Mk 5,1: Přijeli na protější břeh moře do krajiny gerasenské.
Mk 5,2: Sotva Ježíš vystoupil z lodi, vyšel proti němu z hrobů člověk posedlý nečistým duchem.
Mk 5,3: Ten bydlel v hrobech a nikdo ho nedokázal spoutat už ani řetězy.
Mk 5,4: Často už ho spoutali okovy i řetězy, ale on řetězy ze sebe vždy strhal a okovy rozlámal. Nikdo neměl sílu ho zkrotit.
Mk 5,5: A stále v noci i ve dne křičel mezi hroby a na horách a bil do sebe kamením.
Mk 5,6: Když spatřil zdálky Ježíše, přiběhl, padl před ním na zem
Mk 5,7: a hrozně křičel: "Co je ti po mně, Ježíši, synu Boha nejvyššího? Při Bohu tě zapřísahám, netrap mě!"
Mk 5,8: Ježíš mu totiž řekl: "Duchu nečistý, vyjdi z toho člověka!"
Mk 5,9: A zeptal se ho: "Jaké je tvé jméno?" Odpověděl: "Mé jméno je »Legie«, poněvadž je nás mnoho."
Mk 5,10: A velmi ho prosil, aby je neposílal pryč z té krajiny.
Mk 5,11: Páslo se tam na svahu hory veliké stádo vepřů.
Mk 5,12: Ti zlí duchové ho prosili: "Pošli nás, ať vejdeme do těch vepřů!"
Mk 5,13: On jim to dovolil. Tu nečistí duchové vyšli z posedlého a vešli do vepřů; a stádo se hnalo střemhlav po srázu do moře a v moři se utopilo. Bylo jich na dva tisíce.
Mk 5,14: Pasáci utekli a donesli o tom zprávu do města i do vesnic. Lidé se šli podívat, co se stalo.
Mk 5,15: Přišli k Ježíšovi a spatřili toho posedlého, který míval množství zlých duchů, jak sedí oblečen a chová se rozumně; a zděsili se.
Mk 5,16: Ti, kteří to viděli, vyprávěli jim o tom posedlém a také o vepřích, co se s nimi stalo.
Mk 5,17: Tu počali prosit Ježíše, aby odešel z těch končin.
Mk 5,18: Když vstupoval na loď, prosil ho ten člověk dříve posedlý, aby směl být s ním.
Mk 5,19: Ale Ježíš mu to nedovolil a řekl: "Jdi domů ke své rodině a pověz jim, jak veliké věci ti učinil Pán, když se nad tebou smiloval."
Mk 5,20: Ten člověk odešel a začal zvěstovat v Dekapoli, jak veliké věci mu učinil Ježíš; a všichni se divili.