L 7,36: Jeden z farizeů pozval Ježíše k jídlu. Vešel tedy do domu toho farizea a posadil se ke stolu.
L 7,37: V tom městě byla žena hříšnice. Jakmile se dověděla, že Ježíš je u stolu v domě farizeově, přišla s alabastrovou nádobkou vzácného oleje,
L 7,38: s pláčem přistoupila zezadu k jeho nohám, začala mu je smáčet slzami a otírat svými vlasy, líbala je a mazala vzácným olejem.
L 7,39: Když to spatřil farizeus, který ho pozval, řekl si v duchu: "Kdyby to byl prorok, musel by poznat, co to je za ženu, která se ho dotýká, že je to hříšnice."
L 7,40: Ježíš mu na to řekl: "Šimone, chci ti něco povědět." On řekl: "Pověz, Mistře!" -
L 7,41: "Jeden věřitel měl dva dlužníky. První byl dlužen pět set denárů, druhý padesát.
L 7,42: Když neměli čím splatit dluh, odpustil oběma. Který z nich ho bude mít raději?"
L 7,43: Šimon mu odpověděl: "Mám za to, že ten, kterému odpustil víc." Řekl mu: "Správně jsi usoudil!"
L 7,44: Pak se obrátil k ženě a řekl Šimonovi: "Pohleď na tu ženu! Vešel jsem do tvého domu, ale vodu na nohy jsi mi nepodal, ona však skropila mé nohy slzami a otřela je svými vlasy.
L 7,45: Nepolíbil jsi mne, ale ona od té chvíle, co jsem vešel, nepřestala líbat mé nohy.
L 7,46: Nepomazal jsi mou hlavu olejem, ona však vzácným olejem pomazala mé nohy.
L 7,47: Proto ti pravím: Její mnohé hříchy jsou jí odpuštěny, protože projevila velikou lásku. Komu se málo odpouští, málo miluje."
L 7,48: Řekl jí: "Jsou ti odpuštěny hříchy."
L 7,49: Ti, kteří s ním byli u stolu, začali si říkat: "Kdo to jen je, že dokonce odpouští hříchy?"
L 7,50: A řekl ženě: "Tvá víra tě zachránila, jdi v pokoji!"