Mk 8,1: Když s ním v těch dnech opět byl velký zástup a neměli co jíst, zavolal si učedníky a řekl jim:
Mk 8,2: "Je mi líto zástupu, neboť již tři dny jsou se mnou a nemají co jíst.
Mk 8,3: Když je pošlu domů hladové, zemdlí na cestě; vždyť někteří z nich jsou zdaleka."
Mk 8,4: Jeho učedníci mu odpověděli: "Odkud by kdo mohl tady na poušti vzít chléb, aby všecky nasytil?"
Mk 8,5: Zeptal se jich: "Kolik chlebů máte?" Řekli: "Sedm."
Mk 8,6: Nařídil tedy zástupu usednout na zem; vzal těch sedm chlebů, vzdal díky, lámal a dával svým učedníkům, aby je předkládali; oni je předložili zástupu.
Mk 8,7: Měli i několik rybiček; vzdal za ně díky a nařídil, aby je také předkládali.
Mk 8,8: I jedli, nasytili se a sebrali zbylých nalámaných chlebů sedm košů.
Mk 8,9: Těch lidí bylo asi čtyři tisíce. Pak je propustil.
Mk 8,10: Hned nato vstoupil se svými učedníky na loď a připlul do končin dalmanutských.
Mk 8,11: Přišli farizeové a začali se s ním přít; žádali na něm znamení z nebe a tak ho pokoušeli.
Mk 8,12: V duchu si povzdechl a řekl: "Proč toto pokolení žádá znamení? Amen, pravím vám, tomuhle pokolení nebude dáno žádné znamení."
Mk 8,13: Odešel od nich, vstoupil opět na loď a odjel na druhý břeh.
Mk 8,14: Zapomněli si vzít s sebou chleby; na lodi měli jen jeden chléb.
Mk 8,15: Domlouval jim: "Hleďte se varovat kvasu farizeů a kvasu Herodova!"
Mk 8,16: I začali mezi sebou rozmlouvat, že nemají chleba.
Mk 8,17: Když to Ježíš zpozoroval, řekl jim: "Proč mluvíte o tom, že nemáte chleba? Ještě nerozumíte a nechápete? Je vaše mysl zatvrzelá?
Mk 8,18: Oči máte, a nevidíte, uši máte, a neslyšíte! Nepamatujete se,
Mk 8,19: když jsem lámal těch pět chlebů pěti tisícům, kolik plných košů nalámaných chlebů jste sebrali?" Řekli mu: "Dvanáct."
Mk 8,20: "A když sedm chlebů čtyřem tisícům, kolik plných košů nalámaných chlebů jste sebrali?" Odpověděli mu: "Sedm."
Mk 8,21: Řekl jim: "Ještě nechápete?"
Mk 8,22: Přišli do Betsaidy. Přivedli k němu slepce a prosili jej, aby se ho dotkl.
Mk 8,23: I vzal toho slepého za ruku a vyvedl ho z vesnice; potřel mu slinou oči, vložil na něho ruce a ptal se ho: "Vidíš něco?"
Mk 8,24: On pozvedl oči a řekl: "Vidím lidi, vypadají jako stromy, a chodí."
Mk 8,25: Potom mu znovu položil ruce na oči; slepý prohlédl, byl uzdraven a viděl všecko zcela zřetelně.
Mk 8,26: Ježíš ho poslal domů a přikázal mu: "Ale do vesnice nechoď!"
Mk 8,27: Ježíš se svými učedníky vyšel do vesnic u Cesareje Filipovy. Cestou se učedníků ptal: "Za koho mě lidé pokládají?"
Mk 8,28: Řekli mu: "Za Jana Křtitele, jiní za Eliáše a někteří za jednoho z proroků."
Mk 8,29: Zeptal se jich: "A za koho mě pokládáte vy?" Petr mu odpověděl: "Ty jsi Mesiáš."
Mk 8,30: I přikázal jim, aby nikomu o něm neříkali.
Mk 8,31: A začal je učit, že Syn člověka musí mnoho trpět, být zavržen od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a po třech dnech vstát.
Mk 8,32: A mluvil o tom otevřeně. Petr si ho vzal stranou a začal ho kárat.
Mk 8,33: On se však obrátil, podíval se na učedníky a pokáral Petra: "Jdi mi z cesty, satane; tvé smýšlení není z Boha, ale z člověka!"
Mk 8,34: Zavolal k sobě zástup s učedníky a řekl jim: "Kdo chce jít se mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne.
Mk 8,35: Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne a pro evangelium, zachrání jej.
Mk 8,36: Co prospěje člověku, získá-li celý svět, ale ztratí svůj život?
Mk 8,37: Zač by mohl člověk získat zpět svůj život?
Mk 8,38: Kdo se stydí za mne a za má slova v tomto zpronevěřilém a hříšném pokolení, za toho se bude stydět i Syn člověka, až přijde v slávě svého Otce se svatými anděly."