Mk 5,35: Když ještě mluvil, přišli lidé z domu představeného synagógy a řekli: "Tvá dcera zemřela; proč ještě obtěžuješ Mistra?"
Mk 5,36: Ale Ježíš nedbal na ta slova a řekl představenému synagógy: "Neboj se, jen věř!"
Mk 5,37: A nedovolil nikomu, aby šel s ním, kromě Petra, Jakuba a jeho bratra Jana.
Mk 5,38: Když přišli do domu představeného synagógy, spatřil velký rozruch, pláč a kvílení.
Mk 5,39: Vešel dovnitř a řekl jim: "Proč ten rozruch a pláč? Dítě neumřelo, ale spí."
Mk 5,40: Oni se mu posmívali. Ale on všecky vyhnal, vzal s sebou otce dítěte, matku a ty, kdo byli s ním, a vstoupil tam, kde dítě leželo.
Mk 5,41: Vzal ji za ruku a řekl: "Talitha kum," což znamená: »Děvče, pravím ti, vstaň!«
Mk 5,42: Tu děvče hned vstalo a chodilo; bylo jí dvanáct let. A zmocnil se jich úžas a zděšení.