Mk 4,1: Opět začal učit u moře. Shromáždil se k němu tak veliký zástup, že musel vstoupit na loď na moři; posadil se v ní a celý zástup byl na břehu.
Mk 4,2: Učil je mnohému v podobenstvích. Ve svém učení jim řekl:
Mk 4,3: "Slyšte! Vyšel rozsévač rozsívat.
Mk 4,4: Když rozsíval, padlo některé zrno podél cesty, a přiletěli ptáci a sezobali je.
Mk 4,5: Jiné padlo na skalnatou půdu, kde nemělo dost země, a hned vzešlo, protože nebylo hluboko v zemi.
Mk 4,6: Ale když vyšlo slunce, spálilo je; a protože nemělo kořen, uschlo.
Mk 4,7: Jiné zase padlo do trní; trní vzrostlo, udusilo je, a zrno nevydalo úrodu.
Mk 4,8: A jiná zrna padla do dobré země a vzcházela, rostla, dávala úrodu a přinášela užitek třicetinásobný i šedesátinásobný i stonásobný."
Mk 4,9: A řekl: "Kdo má uši k slyšení, slyš!"
Mk 4,10: Když byl o samotě, vyptávali se ho ti, kdo byli s ním spolu s Dvanácti, co znamenají podobenství.
Mk 4,11: Řekl jim: "Vám je dáno znát tajemství Božího království; ale těm, kdo jsou vně, je to všecko hádankou,
Mk 4,12: aby »hleděli a hleděli, ale neviděli, poslouchali a poslouchali, ale nechápali, aby se snad neobrátili a nebylo jim odpuštěno.«"
Mk 4,13: Řekl jim: "Nerozumíte tomuto podobenství? Jak porozumíte všem ostatním?
Mk 4,14: Rozsévač rozsívá slovo.
Mk 4,15: Toto jsou ti podél cesty, kde se rozsívá slovo: Když je uslyší, hned přichází satan a bere slovo do nich zaseté.
Mk 4,16: A podobně ti, u nichž je zaseto na skalnatou půdu: Ti slyší slovo a hned je s radostí přijímají.
Mk 4,17: Nezakořenilo v nich však a jsou nestálí; když pak přijde tíseň nebo pronásledování pro to slovo, hned odpadají.
Mk 4,18: U jiných je zaseto do trní: Ti slyší slovo,
Mk 4,19: ale časné starosti, vábivost majetku a chtivost ostatních věcí vnikají do nitra a dusí slovo, takže zůstane bez úrody.
Mk 4,20: A pak jsou ti, u nichž je zaseto do dobré země: Ti slyší slovo, přijímají je a nesou úrodu třicetinásobnou i šedesátinásobnou i stonásobnou."