Mk 3,20: Vešel do domu a opět se shromáždil zástup, takže nemohli ani chleba pojíst.
Mk 3,21: Když to uslyšeli jeho příbuzní, přišli, aby se ho zmocnili; říkali totiž, že se pomátl.
Mk 3,22: Zákoníci, kteří přišli z Jeruzaléma, říkali: "Je posedlý Belzebulem. Ve jménu knížete démonů vyhání démony."
Mk 3,23: Zavolal je k sobě a mluvil k nim v podobenstvích: "Jak může satan vyhánět satana?
Mk 3,24: Je-li království vnitřně rozděleno, nemůže obstát.
Mk 3,25: Je-li dům vnitřně rozdělen, nebude moci obstát.
Mk 3,26: A povstane-li satan sám proti sobě a je rozdvojen, nemůže obstát, a je s ním konec.
Mk 3,27: Nikdo nemůže vejít do domu silného muže a uloupit jeho věci, jestliže toho siláka dříve nespoutá. Pak teprve vyloupí jeho dům.
Mk 3,28: Amen, pravím vám, že všecko bude lidem odpuštěno, hříchy i všechna možná rouhání.
Mk 3,29: Kdo by se však rouhal proti Duchu svatému, nemá odpuštění na věky, ale je vinen věčným hříchem."
Mk 3,30: To pravil, protože řekli: "Má nečistého ducha."
Mk 3,31: Tu přišla jeho matka a jeho bratři. Stáli venku a vzkázali mu, aby k nim přišel.
Mk 3,32: Kolem něho seděl zástup; řekli mu: "Hle, tvoje matka a tvoji bratři jsou venku a hledají tě."
Mk 3,33: Odpověděl jim: "Kdo je má matka a moji bratři?"
Mk 3,34: Rozhlédl se po těch, kteří seděli v kruhu kolem něho, a řekl: "Hle, moje matka a moji bratři!
Mk 3,35: Kdo činí vůli Boží, to je můj bratr, má sestra i matka."