Lv 13,1: Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi:
Lv 13,2: "Když se někomu objeví na kůži otok nebo vyrážka či bělavá skvrna a na jeho kůži bude příznak malomocenství, bude přiveden ke knězi Áronovi nebo k některému z jeho synů, kněží.
Lv 13,3: Kněz mu prohlédne postižené místo na kůži. Když chloupky na postiženém místě zbělely a ono je napohled hlubší než okolní kůže, je postižen malomocenstvím. Kněz ho prohlédne a prohlásí jej za nečistého.
Lv 13,4: Jestliže je to jen bílá skvrna na kůži a napohled není hlubší než okolní kůže a chloupky na ní nezbělely, přikáže kněz postiženého na sedm dní uzavřít.
Lv 13,5: Sedmého dne jej kněz prohlédne. Vidí-li, že postižené místo zůstalo beze změny a nerozšířilo se na kůži, uzavře ho na dalších sedm dní.
Lv 13,6: Sedmého dne ho kněz opět prohlédne. Je-li postižené místo nevýrazné a nerozšířilo se po kůži, prohlásí jej kněz za čistého. Je to jen vyrážka. Vypere své šaty a bude čistý.
Lv 13,7: Jestliže se však potom, co se ukázal knězi, aby byl očištěn, vyrážka po kůži značně rozšířila, ukáže se knězi znovu.
Lv 13,8: Kněz ho prohlédne. Rozšířila-li se vyrážka po kůži, kněz jej prohlásí za nečistého. Je to malomocenství.
Lv 13,9: Když se na někom objeví rána malomocenství, bude přiveden ke knězi.
Lv 13,10: Kněz ho prohlédne. Je-li na kůži bílý otok a chloupky na něm zbělely a v otoku se objevilo živé maso,
Lv 13,11: je to pokročilé malomocenství na kůži. Kněz jej prohlásí za nečistého. Nedá ho uzavřít, protože je nečistý.
Lv 13,12: Jestliže se malomocenství na kůži rozmohlo tak silně, že pokrylo celou kůži a je postižen všude, kam se kněz podívá, od hlavy až k patě,
Lv 13,13: kněz ho prohlédne, a jestliže malomocenství už pokrylo celé tělo, prohlásí postiženého za čistého. Zbělel celý, je čistý.
Lv 13,14: Jakmile se však na něm ukáže živé maso, bude nečistý.
Lv 13,15: Když kněz uvidí živé maso, prohlásí jej za nečistého; živé maso je nečisté, je to malomocenství.
Lv 13,16: Když se živé maso ztratí a místo zbělí, přijde ke knězi.
Lv 13,17: Kněz ho prohlédne. Jestliže postižené místo zbělelo, prohlásí kněz postiženého za čistého; je čistý.
Lv 13,18: Kdo měl na kůži vřed, který se zhojil,
Lv 13,19: a na místě vředu se objeví bělavý otok nebo bělavě načervenalá skvrna, musí se ukázat knězi.
Lv 13,20: Kněz ho prohlédne. Je-li místo napohled nižší než okolní kůže a chloupky na něm zbělely, prohlásí jej kněz za nečistého. Je postižen malomocenstvím; rozmohlo se z vředu.
Lv 13,21: Uvidí-li však kněz, že na něm nejsou bílé chloupky a není nižší než okolní kůže, ale že je nevýrazné, přikáže ho uzavřít na sedm dní.
Lv 13,22: Jestliže se po kůži velice rozšíří, prohlásí jej kněz za nečistého; je postižen malomocenstvím.
Lv 13,23: Zůstane-li skvrna stejná, nebude-li se rozšiřovat, je to jizva po vředu. Kněz ho prohlásí za čistého.
Lv 13,24: Když má někdo na kůži spáleninu a na spálenině se objeví bělavě načervenalá či bílá skvrna,
Lv 13,25: kněz ji prohlédne. Jestliže chloupky na skvrně zbělely a je napohled hlubší než okolní kůže, je to malomocenství, rozmohlo se na spálenině. Kněz jej prohlásí za nečistého, je postižen malomocenstvím.
Lv 13,26: Uvidí-li kněz, že chloupky na skvrně nejsou bílé a místo není nižší než okolní kůže, ale že je nevýrazné, přikáže ho uzavřít na sedm dní.
Lv 13,27: Sedmého dne ho kněz prohlédne. Jestliže se skvrna dál na kůži rozšířila, prohlásí jej kněz za nečistého. Je postižen malomocenstvím.
Lv 13,28: Zůstane-li skvrna stejná, nebude-li se po kůži rozšiřovat a bude-li nevýrazná, byl to otok po spálenině. Kněz ho prohlásí za čistého; je to jizva po spálenině.
Lv 13,29: Když se objeví ať muži či ženě nějaké postižené místo na hlavě nebo na bradě,
Lv 13,30: kněz je prohlédne. Bude-li napohled hlubší než okolní kůže a budou-li na něm jemné nažloutlé chloupky, prohlásí jej kněz za nečistého. Je to prašivina, druh malomocenství na hlavě nebo na bradě.
Lv 13,31: Když kněz prohlédne místo postižené prašivinou a ono není napohled hlubší než okolní kůže a nejsou na něm černé chloupky, přikáže uzavřít postiženého prašivinou na sedm dní.
Lv 13,32: Sedmého dne kněz prohlédne postižené místo. Jestliže se prašivina nerozšířila a nejsou na ní nažloutlé chloupky a napohled není hlubší než okolní kůže,
Lv 13,33: postižený se oholí, avšak místo zasažené prašivinou neoholí. Kněz přikáže uzavřít postiženého prašivinou na dalších sedm dní.
Lv 13,34: Sedmého dne kněz opět prašivinu prohlédne. Jestliže se prašivina po kůži nerozšířila a napohled není hlubší než okolní kůže, prohlásí jej kněz za čistého. Vypere si šaty a bude čistý.
Lv 13,35: Jestliže se však prašivina po jeho očištění velice rozšíří,
Lv 13,36: kněz ho prohlédne. Jestliže se rozšířila prašivina po kůži, nebude kněz pátrat po nažloutlých chloupcích. Postižený je nečistý.
Lv 13,37: Jestliže však prašivina zůstala beze změny a vyrostly na ní černé chloupky, je prašivina zhojena; je čistý. Kněz ho prohlásí za čistého.
Lv 13,38: Když se objeví ať muži či ženě na kůži skvrny, bělavé skvrny,
Lv 13,39: kněz je prohlédne. Jsou-li skvrny na kůži nevýrazně bělavé, je to lišej, který na kůži vyrazil. Je čistý.
Lv 13,40: Když někomu olysá hlava a má pleš, je čistý.
Lv 13,41: Jestliže mu hlava olysá na spáncích a má lysinu, je čistý.
Lv 13,42: Kdyby se však na pleši či na lysině objevila bíločervená rána, je to malomocenství vyrážející na pleši nebo na lysině.
Lv 13,43: Kněz ho prohlédne. Jestliže je na jeho pleši či na lysině otok a postižené místo je bělavě načervenalé, podobající se kožnímu malomocenství,
Lv 13,44: je ten muž malomocný. Je nečistý. Kněz ho musí prohlásit za nečistého. Je postižen na hlavě.
Lv 13,45: Malomocný, který je postižen, bude mít šaty roztržené, vlasy na hlavě neupravené, vousy zahalené a bude volat: »Nečistý, nečistý!«
Lv 13,46: Po všechny dny, co bude postižen, zůstane nečistý. Je nečistý. Bude bydlet v odloučení, jeho obydlí bude mimo tábor.
Lv 13,47: Když postihne malomocenství oděv, ať už oděv vlněný nebo lněný,
Lv 13,48: látku nebo tkaninu lněnou či vlněnou nebo kůži či nějaký předmět z kůže,
Lv 13,49: a bude postižené místo nažloutlé nebo načervenalé, na oděvu či na kůži, na látce či na tkanině nebo na jakémkoli koženém předmětu, je to rána malomocenství. Ukáže se knězi.
Lv 13,50: Kněz postižené místo prohlédne a přikáže postiženou věc uzavřít na sedm dní.
Lv 13,51: Sedmého dne postižené místo opět prohlédne. Když se postižení rozšířilo na oděvu nebo na látce či na tkanině nebo na kůži a na všem, co se z kůže zhotovuje, je to postiženo zhoubným malomocenstvím. Je to nečisté.
Lv 13,52: Spálí oděv či tu látku nebo tu tkaninu, ať už je to vlněné nebo lněné, i každý předmět z kůže, na němž se ta rána objevila. Je to zhoubné malomocenství. Spálí se to ohněm.
Lv 13,53: Jestliže však kněz uvidí, že se to postižené místo na oděvu či na látce nebo na tkanině či na jakémkoli koženém předmětu nerozšiřuje,
Lv 13,54: nařídí postiženou věc vyprat a uzavřít ji na dalších sedm dní.
Lv 13,55: Po vyprání kněz opět postiženou věc prohlédne. Jestliže se postižené místo nezměnilo, i když se nerozšířilo, je to nečisté. Spálíš to ohněm, ať je ta věc zasažena na líci nebo na rubu.
Lv 13,56: Jestliže však kněz uvidí, že postižené místo je po vyprání nevýrazné, odtrhne je od oděvu nebo od kůže, od látky či od tkaniny.
Lv 13,57: Bude-li však rána ještě patrná na oděvu či na látce nebo na tkanině či na jakémkoli koženém předmětu a bude vyrážet dále, spálíš postiženou věc ohněm.
Lv 13,58: Oděv, látka, tkanina nebo jakýkoli předmět z kůže, který jsi vypral a rána z toho zmizela, vypere se podruhé; pak to bude čisté.
Lv 13,59: Toto je řád rány malomocenství na oděvu vlněném nebo lněném, na látce, tkanině či jakémkoli koženém předmětu při rozhodování o čistém nebo nečistém."
Lv 14,1: Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
Lv 14,2: "Toto je řád týkající se malomocného v den jeho očišťování: Bude přiveden ke knězi.
Lv 14,3: Kněz vyjde ven z tábora a prohlédne ho. Je-li rána malomocenství na malomocném zhojena,
Lv 14,4: rozkáže kněz, aby vzal pro očišťování dva živé čisté ptáky, cedrové dřevo, karmínové barvivo a yzop.
Lv 14,5: Kněz rozkáže zabít jednoho ptáka nad hliněnou nádobou s pramenitou vodou.
Lv 14,6: Pak vezme živého ptáka, cedrové dřevo, karmínové barvivo a yzop a omočí to i s živým ptákem v krvi ptáka zabitého nad pramenitou vodou.
Lv 14,7: Stříkne sedmkrát na očišťovaného od malomocenství a očistí ho. Živého ptáka vypustí do pole.
Lv 14,8: Očištěný si vypere šaty, oholí si celé tělo, omyje se vodou a bude čistý. Potom vejde do tábora, ale usadí se vně svého stanu na sedm dní.
Lv 14,9: Sedmého dne si oholí všecky vlasy na hlavě, bradu, obočí, všechny chloupky si oholí, vypere si šaty, omyje se celý vodou a bude čistý.
Lv 14,10: Osmého dne vezme dva beránky bez vady, jednu roční ovečku bez vady, tři desetiny éfy bílé mouky zadělané olejem jako přídavnou oběť a jeden džbánek oleje.
Lv 14,11: Očišťující kněz postaví očišťovaného muže i ty věci před Hospodina, ke vchodu do stanu setkávání.
Lv 14,12: Pak vezme kněz jednoho beránka a přinese jej se džbánkem oleje v oběť za vinu a podáváním to nabídne jako oběť podávání před Hospodinem.
Lv 14,13: Beránka pak porazí na místě, kde se poráží oběť za hřích a oběť zápalná, na místě svatém, neboť knězi patří jak oběť za hřích, tak oběť za vinu. Je to velesvaté.
Lv 14,14: Kněz vezme trochu krve z oběti za vinu a potře očišťovanému pravý lalůček ucha a palec na pravé ruce a u pravé nohy.
Lv 14,15: Ze džbánku vezme kněz trochu oleje a odleje do levé dlaně.
Lv 14,16: Pak omočí kněz prst pravé ruky v oleji na své levé dlani a sedmkrát stříkne prstem olej před Hospodinem.
Lv 14,17: Trochou zbylého oleje na své dlani potře kněz očišťovanému lalůček pravého ucha a palec na pravé ruce a u pravé nohy tam, kde byl potřen krví z oběti za vinu.
Lv 14,18: Zbytkem oleje z dlaně potře kněz hlavu očišťovaného. Tak za něj vykoná smírčí obřady před Hospodinem.
Lv 14,19: Kněz připraví oběť za hřích, aby zprostil očišťovaného nečistoty; potom se porazí dobytče k oběti zápalné.
Lv 14,20: Kněz bude obětovat zápalnou a přídavnou oběť na oltáři. Tak za něj kněz vykoná smírčí obřady. Bude čistý.
Lv 14,21: Je-li dotyčný nemajetný a nemůže dát tolik, vezme k smírčím obřadům jednoho beránka v oběť za vinu jako oběť podávání a jednu desetinu éfy bílé mouky zadělané olejem jako přídavnou oběť a džbánek oleje,
Lv 14,22: též dvě hrdličky nebo dvě holoubata podle svých možností. Jedno bude k oběti za hřích a druhé k zápalné oběti.
Lv 14,23: Osmého dne je přinese knězi ke vchodu do stanu setkávání před Hospodina na své očištění.
Lv 14,24: Kněz vezme beránka v oběť za vinu i džbánek oleje a podáváním to nabídne jako oběť podávání před Hospodinem.
Lv 14,25: Pak porazí beránka v oběť za vinu a vezme trochu krve oběti za vinu a potře očišťovanému lalůček pravého ucha a palec na pravé ruce a u pravé nohy.
Lv 14,26: Z oleje si kněz naleje trochu do levé dlaně.
Lv 14,27: Sedmkrát stříkne prstem pravé ruky před Hospodinem olej, který má na své levé dlani.
Lv 14,28: Trochou oleje na své dlani potře očišťovanému lalůček pravého ucha a palec na pravé ruce a u pravé nohy, na místě, kde byl potřen krví z oběti za vinu.
Lv 14,29: Zbytkem oleje z dlaně potře kněz hlavu očišťovaného, a tím vykoná za něho smírčí obřady před Hospodinem.
Lv 14,30: Potom připraví jednu z hrdliček nebo jedno z holoubat, jež dotyčný podle svých možností přinesl.
Lv 14,31: Podle jeho možností bude jedno obětí za hřích a druhé zápalnou obětí, spolu s obětí přídavnou. Tak vykoná kněz smírčí obřady za očišťovaného před Hospodinem.
Lv 14,32: To je řád týkající se toho, kdo byl stižen malomocenstvím a nemůže tolik dát na své očištění."
Lv 14,33: Hospodin dále mluvil k Mojžíšovi a Áronovi:
Lv 14,34: "Až vejdete do kenaanské země, kterou vám dávám do vlastnictví, a já raním malomocenstvím některý dům v zemi, kterou budete mít ve vlastnictví,
Lv 14,35: půjde majitel domu a oznámí knězi: »Zdá se mi, jako by byl můj dům postižen.«
Lv 14,36: Dříve než přijde kněz postižené místo prohlédnout, nařídí dům vyklidit, aby nebylo nečisté všecko, co je v domě. Potom přijde kněz, aby dům prohlédl.
Lv 14,37: Prohlédne postižené místo. Jsou-li na postižené zdi domu nažloutlé nebo načervenalé dolíčky, napohled nižší než okolní zeď,
Lv 14,38: vyjde kněz z domu ke vchodu do domu a přikáže uzavřít ten dům na sedm dní.
Lv 14,39: Sedmého dne se kněz vrátí a opět to prohlédne. Jestliže se postižení na zdech domu rozšířilo,
Lv 14,40: rozkáže postižené kameny vyjmout a vynést je ven za město na místo nečisté.
Lv 14,41: Dům oškrabou uvnitř dokola a hlínu, kterou oškrabali, vysypou ven za město na místo nečisté.
Lv 14,42: Pak vezmou jiné kameny a nahradí ony kameny a vezmou jinou hlínu a vymažou dům.
Lv 14,43: Jestliže se postižení znovu v domě rozmůže i potom, co vyňali kameny a dům oškrabali a vymazali,
Lv 14,44: přijde kněz opět. Uvidí-li, že se postižení na domě šíří, je to zhoubné malomocenství na domě. Je nečistý.
Lv 14,45: Strhnou ten dům a kameny, dříví i všechnu hlínu z domu vynesou ven za město na místo nečisté.
Lv 14,46: Kdo by vešel do toho domu ve dnech, kdy byl uzavřen, bude nečistý až do večera.
Lv 14,47: Kdo by spal v tom domě, vypere si šaty. Kdo by v tom domě jedl, vypere si šaty.
Lv 14,48: Jestliže kněz přijde a uvidí, že se rána na domě poté, co dům vymazali, nerozšiřuje, prohlásí dům za čistý, protože rána byla zhojena.
Lv 14,49: Vezme dva ptáky, cedrové dřevo, karmínové barvivo a yzop, aby dům očistil od hříchu.
Lv 14,50: Jednoho ptáka zabije nad hliněnou nádobou s pramenitou vodou.
Lv 14,51: Pak vezme cedrové dřevo, yzop, karmínové barvivo a živého ptáka, omočí je v krvi zabitého ptáka a v pramenité vodě a sedmkrát stříkne na dům.
Lv 14,52: Tak očistí ten dům od hříchu krví ptáka, pramenitou vodou, živým ptákem, cedrovým dřevem, yzopem a karmínovým barvivem.
Lv 14,53: Živého ptáka vypustí ven z města do pole. Tak vykoná smírčí obřady za dům. Bude čistý.
Lv 14,54: To je řád pro všechny rány malomocenství a prašiviny,
Lv 14,55: pro ránu malomocenství na oděvu a na domě,
Lv 14,56: pro otok, vyrážku a bělavou skvrnu,
Lv 14,57: k poučení o tom, kdy je co nečisté a kdy čisté. To je řád týkající se malomocenství."