Mk 2,1: Když se po několika dnech vrátil do Kafarnaum, proslechlo se, že je doma.
Mk 2,2: Sešlo se tolik lidí, že už ani přede dveřmi nebylo k hnutí. A mluvil k nim.
Mk 2,3: Tu k němu přišli s ochrnutým; čtyři ho nesli.
Mk 2,4: Protože se pro zástup nemohli k němu dostat, odkryli střechu tam, kde byl Ježíš, prorazili otvor a spustili dolů nosítka, na kterých ochrnutý ležel.
Mk 2,5: Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnutému: "Synu, odpouštějí se ti hříchy."
Mk 2,6: Seděli tam někteří ze zákoníků a v duchu uvažovali:
Mk 2,7: "Co to ten člověk říká? Rouhá se! Kdo jiný může odpouštět hříchy než Bůh?"
Mk 2,8: Ježíš hned svým duchem poznal, o čem přemýšlejí, a řekl jim: "Jak to, že tak uvažujete?
Mk 2,9: Je snadnější říci ochrnutému: »Odpouštějí se ti hříchy,« anebo říci: »Vstaň, vezmi své lože a choď?«
Mk 2,10: Abyste však věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštět hříchy" - řekne ochrnutému:
Mk 2,11: "Pravím ti, vstaň, vezmi své lože a jdi domů!"
Mk 2,12: On vstal, vzal hned své lože a vyšel před očima všech, takže všichni žasli a chválili Boha: "Něco takového jsme ještě nikdy neviděli."