L 22,55: Když zapálili uprostřed nádvoří oheň a sesedli se okolo, přisedl mezi ně i Petr.
L 22,56: A jak seděl tváří k ohni, všimla si ho jedna služka, pozorně se na něj podívala a řekla: "Tenhle byl také s ním!"
L 22,57: Ale on zapřel: "Vůbec ho neznám."
L 22,58: Zakrátko jej spatřil někdo jiný a řekl: "Ty jsi také z nich." Petr odpověděl: "Nejsem!"
L 22,59: Když uplynula asi hodina, tvrdil zase někdo: "I tenhle byl určitě s ním, vždyť je z Galileje!"
L 22,60: Petr řekl: "Vůbec nevím, o čem mluvíš!" A ihned, ještě než domluvil, zakokrhal kohout.
L 22,61: Tu se Pán obrátil a pohleděl na Petra; a Petr se rozpomenul na slovo, které mu Pán řekl: "Dřív než dnes kohout zakokrhá, zapřeš mne třikrát."
L 22,62: Vyšel ven a hořce se rozplakal.