Lv 25,1: Hospodin promluvil k Mojžíšovi na hoře Sínaji:
Lv 25,2: "Mluv k Izraelcům a řekni jim: Až přijdete do země, kterou vám dávám, bude země slavit odpočinutí, odpočinutí Hospodinovo.
Lv 25,3: Šest let budeš osívat své pole, šest let budeš prořezávat svou vinici a shromažďovat z ní úrodu,
Lv 25,4: ale sedmého roku bude mít země rok odpočinutí, slavnost odpočinutí, odpočinutí Hospodinovo. Nebudeš osívat své pole ani prořezávat svou vinici.
Lv 25,5: Co po tvé žni samo vyroste, nebudeš sklízet, a hrozny z vinice, kterou jsi neobdělal, nebudeš sbírat. Země bude mít rok odpočinutí.
Lv 25,6: Co země v odpočinutí sama zplodí, bude vaší potravou, pro tebe, tvého otroka i otrokyni, tvého nádeníka i přistěhovalce, kteří u tebe pobývají jako hosté.
Lv 25,7: I tvůj dobytek a zvěř, která je v tvé zemi, bude mít všechnu její úrodu za potravu.
Lv 25,8: Odpočítáš si pak sedm roků odpočinutí, sedmkrát sedm let, a vyjde ti období sedmi roků odpočinutí: čtyřicet devět let.
Lv 25,9: Desátého dne sedmého měsíce dáš ryčně troubit na polnici; v den smíření budete troubit na polnici v celé vaší zemi.
Lv 25,10: Padesátý rok posvětíte a vyhlásíte v zemi svobodu všem jejím obyvatelům. Bude to pro vás léto milostivé, kdy se každý vrátíte ke svému vlastnictví a všichni se vrátí ke své čeledi.
Lv 25,11: Padesátý rok vám bude létem milostivým. Nebudete v něm sít ani sklízet, co samo vyroste, ani sbírat hrozny z neobdělaných vinic.
Lv 25,12: Je to léto milostivé. Budete je mít za svaté. Smíte jíst z pole, co urodí.
Lv 25,13: V tomto milostivém létě se každý vrátí ke svému vlastnictví.
Lv 25,14: Když budete prodávat něco svému bližnímu nebo něco od něho budeš kupovat, nepoškozujte jeden druhého.
Lv 25,15: Podle počtu let po létě milostivém budeš kupovat od svého bližního, podle počtu let, v nichž budeš brát užitek, bude prodávat tobě.
Lv 25,16: Čím více let zbývá, tím vyšší bude kupní cena, a čím méně let zbývá, tím nižší bude kupní cena; bude ti prodávat podle počtu let, v nichž budeš brát užitek.
Lv 25,17: Nikdo nepoškodíte svého bližního, ale budeš se bát svého Boha. Já jsem Hospodin, váš Bůh.
Lv 25,18: Budete dodržovat má nařízení, dbát na moje řády a podle nich jednat. Tak budete bezpečně přebývat na zemi.
Lv 25,19: Země vám vydá své plody a budete jíst dosyta a přebývat na ní bezpečně.
Lv 25,20: Snad řeknete: Co budeme jíst sedmého roku, když nebudeme sít ani sklízet žádnou úrodu?
Lv 25,21: Na můj rozkaz sestoupí na vás šestého roku mé požehnání, takže vydá úrodu na tři roky.
Lv 25,22: Osmého roku budete sít, ale jíst budete z předloňské úrody až do devátého roku; dokud se nesveze jeho úroda, budete jíst ze staré.
Lv 25,23: Země nesmí být prodávána bez práva na zpětnou koupi, neboť země je má. Vy jste u mne jen hosté a přistěhovalci.
Lv 25,24: Proto po celé zemi, jež bude vaším vlastnictvím, zajistíte možnost zemi vyplatit.