Lv 21,1: Hospodin řekl Mojžíšovi: "Mluv ke kněžím, Áronovcům, a řekni jim: Žádný kněz se neposkvrní při někom mrtvém ze svého lidu
Lv 21,2: s výjimkou svého nejbližšího příbuzného: matky, otce, syna, dcery, bratra
Lv 21,3: a svobodné sestry; byla mu blízká, protože se neprovdala; při ní se smí poskvrnit.
Lv 21,4: Neposkvrní se ve svém lidu ani jako manžel, aby nebyl znesvěcen.
Lv 21,5: Kněží si nebudou vyholovat na hlavě lysinu ani zastřihovat okraj svého vousu ani své tělo zjizvovat.
Lv 21,6: Mají být svatí pro svého Boha; neznesvětí jeho jméno, neboť přinášejí ohnivé oběti Hospodinovy, chléb svého Boha. Proto budou svatí.
Lv 21,7: Nevezmou si za ženu nevěstku nebo zneuctěnou ženu, ani se neožení se ženou zapuzenou od muže, neboť kněz je svatý pro svého Boha.
Lv 21,8: Měj ho tedy za svatého, neboť přináší na oltář chléb tvého Boha. Bude pro tebe svatý, protože svatý jsem já Hospodin; já vás posvěcuji.
Lv 21,9: Když se dcera některého kněze znesvětí smilstvem, znesvětila svého otce; bude upálena.
Lv 21,10: Kněz, přední mezi svými bratry, na jehož hlavu byl vylit olej pomazání a který byl uveden v úřad, aby oblékal kněžské roucho, nebude mít vlasy na hlavě neupravené a neroztrhne své roucho.
Lv 21,11: Nepřistoupí k nikomu mrtvému, neposkvrní se ani při svém otci ani při své matce.
Lv 21,12: Nevyjde ze svatyně a neznesvětí svatyni svého Boha, neboť byl zasvěcen olejem pomazání svého Boha. Já jsem Hospodin.
Lv 21,13: Za ženu si vezme jen pannu.
Lv 21,14: S vdovou nebo zapuzenou nebo zneuctěnou či s nevěstkou, se žádnou takovou se neožení. Vezme si za ženu pannu ze svého lidu,
Lv 21,15: aby neznesvětil své potomstvo ve svém lidu. Já jsem Hospodin, já ho posvěcuji."
Lv 21,16: Hospodin dále mluvil k Mojžíšovi:
Lv 21,17: "Mluv k Áronovi: Když se v pokoleních tvého potomstva vyskytne muž, který by měl nějakou vadu, nepřiblíží se, aby přinášel chléb svého Boha.
Lv 21,18: Nepřiblíží se žádný muž s vadou: nikdo slepý nebo kulhavý nebo se znetvořenou tváří nebo s některým údem příliš dlouhým,
Lv 21,19: nebo kdo by měl zlomenou nohu nebo zlomenou ruku,
Lv 21,20: nebo hrbatý nebo zakrnělý nebo se skvrnou na oku nebo postižený svrabem nebo lišejem nebo s rozdrcenými varlaty.
Lv 21,21: Nikdo z potomstva kněze Árona, kdo by měl nějakou vadu, se nepřiblíží, aby přinášel ohnivé oběti Hospodinovy. Má vadu, nepřiblíží se, aby přinášel chléb svého Boha.
Lv 21,22: Chléb svého Boha z velesvatých i svatých darů smí jíst.
Lv 21,23: Ale nesmí přistupovat k oponě a nepřiblíží se k oltáři, neboť má vadu, aby neznesvětil prostory mé svatyně. Já jsem Hospodin, já je posvěcuji."
Lv 21,24: Mojžíš to vyhlásil Áronovi, jeho synům a všem Izraelcům.