Mk 7,32: Tu k němu přivedou člověka hluchého a špatně mluvícího a prosí ho, aby na něj vložil ruku.
Mk 7,33: Vzal ho stranou od zástupu, vložil prsty do jeho uší, dotkl se slinou jeho jazyka,
Mk 7,34: vzhlédl k nebi, povzdechl a řekl: "Effatha," což znamená »otevři se!«
Mk 7,35: I otevřel se mu sluch, uvolnilo se pouto jeho jazyka a mluvil správně.
Mk 7,36: Ježíš jim nařídil, aby to nikomu neříkali. Čím více jim to však nařizoval, tím více to rozhlašovali.
Mk 7,37: Nadmíru se divili a říkali: "Dobře všecko učinil. I hluchým dává sluch a němým řeč."