nebeské."
Mt 19,15: Požehnal jim a šel dál.
Mt 19,16: A hle, kdosi k němu přišel a zeptal se ho: "Mistře, co dobrého mám dělat, abych získal věčný život?"
Mt 19,17: On mu řekl: "Proč se mě ptáš na dobré? Jediný je dobrý! A chceš-li vejít do života, zachovávej přikázání!"
Mt 19,18: Otázal se ho: "Která?" Ježíš odpověděl: "Nebudeš zabíjet, cizoložit, krást, křivě svědčit,
Mt 19,19: cti otce a matku, miluj svého bližního jako sám sebe."
Mt 19,20: Mladík mu řekl: "To jsem všechno dodržoval! Co mi ještě schází?"
Mt 19,21: Ježíš mu odpověděl: "Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej, co ti patří, rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne."
Mt 19,22: Když mladík uslyšel to slovo, smuten odešel, neboť měl mnoho majetku.
Mt 19,23: Ježíš řekl svým učedníkům: "Amen, pravím vám, že bohatý těžko vejde do království nebeského.
Mt 19,24: Znovu vám říkám, snáze projde velbloud uchem jehly než bohatý do Božího království."
Mt 19,25: Když to učedníci slyšeli, velice se zhrozili a řekli: "Kdo potom může být spasen?"
Mt 19,26: Ježíš na ně pohleděl a řekl: "U lidí je to nemožné, ale u Boha je možné všecko."
Mt 19,27: Na to mu řekl Petr: "Hle, my jsme opustili všecko a šli jsme za tebou! Co tedy budeme mít?"
Mt 19,28: Ježíš jim řekl: "Amen, pravím vám, až se Syn člověka při obnovení všeho posadí na trůn své slávy, tehdy i vy, kteří jste mě následovali, usednete na dvanáct trůnů a budete soudit dvanáct pokolení Izraele.
Mt 19,29: A každý, kdo opustil domy nebo bratry nebo sestry nebo otce nebo matku nebo děti nebo pole pro mé jméno, stokrát víc dostane a bude mít podíl na věčném životě.
Mt 19,30: Mnozí první budou poslední a poslední první."