Mk 9,17: Jeden člověk ze zástupu mu odpověděl: "Mistře, přivedl jsem k tobě svého syna, který má zlého ducha, a nemůže mluvit.
Mk 9,18: Kdekoli se ho zmocní, povalí ho a on má pěnu u úst, skřípe zuby a strne. Požádal jsem tvé učedníky, aby ducha vyhnali, ale nedokázali to."
Mk 9,19: Odpověděl jim: "Pokolení nevěřící, jak dlouho ještě budu s vámi? Jak dlouho vás mám ještě snášet? Přiveďte ho ke mně!"
Mk 9,20: I přivedli ho k němu. Když ten duch Ježíše spatřil, hned chlapce zkroutil křečí; padl na zem, svíjel se a měl pěnu u úst.
Mk 9,21: Ježíš se zeptal jeho otce: "Odkdy to má?" Odpověděl: "Od dětství.
Mk 9,22: A často jej zlý duch srazil, dokonce do ohně i do vody, aby ho zahubil. Ale můžeš-li, slituj se nad námi a pomoz nám."
Mk 9,23: Ježíš mu řekl: "Můžeš-li! Všechno je možné tomu, kdo věří."
Mk 9,24: Chlapcův otec rychle vykřikl: "Věřím, pomoz mé nedověře."
Mk 9,25: Když Ježíš viděl, že se sbíhá zástup, pohrozil nečistému duchu: "Duchu němý a hluchý, já ti nařizuji, vyjdi z něho a nikdy už do něho nevcházej!"
Mk 9,26: Duch vykřikl, silně jím zalomcoval a vyšel; chlapec zůstal jako mrtvý, takže mnozí říkali, že umřel.
Mk 9,27: Ale Ježíš ho vzal za ruku, pozvedl ho a on vstal.
Mk 9,28: Když vešel do domu a jeho učedníci s ním byli sami, ptali se ho: "Proč jsme ho nemohli vyhnat my?"
Mk 9,29: Řekl jim: "Takový duch nemůže vyjít jinak než modlitbou."