Mk 6,45: Hned nato přiměl Ježíš své učedníky, aby vstoupili na loď a jeli napřed na druhý břeh k Betsaidě, než on propustí zástup.
Mk 6,46: Rozloučil se s nimi a šel na horu, aby se modlil.
Mk 6,47: A když nastal večer, byla loď daleko na moři a on jediný na zemi.
Mk 6,48: Spatřil je zmožené veslováním, neboť vítr vál proti nim; tu k nim před svítáním kráčel po moři a chtěl jít dál kolem nich.
Mk 6,49: Když ho uviděli kráčet po moři, vykřikli v domnění, že je to přízrak;
Mk 6,50: všichni ho totiž viděli a vyděsili se. On však na ně hned promluvil: "Vzchopte se, já jsem to, nebojte se!"
Mk 6,51: Vstoupil k nim na loď a vítr se utišil. I byli celí ohromení úžasem.
Mk 6,52: Nepochopili totiž, jak to bylo s chleby, neboť jejich mysl nebyla vnímavá.