Mk 1,1: Počátek evangelia Ježíše Krista, Syna Božího.
Mk 1,2: Je psáno u proroka Izaiáše: »Hle, já posílám posla před tvou tváří, aby ti připravil cestu.
Mk 1,3: Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!«
Mk 1,4: To se stalo, když Jan Křtitel vystoupil na poušti a kázal: "Čiňte pokání a dejte se pokřtít na odpuštění hříchů."
Mk 1,5: Celá judská krajina i všichni z Jeruzaléma vycházeli k němu, vyznávali své hříchy a dávali se od něho křtít v řece Jordánu.
Mk 1,6: Jan byl oděn velbloudí srstí, měl kožený pás kolem boků a jedl kobylky a med divokých včel.
Mk 1,7: A kázal: "Za mnou přichází někdo silnější, než jsem já; nejsem hoden, abych se sklonil a rozvázal řemínek jeho obuvi.
Mk 1,8: Já jsem vás křtil vodou, on vás bude křtít Duchem svatým."
Mk 1,9: V těch dnech přišel Ježíš z Nazareta v Galileji a byl v Jordánu od Jana pokřtěn.
Mk 1,10: Vtom, jak vystupoval z vody, uviděl nebesa rozevřená a Ducha, který jako holubice sestupuje na něj.
Mk 1,11: A z nebe se ozval hlas: "Ty jsi můj milovaný Syn, tebe jsem si vyvolil."
Mk 1,12: A hned ho Duch vyvedl na poušť.
Mk 1,13: Byl na poušti čtyřicet dní a satan ho pokoušel; byl mezi dravou zvěří a andělé ho obsluhovali.
Mk 1,14: Když byl Jan uvězněn, přišel Ježíš do Galileje a kázal Boží evangelium:
Mk 1,15: "Naplnil se čas a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání a věřte evangeliu."
Mk 1,16: Když šel podél Galilejského moře, uviděl Šimona a jeho bratra Ondřeje, jak vrhají síť do moře; byli totiž rybáři.
Mk 1,17: Ježíš jim řekl: "Pojďte za mnou a učiním z vás rybáře lidí."
Mk 1,18: Ihned opustili sítě a šli za ním.
Mk 1,19: O něco dále uviděl Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana; ti byli na lodi a spravovali sítě.
Mk 1,20: Hned je povolal. A zanechali na lodi svého otce Zebedea s pomocníky a šli za ním.
Mk 1,21: Když přišli do Kafarnaum, hned v sobotu šel do synagógy a učil.
Mk 1,22: I žasli nad jeho učením, neboť je učil jako ten, kdo má moc, a ne jako zákoníci.
Mk 1,23: V jejich synagóze byl právě člověk, posedlý nečistým duchem. Ten vykřikl:
Mk 1,24: "Co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zahubit? Vím, kdo jsi. Jsi Svatý Boží."
Mk 1,25: Ale Ježíš mu pohrozil: "Umlkni a vyjdi z něho!"
Mk 1,26: Nečistý duch jím zalomcoval a s velikým křikem z něho vyšel.
Mk 1,27: Všichni užasli a jeden druhého se ptali: "Co to je? Nové učení plné moci - i nečistým duchům přikáže, a poslechnou ho."
Mk 1,28: A pověst o něm se rychle roznesla všude po celé galilejské krajině.
Mk 1,29: Když vyšel ze synagógy, vstoupil s Jakubem a Janem do domu Šimonova a Ondřejova.
Mk 1,30: Šimonova tchyně ležela v horečce. Hned mu o ní pověděli.
Mk 1,31: Přistoupil, vzal ji za ruku a pozvedl ji. Horečka ji opustila a ona je obsluhovala.
Mk 1,32: Když nastal večer a slunce zapadalo, přinášeli k němu všechny nemocné a posedlé.
Mk 1,33: Celé město se shromáždilo u dveří.
Mk 1,34: I uzdravil mnoho nemocných rozličnými neduhy a mnoho zlých duchů vyhnal. A nedovoloval zlým duchům mluvit, protože věděli, kdo je.
Mk 1,35: Časně ráno, ještě za tmy, vstal a vyšel z domu; odešel na pusté místo a tam se modlil.
Mk 1,36: Šimon a jeho druhové se pustili za ním.
Mk 1,37: Když ho nalezli, řekli mu: "Všichni tě hledají."
Mk 1,38: Řekne jim: "Pojďte jinam do okolních městeček, abych i tam kázal, neboť proto jsem vyšel."
Mk 1,39: A tak šel, kázal v jejich synagógách po celé Galileji a vyháněl zlé duchy.
Mk 1,40: Přijde k němu malomocný a na kolenou ho prosí: "Chceš-li, můžeš mě očistit."
Mk 1,41: Ježíš se slitoval, vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: "Chci, buď čist."
Mk 1,42: A hned se jeho malomocenství ztratilo a byl očištěn.
Mk 1,43: Ježíš mu pohrozil, poslal jej ihned pryč
Mk 1,44: a nařídil mu: "Ne abys někomu něco říkal! Ale jdi, ukaž se knězi a obětuj za své očištění, co Mojžíš přikázal - jim na svědectví."
Mk 1,45: On však odešel a mnoho o tom vyprávěl a rozhlašoval, takže Ježíš už nemohl veřejně vejít do města, ale zůstával venku na opuštěných místech. A chodili k němu odevšad.