Mt 18,1: V tu hodinu přišli učedníci k Ježíšovi s otázkou: "Kdo je vlastně největší v království nebeském?"
Mt 18,2: Ježíš zavolal dítě, postavil je doprostřed
Mt 18,3: a řekl: "Amen, pravím vám, jestliže se neobrátíte a nebudete jako děti, nevejdete do království nebeského.
Mt 18,4: Kdo se pokoří a bude jako toto dítě, ten je největší v království nebeském.
Mt 18,5: A kdo přijme jediné takové dítě ve jménu mém, přijímá mne.
Mt 18,6: Kdo by svedl k hříchu jednoho z těchto nepatrných, kteří ve mne věří, pro toho by bylo lépe, aby mu pověsili na krk mlýnský kámen a potopili ho do mořské hlubiny.
Mt 18,7: Běda světu, že svádí k hříchu! Svody sice nutně přicházejí, ale běda tomu, skrze koho přijdou.
Mt 18,8: Jestliže tě tvá ruka nebo noha svádí k hříchu, utni ji a odhoď pryč; lépe je pro tebe, vejdeš-li do života zmrzačený nebo chromý, než abys byl s oběma rukama či nohama uvržen do věčného ohně.
Mt 18,9: Jestliže tě tvé oko svádí k hříchu, vyrvi je a odhoď pryč; lépe je pro tebe, vejdeš-li do života jednooký, než abys byl s oběma očima uvržen do ohnivého pekla.
Mt 18,10: Mějte se na pozoru, abyste nepohrdali ani jedním z těchto maličkých. Pravím vám, že jejich andělé v nebi jsou neustále v blízkosti mého nebeského Otce.
Mt 18,12: Co myslíte? Má-li někdo sto ovcí a jedna z nich zabloudí, nenechá těch devadesát devět na horách a nejde hledat tu, která zbloudila?
Mt 18,13: A podaří-li se mu ji nalézt, amen, pravím vám, bude se z ní radovat víc než z těch devadesáti devíti, které nezabloudily.
Mt 18,14: Právě tak je vůle vašeho nebeského Otce, aby nezahynul jediný z těchto maličkých.
Mt 18,15: Když tvůj bratr zhřeší, jdi a pokárej ho mezi čtyřma očima; dá-li si říci, získal jsi svého bratra.
Mt 18,16: Nedá-li si říci, přiber k sobě ještě jednoho nebo dva, aby »ústy dvou nebo tří svědků byla potvrzena každá výpověď«.
Mt 18,17: Jestliže ani je neuposlechne, oznam to církvi; jestliže však neuposlechne ani církev, ať je ti jako pohan nebo celník.
Mt 18,18: Amen, pravím vám, cokoli odmítnete na zemi, bude odmítnuto v nebi, a cokoli přijmete na zemi, bude přijato v nebi.
Mt 18,19: Opět vám pravím, shodnou-li se dva z vás na zemi v prosbě o jakoukoli věc, můj nebeský Otec jim to učiní.
Mt 18,20: Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich."
Mt 18,21: Tehdy přistoupil Petr k Ježíšovi a řekl mu: "Pane, kolikrát mám odpustit svému bratru, když proti mně zhřeší? Snad až sedmkrát?"
Mt 18,22: Ježíš mu odpověděl: "Pravím ti, ne sedmkrát, ale až sedmdesátkrát sedmkrát."
Mt 18,23: "S královstvím nebeským je to tak, jako když se jeden král rozhodl vyžádat účty od svých služebníků.
Mt 18,24: Když začal účtovat, přivedli mu jednoho, který mu byl dlužen mnoho tisíc hřiven.
Mt 18,25: Protože mu je nemohl vrátit, rozkázal ho pán prodat i s ženou a dětmi a se vším, co měl, a nahradit ztrátu.
Mt 18,26: Tu mu ten služebník padl k nohám a na kolenou prosil: »Měj se mnou strpení, a všecko ti vrátím!«
Mt 18,27: Pán se ustrnul nad oním služebníkem, propustil ho a dluh mu odpustil.
Mt 18,28: Sotva však ten služebník vyšel, potkal jednoho ze svých spoluslužebníků, který mu byl dlužen sto denárů; chytil ho za krk a křičel: »Zaplať mi, co jsi dlužen!«
Mt 18,29: Jeho spoluslužebník mu padl k nohám a prosil ho: »Měj se mnou strpení, a zaplatím ti to!«
Mt 18,30: On však nechtěl, ale šel a dal ho do vězení, dokud nezaplatí dluh.
Mt 18,31: Když jeho spoluslužebníci viděli, co se přihodilo, velice se zarmoutili; šli a oznámili svému pánu všecko, co se stalo.
Mt 18,32: Tu ho pán zavolal a řekl mu: »Služebníku zlý, celý tvůj dluh jsem ti odpustil, když jsi mě prosil;
Mt 18,33: neměl ses také ty smilovat nad svým spoluslužebníkem, jako jsem se já smiloval nad tebou?«
Mt 18,34: A rozhněval se jeho pán a dal ho do vězení, dokud nezaplatí celý dluh. -
Mt 18,35: Tak bude jednat s vámi i můj nebeský Otec, jestliže ze srdce neodpustíte každý svému bratru."