L 6,1: Jednou v sobotu procházel obilím a jeho učedníci trhali klasy, mnuli z nich rukama zrní a jedli.
L 6,2: Někteří z farizeů řekli: "Jak to, že děláte, co se v sobotu nesmí!"
L 6,3: Ježíš jim odpověděl: "Nečetli jste, co udělal David, když měl hlad on i ti, kdo byli s ním?
L 6,4: Jak vešel do domu Božího a vzal posvátné chleby, jedl je a dal i těm, kteří ho provázeli? A to byly chleby, které nesmí jíst nikdo, jen kněží."
L 6,5: A řekl jim: "Syn člověka je pánem nad sobotou."
L 6,6: V jinou sobotu vešel do synagógy a učil. Byl tam člověk, jehož pravá ruka byla odumřelá.
L 6,7: Zákoníci a farizeové si na Ježíše dávali pozor, uzdravuje-li v sobotu, aby měli proč ho obžalovat.
L 6,8: On však znal jejich myšlenky. Řekl tomu muži s odumřelou rukou: "Vstaň a postav se doprostřed." On se zvedl a postavil se tam.
L 6,9: Ježíš jim řekl: "Ptám se vás: Je dovoleno v sobotu činit dobře, či zle, život zachránit, či zahubit?"
L 6,10: Rozhlédl se po všech a řekl tomu člověku: "Zvedni tu ruku!" On to učinil a jeho ruka byla zase zdravá.
L 6,11: Tu se jich zmocnila zlost a radili se spolu, co by měli s Ježíšem udělat.
L 6,12: V těch dnech vyšel na horu k modlitbě; a celou noc se tam modlil k Bohu.
L 6,13: Když nastal den, zavolal k sobě své učedníky a vyvolil z nich dvanáct, které také nazval apoštoly:
L 6,14: Šimona, kterému dal jméno Petr, jeho bratra Ondřeje, Jakuba, Jana, Filipa, Bartoloměje,
L 6,15: Matouše, Tomáše, Jakuba Alfeova, Šimona zvaného Zélóta,
L 6,16: Judu Jakubova a Jidáše Iškariotského, který se pak stal zrádcem.
L 6,17: Sešel s nimi dolů a na rovině zůstal stát; a s ním veliký zástup jeho učedníků a veliké množství lidu z celého Judska i z Jeruzaléma, z pobřeží týrského a sidónského;
L 6,18: ti všichni přišli, aby ho slyšeli a byli uzdraveni ze svých nemocí. Uzdravovali se i ti, kteří byli sužováni nečistými duchy.
L 6,19: A každý ze zástupu se ho snažil dotknout, poněvadž z něho vycházela moc a uzdravovala všechny.
L 6,20: Ježíš pohlédl na učedníky a řekl: "Blaze vám, chudí, neboť vaše je království Boží.
L 6,21: Blaze vám, kdo nyní hladovíte, neboť budete nasyceni. Blaze vám, kdo nyní pláčete, neboť se budete smát.
L 6,22: Blaze vám, když vás lidé budou nenávidět a když vás vyloučí, potupí a vymažou vaše jméno jako proklaté pro Syna člověka.
L 6,23: Veselte se v ten den a jásejte radostí; hle, máte hojnou odměnu v nebi. Vždyť právě tak jednali jejich otcové s proroky.
L 6,24: Ale běda vám bohatým, vždyť vám se už potěšení dostalo.
L 6,25: Běda vám, kdo jste nyní nasyceni, neboť budete hladovět. Běda, kdo se nyní smějete, neboť budete plakat a naříkat.
L 6,26: Běda, když vás budou všichni lidé chválit; vždyť stejně se chovali jejich otcové k falešným prorokům.
L 6,27: Ale vám, kteří mě slyšíte, pravím: Milujte své nepřátele. Dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí.
L 6,28: Žehnejte těm, kteří vás proklínají, modlete se za ty, kteří vám ubližují.
L 6,29: Tomu, kdo tě udeří do tváře, nastav i druhou, a bude-li ti brát plášť, nech mu i košili!
L 6,30: Každému, kdo tě prosí, dávej, a co ti někdo vezme, nepožaduj zpět.
L 6,31: Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi.
L 6,32: Jestliže milujete jen ty, kdo vás milují, můžete za to očekávat Boží uznání? Vždyť i hříšníci milují ty, kdo je milují.
L 6,33: Činíte-li dobře těm, kteří dobře činí vám, můžete za to očekávat Boží uznání? Vždyť totéž činí i hříšníci.
L 6,34: Půjčujete-li těm, u nichž je naděje, že vám to vrátí, můžete za to čekat Boží uznání? Vždyť i hříšníci půjčují hříšníkům, aby to zase dostali nazpátek.
L 6,35: Ale milujte své nepřátele; čiňte dobře, půjčujte a nic nečekejte zpět. A vaše odměna bude hojná: budete syny Nejvyššího, neboť on je dobrý k nevděčným i zlým.
L 6,36: Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec.
L 6,37: Nesuďte, a nebudete souzeni; nezavrhujte, a nebudete zavrženi; odpouštějte, a bude vám odpuštěno.
L 6,38: Dávejte, a bude vám dáno; dobrá míra, natlačená, natřesená, vrchovatá vám bude dána do klína. Neboť jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám."
L 6,39: Řekl jim také podobenství: "Může vést slepý slepého? Nepadnou oba do jámy?
L 6,40: Žák není nad učitele. Je-li zcela vyučen, bude jako jeho učitel.
L 6,41: Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve svém vlastním oku nepozoruješ?
L 6,42: Jak můžeš říci svému bratru: »Bratře, dovol, ať ti vyjmu třísku, kterou máš v oku,« a sám ve svém oku trám nevidíš? Pokrytče, nejprve vyjmi trám ze svého oka, a pak teprve prohlédneš, abys mohl vyjmout třísku z oka svého bratra.
L 6,43: Dobrý strom nedává špatné ovoce a špatný strom nedává dobré ovoce.
L 6,44: Každý strom se pozná po svém ovoci. Vždyť z trní nesklízejí fíky a z hloží hrozny.
L 6,45: Dobrý člověk z dobrého pokladu svého srdce vydává dobré a zlý ze zlého vydává zlé. Jeho ústa mluví, čím srdce přetéká.
L 6,46: Proč mne oslovujete »Pane, Pane«, a nečiníte, co říkám?
L 6,47: Víte, komu se podobá ten, kdo slyší tato má slova a plní je?
L 6,48: Je jako člověk, který stavěl dům: kopal, hloubil, až položil základy na skálu. Když přišla povodeň, přivalil se proud na ten dům, ale nemohl jím pohnout, protože byl dobře postaven.
L 6,49: Kdo však uslyšel má slova a nejednal podle nich, je jako člověk, který vystavěl dům na zemi bez základů. Když se na něj proud přivalil, hned se zřítil; a zkáza toho domu byla veliká."