Mt 1,1: Listina rodu Ježíše Krista, syna Davidova, syna Abrahamova.
Mt 1,2: Abraham měl syna Izáka, Izák Jákoba, Jákob Judu a jeho bratry,
Mt 1,3: Juda Farese a Záru z Támary, Fares měl syna Chesróma, Chesróm Arama,
Mt 1,4: Aram měl syna Amínadaba, Amínadab Naasona, Naason Salmóna,
Mt 1,5: Salmón měl syna Bóaza z Rachaby, Bóaz Obéda z Rút, Obéd Isaje
Mt 1,6: a Isaj Davida krále. David měl syna Šalomouna z ženy Uriášovy,
Mt 1,7: Šalomoun Roboáma, Roboám Abiu, Abia Asafa,
Mt 1,8: Asaf Jóšafata, Jóšafat Jórama, Jóram Uziáše.
Mt 1,9: Uziáš měl syna Jótama, Jótam Achaza, Achaz Ezechiáše,
Mt 1,10: Ezechiáš Manase, Manase měl syna Amose, Amos Joziáše,
Mt 1,11: Joziáš Jechoniáše a jeho bratry za babylónského zajetí.
Mt 1,12: Po babylónském zajetí Jechoniáš měl syna Salatiela, Salatiel Zorobabela,
Mt 1,13: Zorobabel Abiuda, Abiud Eliakima, Eliakim Azóra,
Mt 1,14: Azór Sádoka, Sádok Achima. Achim měl syna Eliuda,
Mt 1,15: Eliud Eleazara, Eleazar Mattana, Mattan Jákoba,
Mt 1,16: Jákob pak měl syna Josefa, muže Marie, z níž se narodil Ježíš, řečený Kristus.
Mt 1,17: Všech pokolení od Abrahama do Davida bylo tedy čtrnáct, od Davida po babylónské zajetí čtrnáct a od babylónského zajetí až po Krista čtrnáct.
Mt 1,18: Narození Ježíše Krista se událo takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena Josefovi, ale dříve než se sešli, shledalo se, že počala z Ducha svatého.
Mt 1,19: Její muž Josef byl spravedlivý a nechtěl ji vystavit hanbě; proto se rozhodl propustit ji potají.
Mt 1,20: Ale když pojal ten úmysl, hle, anděl Páně se mu zjevil ve snu a řekl: "Josefe, synu Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého.
Mt 1,21: Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů."
Mt 1,22: To všechno se stalo, aby se splnilo, co řekl Hospodin ústy proroka:
Mt 1,23: »Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Immanuel,« to jest přeloženo »Bůh s námi«.
Mt 1,24: Když se Josef probudil ze spánku, učinil, jak mu přikázal anděl Hospodinův, a přijal svou manželku k sobě.
Mt 1,25: Ale nežili spolu, dokud neporodila syna; a dal mu jméno Ježíš.
Mt 2,1: Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se:
Mt 2,2: "Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit."
Mt 2,3: Když to uslyšel Herodes, znepokojil se a s ním celý Jeruzalém;
Mt 2,4: svolal proto všechny velekněze a zákoníky lidu a vyptával se jich, kde se má Mesiáš narodit.
Mt 2,5: Oni mu odpověděli: "V judském Betlémě; neboť tak je psáno u proroka:
Mt 2,6: »A ty, Betléme, v zemi judské, zdaleka nejsi nejmenší mezi knížaty judskými, neboť z tebe vyjde vévoda, který bude pastýřem mého lidu, Izraele.«"
Mt 2,7: Tehdy Herodes tajně povolal mudrce a podrobně se jich vyptal na čas, kdy se hvězda ukázala. Potom je poslal do Betléma a řekl:
Mt 2,8: "Jděte a pátrejte důkladně po tom dítěti; a jakmile je naleznete, oznamte mi, abych se mu i já šel poklonit."
Mt 2,9: Oni krále vyslechli a dali se na cestu. A hle, hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítě.
Mt 2,10: Když spatřili hvězdu, zaradovali se velikou radostí.
Mt 2,11: Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou; padli na zem, klaněli se mu a obětovali mu přinesené dary - zlato, kadidlo a myrhu.
Mt 2,12: Potom, na pokyn ve snu, aby se nevraceli k Herodovi, jinudy odcestovali do své země.
Mt 2,13: Když odešli, hle, anděl Hospodinův se ukázal Josefovi ve snu a řekl: "Vstaň, vezmi dítě i jeho matku, uprchni do Egypta a buď tam, dokud ti neřeknu; neboť Herodes bude hledat dítě, aby je zahubil."
Mt 2,14: On tedy vstal, vzal v noci dítě i jeho matku, odešel do Egypta
Mt 2,15: a byl tam až do smrti Herodovy. Tak se splnilo, co řekl Pán ústy proroka: »Z Egypta jsem povolal svého syna.«
Mt 2,16: Když Herodes poznal, že ho mudrci oklamali, rozlítil se a dal povraždit všecky chlapce v Betlémě a v celém okolí ve stáří do dvou let, podle času, který vyzvěděl od mudrců.
Mt 2,17: Tehdy se splnilo, co je řečeno ústy proroka Jeremiáše:
Mt 2,18: »Hlas v Ráma je slyšet, pláč a veliký nářek; Ráchel oplakává své děti a nedá se utěšit, protože jich není.«
Mt 2,19: Ale když Herodes umřel, hle, anděl Hospodinův se ukázal ve snu Josefovi v Egyptě
Mt 2,20: a řekl: "Vstaň, vezmi dítě i jeho matku a jdi do země izraelské; neboť již zemřeli ti, kteří ukládali dítěti o život."
Mt 2,21: On tedy vstal, vzal dítě i jeho matku a vrátil se do izraelské země.
Mt 2,22: Když však uslyšel, že Archelaos kraluje v Judsku po svém otci Herodovi, bál se tam jít; ale na pokyn ve snu se obrátil do končin galilejských
Mt 2,23: a usadil se v městě zvaném Nazaret - aby se splnilo, co je řečeno ústy proroků, že bude nazván Nazaretský.
Mt 3,1: Za těch dnů vystoupil Jan Křtitel a kázal v judské poušti:
Mt 3,2: "Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské."
Mt 3,3: To je ten, o němž je řečeno ústy proroka Izaiáše: »Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!«
Mt 3,4: Jan měl na sobě šat z velbloudí srsti, kožený pás kolem boků a potravou mu byly kobylky a med divokých včel.
Mt 3,5: Tehdy vycházel k němu celý Jeruzalém i Judsko a celé okolí Jordánu,
Mt 3,6: vyznávali své hříchy a dávali se od něho v řece Jordánu křtít.
Mt 3,7: Ale když spatřil, že mnoho farizeů a saduceů přichází ke křtu, řekl jim: "Plemeno zmijí, kdo vám ukázal, že můžete utéci před nadcházejícím hněvem?
Mt 3,8: Neste tedy ovoce, které ukazuje, že činíte pokání.
Mt 3,9: Nemyslete si, že můžete říkat: »Náš otec je Abraham!« Pravím vám, že Bůh může Abrahamovi stvořit děti z tohoto kamení.
Mt 3,10: Sekera už je na kořeni stromů; a každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně.
Mt 3,11: Já vás křtím vodou k pokání; ale ten, který přichází za mnou, je silnější než já - nejsem hoden ani toho, abych mu zouval obuv; on vás bude křtít Duchem svatým a ohněm.
Mt 3,12: Lopata je v jeho ruce; a pročistí svůj mlat, svou pšenici shromáždí do sýpky, ale plevy spálí neuhasitelným ohněm."
Mt 3,13: Tu přišel Ježíš z Galileje k Jordánu za Janem, aby se dal od něho pokřtít.
Mt 3,14: Ale on mu bránil a říkal: "Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty jdeš ke mně?"
Mt 3,15: Ježíš mu odpověděl: "Připusť to nyní; neboť tak je třeba, abychom naplnili všecko, co Bůh žádá." Tu mu Jan již nebránil.
Mt 3,16: Když byl Ježíš pokřtěn, hned vystoupil z vody, a hle, otevřela se nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na něho.
Mt 3,17: A z nebe promluvil hlas: "Toto je můj milovaný Syn, jehož jsem si vyvolil."
Mt 4,1: Tehdy byl Ježíš Duchem vyveden na poušť, aby byl pokoušen od ďábla.
Mt 4,2: Postil se čtyřicet dní a čtyřicet nocí, až nakonec vyhladověl.
Mt 4,3: Tu přistoupil pokušitel a řekl mu: "Jsi-li Syn Boží, řekni, ať z těchto kamenů jsou chleby."
Mt 4,4: On však odpověděl: "Je psáno: »Ne jenom chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.«"
Mt 4,5: Tu ho vezme ďábel do svatého města, postaví ho na vrcholek chrámu
Mt 4,6: a řekne mu: "Jsi-li Syn Boží, vrhni se dolů; vždyť je psáno: »Svým andělům dá příkaz a na ruce tě vezmou, abys nenarazil nohou na kámen!«"
Mt 4,7: Ježíš mu pravil: "Je také psáno: »Nebudeš pokoušet Hospodina, Boha svého.«"
Mt 4,8: Pak ho ďábel vezme na velmi vysokou horu, ukáže mu všechna království světa i jejich slávu
Mt 4,9: a řekne mu: "Toto všechno ti dám, padneš-li přede mnou a budeš se mi klanět."
Mt 4,10: Tu mu Ježíš odpoví: "Jdi z cesty, satane; neboť je psáno: »Hospodinu, Bohu svému, se budeš klanět a jeho jediného uctívat.«"
Mt 4,11: V té chvíli ho ďábel opustil, a hle, andělé přistoupili a obsluhovali ho.
Mt 4,12: Když Ježíš uslyšel, že Jan je uvězněn, odebral se do Galileje.
Mt 4,13: Opustil Nazaret a usadil se v Kafarnaum při moři, v území Zabulón a Neftalím,
Mt 4,14: aby se splnilo, co je řečeno ústy proroka Izaiáše:
Mt 4,15: »Země Zabulón a Neftalím, směrem k moři, za Jordánem, Galilea pohanů -
Mt 4,16: lid bydlící v temnotách uvidí veliké světlo; světlo vzejde těm, kdo seděli v krajině stínu smrti.«