Mk 11,1: Když se blížili k Jeruzalému, k Betfage a Betanii u Olivové hory, poslal dva ze svých učedníků
Mk 11,2: a řekl jim: "Jděte do vesnice, která je před vámi, a hned, jak do ní vejdete, naleznete přivázané oslátko, na němž dosud nikdo z lidí neseděl. Odvažte je a přiveďte!
Mk 11,3: A řekne-li vám někdo: »Co to děláte?«, odpovězte: »Pán je potřebuje a hned je sem zas vrátí.«"
Mk 11,4: Vyšli a na rozcestí nalezli oslátko přivázané venku u dveří. Když je odvazovali,
Mk 11,5: někteří z těch, kteří tam stáli, jim řekli: "Co to děláte, že odvazujete to oslátko?"
Mk 11,6: Odpověděli jim tak, jak Ježíš přikázal, a oni je nechali.
Mk 11,7: Oslátko přivedli k Ježíšovi, přehodili přes ně své pláště a on se na ně posadil.
Mk 11,8: Mnozí rozprostřeli na cestu své pláště a jiní zelené ratolesti z polí.
Mk 11,9: A ti, kdo šli před ním i za ním, volali: "Hosanna!
Mk 11,10: Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově, požehnáno buď přicházející království našeho otce Davida. Hosanna na výsostech!"
Mk 11,11: Ježíš vjel do Jeruzaléma a vešel do chrámu. Po všem se rozhlédl, a poněvadž již bylo pozdě večer, odešel s Dvanácti do Betanie.
Mk 11,12: Když vyšli druhého dne z Betanie, dostal hlad.
Mk 11,13: Spatřil z dálky fíkovník, který měl listí, a šel se podívat, zda na něm něco nalezne. Když k němu přišel, nenalezl nic než listí, neboť nebyl čas fíků.
Mk 11,14: I řekl mu: "Ať z tebe již na věky nikdo nejí ovoce!" Učedníci to slyšeli.
Mk 11,15: Přišli do Jeruzaléma. Když vešel do chrámu, začal vyhánět prodavače a kupující v nádvoří, zpřevracel stoly směnárníků a stánky prodavačů holubů;
Mk 11,16: nedovoloval ani to, aby někdo s čímkoliv procházel nádvořím.
Mk 11,17: A učil je: "Což není psáno: »Můj dům bude zván domem modlitby pro všechny národy«? Vy však jste z něho udělali doupě lupičů."
Mk 11,18: Velekněží a zákoníci to uslyšeli a hledali, jak by ho zahubili; báli se ho totiž, protože všechen lid byl nadšen jeho učením.
Mk 11,19: A když nastal večer, vyšel Ježíš s učedníky z města.
Mk 11,20: Ráno, když šli kolem, uviděl ten fíkovník uschlý od kořenů.
Mk 11,21: Petr se rozpomenul a řekl: "Mistře, pohleď, fíkovník, který jsi proklel, uschl."
Mk 11,22: Ježíš jim odpověděl: "Mějte víru v Boha!
Mk 11,23: Amen, pravím vám, že kdo řekne této hoře: »Zdvihni se a vrhni se do moře« - a nebude pochybovat, ale bude věřit, že se stane, co říká, bude to mít.
Mk 11,24: Proto vám pravím: Věřte, že všecko, oč v modlitbě prosíte, je vám dáno, a budete to mít.
Mk 11,25: A kdykoli povstáváte k modlitbě, odpouštějte, co proti druhým máte, aby i váš Otec, který je v nebesích, vám odpustil vaše přestoupení."
Mk 11,27: Znovu přišli do Jeruzaléma. Když procházel chrámem, přišli k němu velekněží, zákoníci a starší
Mk 11,28: a řekli mu: "Jakou mocí to činíš? A kdo ti dal tuto moc, abys to činil?"
Mk 11,29: Ježíš jim řekl: "I já vám položím jednu otázku; odpovězte mně, a já vám povím, jakou mocí to činím!
Mk 11,30: Odkud měl Jan pověření křtít? Z nebe, či od lidí? Odpovězte mi!"
Mk 11,31: I dohadovali se mezi sebou: "Řekneme-li »z nebe«, namítne nám: »Proč jste mu tedy neuvěřili?«
Mk 11,32: Řekneme-li však »od lidí«?" - to se zas báli zástupu; neboť všichni měli za to, že Jan byl opravdu prorok.
Mk 11,33: Odpověděli tedy Ježíšovi: "Nevíme." A Ježíš jim řekl: "Ani já vám nepovím, jakou mocí to činím."