L 9,30: A hle, rozmlouvali s ním dva muži - byli to Mojžíš a Eliáš;
L 9,31: zjevili se v slávě a mluvili o jeho cestě, kterou měl dokonat v Jeruzalémě.
L 9,32: Petra a jeho druhy obestřel těžký spánek. Když se probrali, spatřili jeho slávu i ty dva muže, kteří byli s ním.
L 9,33: Vtom se ti muži od něho začali vzdalovat; Petr mu řekl: "Mistře, je dobré, že jsme zde; udělejme tři stany, jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi." Nevěděl, co mluví.
L 9,34: Než to dopověděl, přišel oblak a zastínil je. Když se ocitli v oblaku, zmocnila se jich bázeň.
L 9,35: A z oblaku se ozval hlas: "Toto jest můj vyvolený Syn, toho poslouchejte."
L 9,36: Když se hlas ozval, byl už Ježíš sám. Oni umlkli a nikomu tehdy neřekli nic o tom, co viděli.
L 9,37: Když příštího dne sestoupili z hory, vyšel mu vstříc veliký zástup.
L 9,38: A hle, jakýsi muž ze zástupu volal: "Mistře, prosím tě, ujmi se mého syna, vždyť je to mé jediné dítě;
L 9,39: hle, zachvacuje ho duch, takže znenadání vykřikuje, a lomcuje jím, až má pěnu kolem úst; jen stěží od něho odchází a tak ho moří.
L 9,40: Prosil jsem už tvé učedníky, aby ho vyhnali, ale nemohli."
L 9,41: Ježíš odpověděl: "Pokolení nevěřící a zvrácené, jak dlouho ještě mám být s vámi a snášet vás? Přiveď sem svého syna!"
L 9,42: Ještě než k němu přišel, démon ho povalil a zkroutil křečí. Ježíš pohrozil nečistému duchu, uzdravil chlapce a vrátil jej otci.
L 9,43: Všichni žasli nad velikou Boží mocí. Když se všichni divili, co všechno učinil, řekl svým učedníkům:
L 9,44: "Slyšte a dobře si pamatujte tato slova: Syn člověka bude vydán do rukou lidí."
L 9,45: Oni však tomu slovu nerozuměli a jeho smysl jim zůstal skryt; proto nechápali, ale báli se ho na to slovo zeptat.
L 9,46: Přišlo jim na mysl, kdo z nich je asi největší.
L 9,47: Když Ježíš poznal, čím se v mysli obírají, vzal dítě, postavil je vedle sebe
L 9,48: a řekl jim: "Kdo přijme takové dítě ve jménu mém, přijímá mne; a kdo přijme mne, přijme toho, který mě poslal. Kdo je nejmenší mezi všemi vámi, ten je veliký."
L 9,49: Jan mu na to řekl: "Mistře, viděli jsme kohosi, kdo v tvém jménu vyhání démony, a bránili jsme mu, protože tě nenásleduje jako my."
L 9,50: Ježíš mu řekl: "Nebraňte mu! Kdo není proti vám, je pro vás."
L 9,51: Když se naplňovaly dny, kdy měl být vzat vzhůru, upjal svou mysl k cestě do Jeruzaléma
L 9,52: a poslal před sebou posly. Vydali se na cestu a přišli do jedné samařské vesnice, aby pro něho vše připravili.
L 9,53: Ale tam jej nepřijali, protože jeho tvář byla obrácena k Jeruzalému.
L 9,54: Když to uviděli učedníci Jakub a Jan, řekli: "Pane, máme přivolat oheň z nebe, aby je zahubil, jako to učinil Eliáš?"
L 9,55: Obrátil se a pokáral je: "Nevíte, jakého jste ducha.
L 9,56: Syn člověka nepřišel lidi zahubit, ale zachránit." A šli do jiné vesnice.
L 9,57: Když se ubírali cestou, řekl mu kdosi: "Budu tě následovat, kamkoli půjdeš."
L 9,58: Ale Ježíš mu odpověděl: "Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil."
L 9,59: Jinému řekl: "Následuj mne!" On odpověděl: "Dovol mi, Pane, abych šel napřed pochovat svého otce."
L 9,60: Řekl mu: "Nech mrtvé, ať pochovávají své mrtvé. Ale ty jdi a všude zvěstuj království Boží."
L 9,61: A jiný mu řekl: "Budu tě následovat, Pane. Ale napřed mi dovol, abych se rozloučil se svou rodinou."
L 9,62: Ježíš mu řekl: "Kdo položí ruku na pluh a ohlíží se zpět, není způsobilý pro království Boží."