Mk 8,1: Když s ním v těch dnech opět byl velký zástup a neměli co jíst, zavolal si učedníky a řekl jim:
Mk 8,2: "Je mi líto zástupu, neboť již tři dny jsou se mnou a nemají co jíst.
Mk 8,3: Když je pošlu domů hladové, zemdlí na cestě; vždyť někteří z nich jsou zdaleka."
Mk 8,4: Jeho učedníci mu odpověděli: "Odkud by kdo mohl tady na poušti vzít chléb, aby všecky nasytil?"
Mk 8,5: Zeptal se jich: "Kolik chlebů máte?" Řekli: "Sedm."
Mk 8,6: Nařídil tedy zástupu usednout na zem; vzal těch sedm chlebů, vzdal díky, lámal a dával svým učedníkům, aby je předkládali; oni je předložili zástupu.
Mk 8,7: Měli i několik rybiček; vzdal za ně díky a nařídil, aby je také předkládali.
Mk 8,8: I jedli, nasytili se a sebrali zbylých nalámaných chlebů sedm košů.
Mk 8,9: Těch lidí bylo asi čtyři tisíce. Pak je propustil.
Mk 8,10: Hned nato vstoupil se svými učedníky na loď a připlul do končin dalmanutských.
Mk 8,11: Přišli farizeové a začali se s ním přít; žádali na něm znamení z nebe a tak ho pokoušeli.
Mk 8,12: V duchu si povzdechl a řekl: "Proč toto pokolení žádá znamení? Amen, pravím vám, tomuhle pokolení nebude dáno žádné znamení."
Mk 8,13: Odešel od nich, vstoupil opět na loď a odjel na druhý břeh.
Mk 8,14: Zapomněli si vzít s sebou chleby; na lodi měli jen jeden chléb.
Mk 8,15: Domlouval jim: "Hleďte se varovat kvasu farizeů a kvasu Herodova!"
Mk 8,16: I začali mezi sebou rozmlouvat, že nemají chleba.
Mk 8,17: Když to Ježíš zpozoroval, řekl jim: "Proč mluvíte o tom, že nemáte chleba? Ještě nerozumíte a nechápete? Je vaše mysl zatvrzelá?
Mk 8,18: Oči máte, a nevidíte, uši máte, a neslyšíte! Nepamatujete se,
Mk 8,19: když jsem lámal těch pět chlebů pěti tisícům, kolik plných košů nalámaných chlebů jste sebrali?" Řekli mu: "Dvanáct."
Mk 8,20: "A když sedm chlebů čtyřem tisícům, kolik plných košů nalámaných chlebů jste sebrali?" Odpověděli mu: "Sedm."
Mk 8,21: Řekl jim: "Ještě nechápete?"
Mk 8,22: Přišli do Betsaidy. Přivedli k němu slepce a prosili jej, aby se ho dotkl.
Mk 8,23: I vzal toho slepého za ruku a vyvedl ho z vesnice; potřel mu slinou oči, vložil na něho ruce a ptal se ho: "Vidíš něco?"
Mk 8,24: On pozvedl oči a řekl: "Vidím lidi, vypadají jako stromy, a chodí."
Mk 8,25: Potom mu znovu položil ruce na oči; slepý prohlédl, byl uzdraven a viděl všecko zcela zřetelně.
Mk 8,26: Ježíš ho poslal domů a přikázal mu: "Ale do vesnice nechoď!"
Mk 8,27: Ježíš se svými učedníky vyšel do vesnic u Cesareje Filipovy. Cestou se učedníků ptal: "Za koho mě lidé pokládají?"
Mk 8,28: Řekli mu: "Za Jana Křtitele, jiní za Eliáše a někteří za jednoho z proroků."
Mk 8,29: Zeptal se jich: "A za koho mě pokládáte vy?" Petr mu odpověděl: "Ty jsi Mesiáš."
Mk 8,30: I přikázal jim, aby nikomu o něm neříkali.
Mk 8,31: A začal je učit, že Syn člověka musí mnoho trpět, být zavržen od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a po třech dnech vstát.
Mk 8,32: A mluvil o tom otevřeně. Petr si ho vzal stranou a začal ho kárat.
Mk 8,33: On se však obrátil, podíval se na učedníky a pokáral Petra: "Jdi mi z cesty, satane; tvé smýšlení není z Boha, ale z člověka!"
Mk 8,34: Zavolal k sobě zástup s učedníky a řekl jim: "Kdo chce jít se mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne.
Mk 8,35: Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne a pro evangelium, zachrání jej.
Mk 8,36: Co prospěje člověku, získá-li celý svět, ale ztratí svůj život?
Mk 8,37: Zač by mohl člověk získat zpět svůj život?
Mk 8,38: Kdo se stydí za mne a za má slova v tomto zpronevěřilém a hříšném pokolení, za toho se bude stydět i Syn člověka, až přijde v slávě svého Otce se svatými anděly."
Mk 9,1: Řekl jim také: "Amen, pravím vám, že někteří z těch, kteří tu stojí, neokusí smrti, dokud nespatří Boží království, přicházející v moci."
Mk 9,2: Po šesti dnech vzal s sebou Ježíš jen Petra, Jakuba a Jana a vyvedl je na vysokou horu, kde byli sami. A byl proměněn před jejich očima.
Mk 9,3: Jeho šat byl zářivě bílý, jak by jej žádný bělič na zemi nedovedl vybílit.
Mk 9,4: Zjevil se jim Eliáš a Mojžíš a rozmlouvali s Ježíšem.
Mk 9,5: Petr promluvil a řekl Ježíšovi: "Mistře, je dobré, že jsme zde; udělejme tři stany, jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi."
Mk 9,6: Nevěděl, co by řekl; tak byli zděšeni.
Mk 9,7: Tu přišel oblak, zastínil je a z oblaku se ozval hlas: "Toto jest můj milovaný Syn, toho poslouchejte."
Mk 9,8: Když se pak rychle rozhlédli, neviděli u sebe již nikoho jiného než Ježíše samotného.
Mk 9,9: Když sestupovali z hory, přikázal jim, aby nikomu nevypravovali, co viděli, dokud Syn člověka nevstane z mrtvých.
Mk 9,10: To slovo je zaujalo a společně rozbírali, co to znamená vstát z mrtvých.
Mk 9,11: A vyptávali se: "Proč říkají zákoníci, že napřed musí přijít Eliáš?"
Mk 9,12: Řekl jim: "Eliáš má přijít napřed a obnovit všecko. Jak to však, že je psáno o Synu člověka, že má mnoho vytrpět a být v opovržení?
Mk 9,13: Ale pravím vám, že Eliáš již přišel a učinili mu, co se jim líbilo, jak je to o něm psáno."
Mk 9,14: Když přišli k ostatním učedníkům, spatřili kolem nich veliký zástup a zákoníky, kteří se s nimi přeli.
Mk 9,15: A celý zástup, jakmile ho uviděl, užasl; přibíhali k němu a zdravili ho.
Mk 9,16: Ježíš se jich otázal: "Oč se s nimi přete?"
Mk 9,17: Jeden člověk ze zástupu mu odpověděl: "Mistře, přivedl jsem k tobě svého syna, který má zlého ducha, a nemůže mluvit.
Mk 9,18: Kdekoli se ho zmocní, povalí ho a on má pěnu u úst, skřípe zuby a strne. Požádal jsem tvé učedníky, aby ducha vyhnali, ale nedokázali to."
Mk 9,19: Odpověděl jim: "Pokolení nevěřící, jak dlouho ještě budu s vámi? Jak dlouho vás mám ještě snášet? Přiveďte ho ke mně!"
Mk 9,20: I přivedli ho k němu. Když ten duch Ježíše spatřil, hned chlapce zkroutil křečí; padl na zem, svíjel se a měl pěnu u úst.
Mk 9,21: Ježíš se zeptal jeho otce: "Odkdy to má?" Odpověděl: "Od dětství.
Mk 9,22: A často jej zlý duch srazil, dokonce do ohně i do vody, aby ho zahubil. Ale můžeš-li, slituj se nad námi a pomoz nám."
Mk 9,23: Ježíš mu řekl: "Můžeš-li! Všechno je možné tomu, kdo věří."
Mk 9,24: Chlapcův otec rychle vykřikl: "Věřím, pomoz mé nedověře."
Mk 9,25: Když Ježíš viděl, že se sbíhá zástup, pohrozil nečistému duchu: "Duchu němý a hluchý, já ti nařizuji, vyjdi z něho a nikdy už do něho nevcházej!"
Mk 9,26: Duch vykřikl, silně jím zalomcoval a vyšel; chlapec zůstal jako mrtvý, takže mnozí říkali, že umřel.
Mk 9,27: Ale Ježíš ho vzal za ruku, pozvedl ho a on vstal.
Mk 9,28: Když vešel do domu a jeho učedníci s ním byli sami, ptali se ho: "Proč jsme ho nemohli vyhnat my?"
Mk 9,29: Řekl jim: "Takový duch nemůže vyjít jinak než modlitbou."
Mk 9,30: Když odtamtud vyšli, procházeli Galileou; Ježíš však nechtěl, aby se o tom vědělo,
Mk 9,31: neboť učil své učedníky a říkal jim: "Syn člověka je vydáván do rukou lidí a zabijí ho; a až bude zabit, po třech dnech vstane."
Mk 9,32: Oni však tomu slovu nerozuměli a báli se ho zeptat.
Mk 9,33: Přišli do Kafarnaum. Když byl doma, ptal se jich: "O čem jste cestou uvažovali?"
Mk 9,34: Ale oni mlčeli, neboť cestou se mezi sebou dohadovali, kdo je největší.
Mk 9,35: Ježíš usedl, zavolal svých Dvanáct a řekl jim: "Kdo chce být první, buď ze všech poslední a služebník všech."
Mk 9,36: Pak vzal dítě, postavil je doprostřed nich, objal je a řekl jim:
Mk 9,37: "Kdo přijme jedno z takových dětí v mém jménu, přijímá mne; a kdo mne přijme, nepřijímá mne, ale toho, který mě poslal."
Mk 9,38: Jan mu řekl: "Mistře, viděli jsme kohosi, kdo v tvém jménu vyhání démony, ale s námi nechodil; i bránili jsme mu, protože s námi nechodil."
Mk 9,39: Ježíš však řekl: "Nebraňte mu! Žádný, kdo učiní mocný čin v mém jménu, nemůže mi hned nato zlořečit.
Mk 9,40: Kdo není proti nám, je pro nás.
Mk 9,41: Kdokoli vám podá číši vody, protože jste Kristovi, amen, pravím vám, nepřijde o svou odměnu."
Mk 9,42: "Kdo by svedl k hříchu jednoho z těchto nepatrných, kteří ve mne věří, lépe by mu bylo, kdyby mu dali na krk mlýnský kámen a hodili ho do moře.
Mk 9,43: Svádí-li tě k hříchu tvá ruka, utni ji; lépe je pro tebe, vejdeš-li do života zmrzačen, než abys šel s oběma rukama do pekla, do ohně neuhasitelného.
Mk 9,45: A svádí-li tě k hříchu noha, utni ji; lépe je pro tebe, vejdeš-li do života chromý, než abys byl s oběma nohama uvržen do pekla.
Mk 9,47: A jestliže tě svádí oko, vyloupni je; lépe je pro tebe, vejdeš-li do Božího království jednooký, než abys byl s oběma očima uvržen do pekla,
Mk 9,48: kde »jejich červ neumírá a oheň nehasne«.
Mk 9,49: Každý bude solen ohněm.
Mk 9,50: Sůl je dobrá; ztratí-li však svou slanost, čím ji osolíte? Mějte sůl v sobě a žijte mezi sebou v pokoji."
Mk 10,1: I vstal a šel odtamtud do judských krajin a za Jordán. Opět se k němu shromáždily zástupy, a on je zase učil, jak bylo jeho zvykem.
Mk 10,2: Tu přišli farizeové a zkoušeli ho: ptali se ho, je-li muži dovoleno propustit manželku.
Mk 10,3: Odpověděl jim: "Co vám ustanovil Mojžíš?"
Mk 10,4: Řekli: "Mojžíš dovolil napsat rozlukový lístek a propustit."
Mk 10,5: Ježíš jim řekl: "Pro tvrdost vašeho srdce vám napsal toto ustanovení.
Mk 10,6: Od počátku stvoření »Bůh učinil člověka jako muže a ženu;
Mk 10,7: proto opustí muž svého otce i matku a připojí se k své manželce,
Mk 10,8: a budou ti dva jedno tělo«; takže již nejsou dva, ale jeden.
Mk 10,9: A proto, co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!"
Mk 10,10: V domě se ho učedníci znovu na tu věc ptali.
Mk 10,11: I řekl jim: "Kdo propustí svou manželku a vezme si jinou, dopouští se vůči ní cizoložství;
Mk 10,12: a jestliže manželka propustí svého muže a vezme si jiného, dopouští se cizoložství."
Mk 10,13: Tu mu přinášeli děti, aby se jich dotkl, ale učedníci jim to zakazovali.
Mk 10,14: Když to Ježíš uviděl, rozhněval se a řekl jim: "Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim, neboť takovým patří království Boží.
Mk 10,15: Amen, pravím vám, kdo nepřijme Boží království jako dítě, jistě do něho nevejde."
Mk 10,16: Objímal je, vzkládal na ně ruce a žehnal jim.
Mk 10,17: Když se vydával na cestu, přiběhl k němu nějaký člověk a poklekl před ním a ptal se ho: "Mistře dobrý, co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?"
Mk 10,18: Ježíš mu řekl: "Proč mi říkáš dobrý? Nikdo není dobrý, jedině Bůh.
Mk 10,19: Přikázání znáš: Nezabiješ, nezcizoložíš, nebudeš krást, nevydáš křivé svědectví, nebudeš podvádět, cti svého otce i svou matku!"
Mk 10,20: On mu na to řekl: "Mistře, to všecko jsem dodržoval od svého mládí."
Mk 10,21: Ježíš na něj s láskou pohleděl a řekl: "Jedno ti schází. Jdi, prodej všecko, co máš, rozdej chudým a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne!"
Mk 10,22: On po těch slovech svěsil hlavu a smuten odešel, neboť měl mnoho majetku.
Mk 10,23: Ježíš se rozhlédl po svých učednících a řekl jim: "Jak těžko vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství!"
Mk 10,24: Učedníky ta slova zarazila. Ježíš jim ještě jednou řekl: "Dítky, jak těžké je vejít do království Božího !
Mk 10,25: Snáze projde velbloud uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království."
Mk 10,26: Ještě více se zhrozili a říkali si: "Kdo tedy může být spasen?"
Mk 10,27: Ježíš na ně pohleděl a řekl: "U lidí je to nemožné, ale ne u Boha; vždyť u Boha je možné všecko."
Mk 10,28: Tu se Petr ozval: "Hle, my jsme opustili všecko a šli jsme za tebou."
Mk 10,29: Ježíš jim řekl: "Amen, pravím vám, není nikoho, kdo opustil dům nebo bratry nebo sestry nebo matku nebo otce nebo děti nebo pole pro mne a pro evangelium,
Mk 10,30: aby nyní, v tomto čase, nedostal spolu s pronásledováním stokrát více domů, bratří, sester, matek, dětí i polí a v přicházejícím věku život věčný.
Mk 10,31: Mnozí první budou poslední a poslední první."
Mk 10,32: Byli na cestě do Jeruzaléma a Ježíš šel před nimi; byli zaraženi a ti, kteří šli za nimi, se báli. Vzal k sobě opět svých Dvanáct a začal mluvit o tom, co ho má potkat:
Mk 10,33: "Hle, jdeme do Jeruzaléma a Syn člověka bude vydán velekněžím a zákoníkům; odsoudí ho na smrt a vydají pohanům,
Mk 10,34: budou se mu posmívat, poplivají ho, zbičují a zabijí; a po třech dnech vstane."
Mk 10,35: Přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, a řekli mu: "Mistře, chtěli bychom, abys nám učinil, oč tě požádáme."
Mk 10,36: Řekl jim: "Co chcete, abych vám učinil?"
Mk 10,37: Odpověděli mu: "Dej nám, abychom měli místo jeden po tvé pravici a druhý po levici v tvé slávě."
Mk 10,38: Ale Ježíš jim řekl: "Nevíte, oč žádáte. Můžete pít kalich, který já piji, nebo být pokřtěni křtem, kterým já jsem křtěn?"
Mk 10,39: Odpověděli: "Můžeme." Ježíš jim řekl: "Kalich, který já piji, budete pít a křtem, kterým já jsem křtěn, budete pokřtěni.
Mk 10,40: Ale udělovat místa po mé pravici či levici není má věc; ta místa patří těm, jimž jsou připravena."
Mk 10,41: Když to uslyšelo ostatních deset, začali se hněvat na Jakuba a Jana.
Mk 10,42: Ježíš je zavolal k sobě a řekl jim: "Víte, že ti, kdo platí u národů za první, nad nimi panují, a kdo jsou u nich velcí, utlačují je.
Mk 10,43: Ne tak bude mezi vámi; ale kdo se mezi vámi chce stát velkým, buď vaším služebníkem;
Mk 10,44: a kdo chce být mezi vámi první, buď otrokem všech.
Mk 10,45: Vždyť ani Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé."
Mk 10,46: Přišli do Jericha. A když vycházel s učedníky a s velkým zástupem z Jericha, seděl u cesty syn Timaiův, Bartimaios, slepý žebrák.
Mk 10,47: Když uslyšel, že je to Ježíš Nazaretský, dal se do křiku: "Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou!"
Mk 10,48: Mnozí ho napomínali, aby mlčel. On však tím více křičel: "Synu Davidův, smiluj se nade mnou!"
Mk 10,49: Ježíš se zastavil a řekl: "Zavolejte ho!" I zavolali toho slepého a řekli mu: "Vzchop se, vstaň, volá tě!"
Mk 10,50: Odhodil svůj plášť, vyskočil a přišel k Ježíšovi.
Mk 10,51: Ježíš mu řekl: "Co chceš, abych pro tebe učinil?" Slepý odpověděl: "Pane, ať vidím!"
Mk 10,52: Ježíš mu řekl: "Jdi, tvá víra tě zachránila." Hned prohlédl a šel tou cestou za ním.