L 2,1: Stalo se v oněch dnech, že vyšlo nařízení od císaře Augusta, aby byl po celém světě proveden soupis lidu.
L 2,2: Tento první majetkový soupis se konal, když Sýrii spravoval Quirinius.
L 2,3: Všichni se šli dát zapsat, každý do svého města.
L 2,4: Také Josef se vydal z Galileje, z města Nazareta, do Judska, do města Davidova, které se nazývá Betlém, poněvadž byl z domu a rodu Davidova,
L 2,5: aby se dal zapsat s Marií, která mu byla zasnoubena a čekala dítě.
L 2,6: Když tam byli, naplnily se dny a přišla její hodina.
L 2,7: I porodila svého prvorozeného syna, zavinula jej do plenek a položila do jeslí, protože se pro ně nenašlo místo pod střechou.
L 2,8: A v té krajině byli pastýři pod širým nebem a v noci se střídali v hlídkách u svého stáda.
L 2,9: Náhle při nich stál anděl Páně a sláva Páně se rozzářila kolem nich. Zmocnila se jich veliká bázeň.
L 2,10: Anděl jim řekl: "Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid.
L 2,11: Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově.
L 2,12: Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko v plenkách, položené do jeslí."
L 2,13: A hned tu bylo s andělem množství nebeských zástupů a takto chválili Boha:
L 2,14: "Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi; Bůh v nich má zalíbení."
L 2,15: Jakmile andělé od nich odešli do nebe, řekli si pastýři: "Pojďme až do Betléma a podívejme se na to, co se tam stalo, jak nám Pán oznámil."
L 2,16: Spěchali tam a nalezli Marii a Josefa i to děťátko položené do jeslí.
L 2,17: Když je spatřili, pověděli, co jim bylo řečeno o tom dítěti.
L 2,18: Všichni, kdo to uslyšeli, užasli nad tím, co jim pastýři vyprávěli.
L 2,19: Ale Maria to všechno v mysli zachovávala a rozvažovala o tom.
L 2,20: Pastýři se pak navrátili oslavujíce a chválíce Boha za všechno, co slyšeli a viděli, jak jim to bylo řečeno.
L 2,21: Když uplynulo osm dní a nastal čas k jeho obřízce, dali mu jméno Ježíš, které dostal od anděla dříve, než jej matka počala.
L 2,22: Když uplynuly dny jejich očišťování podle zákona Mojžíšova, přinesli Ježíše do Jeruzaléma, aby s ním předstoupili před Hospodina -
L 2,23: jak je psáno v zákoně Páně: »vše, co je mužského rodu a otvírá život matky, bude zasvěceno Hospodinu« -
L 2,24: a aby podle ustanovení Zákona obětovali dvě hrdličky nebo dvě holoubata.
L 2,25: V Jeruzalémě žil muž jménem Simeon; byl to člověk spravedlivý a zbožný, očekával potěšení Izraele a Duch svatý byl s ním.
L 2,26: Jemu bylo Duchem svatým předpověděno, že neuzří smrti, dokud nespatří Hospodinova Mesiáše.
L 2,27: A tehdy veden Duchem přišel do chrámu. Když pak rodiče přinášeli Ježíše, aby splnili, co o dítěti předpisoval Zákon,
L 2,28: vzal ho Simeon do náručí a takto chválil Boha:
L 2,29: "Nyní propouštíš v pokoji svého služebníka, Pane, podle svého slova,
L 2,30: neboť mé oči viděly tvé spasení,
L 2,31: které jsi připravil přede všemi národy -
L 2,32: světlo, jež bude zjevením pohanům, slávu pro tvůj lid Izrael."
L 2,33: Ježíšův otec a matka byli plni údivu nad slovy, která o něm slyšeli.
L 2,34: A Simeon jim požehnal a řekl jeho matce Marii: "Hle, on jest dán k pádu i k povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, kterému se budou vzpírat
L 2,35: - i tvou vlastní duší pronikne meč - aby vyšlo najevo myšlení mnohých srdcí."
L 2,36: Žila tu i prorokyně Anna, dcera Fanuelova, z pokolení Ašerova. Byla již pokročilého věku; když se jako dívka provdala, žila se svým mužem sedm let
L 2,37: a pak byla vdovou až do svého osmdesátého čtvrtého roku. Nevycházela z chrámu, ale dnem i nocí sloužila Bohu posty i modlitbami.
L 2,38: A v tu chvíli k nim přistoupila, chválila Boha a mluvila o tom dítěti všem, kteří očekávali vykoupení Jeruzaléma.
L 2,39: Když Josef a Maria vše řádně vykonali podle zákona Páně, vrátili se do Galileje do svého města Nazareta.
L 2,40: Dítě rostlo v síle a moudrosti a milost Boží byla s ním.
L 2,41: Každý rok chodívali jeho rodiče o velikonočních svátcích do Jeruzaléma.
L 2,42: Také když mu bylo dvanáct let, šli tam, jak bylo o svátcích obyčejem.
L 2,43: A když v těch dnech všechno vykonali a vraceli se domů, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě, aniž to jeho rodiče věděli.
L 2,44: Protože se domnívali, že je někde s ostatními poutníky, ušli den cesty a pak jej hledali mezi svými příbuznými a známými.
L 2,45: Když ho nenalezli, vrátili se a hledali ho v Jeruzalémě.
L 2,46: Po třech dnech jej nalezli v chrámě, jak sedí mezi učiteli, naslouchá a dává jim otázky.
L 2,47: Všichni, kteří ho slyšeli, divili se rozumnosti jeho odpovědí.
L 2,48: Když ho rodiče spatřili, užasli a jeho matka mu řekla: "Synu, co jsi nám to udělal? Hle, tvůj otec a já jsme tě s úzkostí hledali."
L 2,49: On jim řekl: "Jak to, že jste mě hledali? Což jste nevěděli, že musím být tam, kde jde o věc mého Otce?"
L 2,50: Ale oni jeho slovu neporozuměli.
L 2,51: Pak se s nimi vrátil do Nazareta a poslouchal je. Jeho matka uchovávala to vše ve svém srdci.
L 2,52: A Ježíš prospíval na duchu i na těle a byl milý Bohu i lidem.