L 2,25: V Jeruzalémě žil muž jménem Simeon; byl to člověk spravedlivý a zbožný, očekával potěšení Izraele a Duch svatý byl s ním.
L 2,26: Jemu bylo Duchem svatým předpověděno, že neuzří smrti, dokud nespatří Hospodinova Mesiáše.
L 2,27: A tehdy veden Duchem přišel do chrámu. Když pak rodiče přinášeli Ježíše, aby splnili, co o dítěti předpisoval Zákon,
L 2,28: vzal ho Simeon do náručí a takto chválil Boha:
L 2,29: "Nyní propouštíš v pokoji svého služebníka, Pane, podle svého slova,
L 2,30: neboť mé oči viděly tvé spasení,
L 2,31: které jsi připravil přede všemi národy -
L 2,32: světlo, jež bude zjevením pohanům, slávu pro tvůj lid Izrael."
L 2,33: Ježíšův otec a matka byli plni údivu nad slovy, která o něm slyšeli.
L 2,34: A Simeon jim požehnal a řekl jeho matce Marii: "Hle, on jest dán k pádu i k povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, kterému se budou vzpírat
L 2,35: - i tvou vlastní duší pronikne meč - aby vyšlo najevo myšlení mnohých srdcí."