Mk 10,17: Když se vydával na cestu, přiběhl k němu nějaký člověk a poklekl před ním a ptal se ho: "Mistře dobrý, co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?"
Mk 10,18: Ježíš mu řekl: "Proč mi říkáš dobrý? Nikdo není dobrý, jedině Bůh.
Mk 10,19: Přikázání znáš: Nezabiješ, nezcizoložíš, nebudeš krást, nevydáš křivé svědectví, nebudeš podvádět, cti svého otce i svou matku!"
Mk 10,20: On mu na to řekl: "Mistře, to všecko jsem dodržoval od svého mládí."
Mk 10,21: Ježíš na něj s láskou pohleděl a řekl: "Jedno ti schází. Jdi, prodej všecko, co máš, rozdej chudým a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne!"
Mk 10,22: On po těch slovech svěsil hlavu a smuten odešel, neboť měl mnoho majetku.
Mk 10,23: Ježíš se rozhlédl po svých učednících a řekl jim: "Jak těžko vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství!"
Mk 10,24: Učedníky ta slova zarazila. Ježíš jim ještě jednou řekl: "Dítky, jak těžké je vejít do království Božího !
Mk 10,25: Snáze projde velbloud uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království."
Mk 10,26: Ještě více se zhrozili a říkali si: "Kdo tedy může být spasen?"
Mk 10,27: Ježíš na ně pohleděl a řekl: "U lidí je to nemožné, ale ne u Boha; vždyť u Boha je možné všecko."