Mt 13,13: Proto k nim mluvím v podobenstvích, že hledíce nevidí a slyšíce neslyší ani nechápou.
Mt 13,14: A plní se na nich proroctví Izaiášovo: »Budete stále poslouchat, a nepochopíte, ustavičně budete hledět, a neuvidíte.
Mt 13,15: Neboť obrostlo tukem srdce tohoto lidu, ušima nedoslýchají a oči zavřeli, takže neuvidí očima a ušima neuslyší, srdcem nepochopí a neobrátí se - a já je neuzdravím.«
Mt 13,16: Blažené vaše oči, že vidí, i vaše uši, že slyší.
Mt 13,17: Amen, pravím vám, že mnozí proroci a spravedliví toužili vidět, na co vy hledíte, ale neviděli, a slyšet, co vy slyšíte, ale neslyšeli.
Mt 13,18: Vy tedy slyšte výklad podobenství o rozsévači.
Mt 13,19: Pokaždé, když někdo slyší slovo o království a nechápe, přichází ten zlý a vyrve, co bylo zaseto do jeho srdce; to je ten, u koho se zaselo podél cesty.
Mt 13,20: U koho bylo zaseto na skalnatou půdu, to je ten, kdo slyší slovo a hned je s radostí přijímá;
Mt 13,21: ale nezakořenilo v něm a je nestálý: když přijde tíseň nebo pronásledování pro to slovo, hned odpadá.
Mt 13,22: U koho bylo zaseto do trní, to je ten, kdo slyší slovo, ale časné starosti a vábivost majetku slovo udusí, a zůstane bez úrody.
Mt 13,23: U koho bylo zaseto do dobré země, to je ten, kdo slovo slyší i chápe a přináší úrodu, jeden stonásobnou, druhý šedesátinásobnou, třetí třicetinásobnou."
Mt 13,24: Předložil jim jiné podobenství: "S královstvím nebeským je to tak, jako když jeden člověk zasel dobré semeno na svém poli.
Mt 13,25: Když však lidé spali, přišel jeho nepřítel, nasel plevel do pšenice a odešel.
Mt 13,26: Když vyrostlo stéblo a nasadilo na klas, tu se ukázal i plevel.
Mt 13,27: Přišli sluhové toho hospodáře a řekli mu: »Pane, cožpak jsi nezasel na svém poli dobré semeno? Kde se vzal plevel?«
Mt 13,28: On jim odpověděl: »To udělal nepřítel.« Sluhové mu řeknou: »Máme jít a plevel vytrhat?«
Mt 13,29: On však odpoví: »Ne, protože při trhání plevele byste vyrvali z kořenů i pšenici.