L 4,15: Učil v jejich synagógách a všichni ho velmi chválili.
L 4,16: Přišel do Nazareta, kde vyrostl. Podle svého obyčeje vešel v sobotní den do synagógy a povstal, aby četl z Písma.
L 4,17: Podali mu knihu proroka Izaiáše; otevřel ji a nalezl místo, kde je psáno:
L 4,18: »Duch Hospodinův jest nade mnou; proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst; poslal mne, abych vyhlásil zajatcům propuštění a slepým navrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu,
L 4,19: abych vyhlásil léto milosti Hospodinovy.«
L 4,20: Pak zavřel knihu, dal ji sluhovi a posadil se; a oči všech v synagóze byly na něj upřeny.
L 4,21: Promluvil k nim: "Dnes se splnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli."
L 4,22: Všichni mu přisvědčovali a divili se slovům milosti, vycházejícím z jeho úst. A říkali: "Což to není syn Josefův?"
L 4,23: On jim odpověděl: "Jistě mi řeknete toto přísloví: Lékaři, uzdrav sám sebe! O čem jsme slyšeli, že se dálo v Kafarnaum, učiň i zde, kde jsi doma."
L 4,24: Řekl: "Amen, pravím vám, žádný prorok není vítán ve své vlasti.
L 4,25: Po pravdě vám říkám: Mnoho vdov bylo v Izraeli za dnů Eliášových, kdy se zavřelo nebe na tři a půl roku a na celou zemi přišel veliký hlad.
L 4,26: A k žádné z nich nebyl Eliáš poslán, nýbrž jen k oné vdově do Sarepty v zemi sidónské.
L 4,27: A mnoho malomocných bylo v Izraeli za proroka Elizea, a žádný z nich nebyl očištěn, jen syrský Náman."
L 4,28: Když to slyšeli, byli všichni v synagóze naplněni hněvem.
L 4,29: Vstali, vyhnali ho z města a vedli ho až na sráz hory, na níž bylo jejich město vystavěno, aby ho svrhli dolů.
L 4,30: On však prošel jejich středem a bral se dál.
L 4,31: Odešel do galilejského města Kafarnaum a učil je v sobotu.
L 4,32: Žasli nad jeho učením, poněvadž jeho slovo mělo moc.
L 4,33: V synagóze byl člověk, který byl posedlý nečistým duchem; ten vzkřikl velikým hlasem:
L 4,34: "Co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zahubit? Vím, kdo jsi. Jsi svatý Boží."
L 4,35: Ale Ježíš mu pohrozil: "Umlkni a vyjdi z něho!" Zlý duch jím smýkl doprostřed a vyšel z něho, aniž mu uškodil.
L 4,36: Na všechny padl úžas a říkali si navzájem: "Jaké je to slovo, že v moci a síle přikazuje nečistým duchům a oni vyjdou!"
L 4,37: A pověst o něm se rozhlásila po všech místech okolní krajiny.
L 4,38: Povstal a odešel ze synagógy do Šimonova domu. Šimonova tchyně byla soužena silnou horečkou; i prosili ho za ni.
L 4,39: Postavil se nad ní, pohrozil horečce a ta ji opustila. Ihned vstala a obsluhovala je.
L 4,40: Když slunce zapadlo, všichni k němu přiváděli své nemocné, kteří trpěli rozličnými neduhy; on vzkládal ruce na každého z nich a uzdravoval je.
L 4,41: Z mnohých vycházeli i démoni a křičeli: "Ty jsi Boží Syn!" Hrozil jim a nedovoloval jim mluvit, protože věděli, že je Mesiáš.
L 4,42: Když nastal den, vyšel z domu a šel na pusté místo; zástupy ho hledaly. Přišly až k němu a zdržovaly ho, aby od nich neodcházel.
L 4,43: Řekl jim: "Také ostatním městům musím zvěstovat Boží království, vždyť k tomu jsem byl poslán."
L 4,44: A kázal v judských synagógách.