L 19,13: Zavolal si deset svých služebníků, dal jim deset hřiven a řekl jim: »Hospodařte s nimi, dokud nepřijdu.«
L 19,14: Ale občané ho nenáviděli a poslali vzápětí poselstvo, aby vyřídilo: éNechceme tohoto člověka za krále!«
L 19,15: Když se však jako král vrátil, dal si předvolat služebníky, kterým svěřil peníze, aby se přesvědčil, jak s nimi kdo hospodařil.
L 19,16: Přišel první a řekl: »Pane, tvoje hřivna vynesla deset hřiven.«
L 19,17: Řekl mu: »Správně, služebníku dobrý, poněvadž jsi byl věrný v docela malé věci, budeš vládnout nad deseti městy.«
L 19,18: Přišel druhý a řekl: »Pane, tvoje hřivna vynesla pět hřiven.«
L 19,19: Řekl mu: »Ty vládni nad pěti městy!«
L 19,20: Přišel další a řekl: »Pane, tu je tvoje hřivna; měl jsem ji schovánu v šátku,
L 19,21: neboť jsem se tě bál. Jsi přísný člověk: bereš, co jsi nedal, a sklízíš, co jsi nezasel.«
L 19,22: Řekne mu: »Jsi špatný služebník. Soudím tě podle tvých vlastních slov: věděl jsi, že jsem člověk přísný a beru, co jsem nedal, a sklízím, co jsem nezasel.
L 19,23: Proč jsi aspoň mé peníze neuložil, a já bych si je byl teď vybral i s úrokem.«
L 19,24: Své družině pak řekl: »Vezměte mu tu hřivnu a dejte ji tomu, kdo má deset hřiven!«
L 19,25: Řekli mu: »Pane, už má deset.«
L 19,26: Pravím vám: »Každému, kdo má, bude dáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má.
L 19,27: Ale mé nepřátele, kteří nechtěli, abych byl jejich králem, přiveďte sem a přede mnou je pobijte.«"
L 19,28: Po těchto slovech pokračoval Ježíš v cestě do Jeruzaléma.
L 19,29: Když se přiblížil k Betfage a k Betanii u hory, která se nazývá Olivová, poslal dva ze svých učedníků
L 19,30: a řekl jim: "Jděte naproti do vesnice, a jak do ní vejdete, naleznete přivázané oslátko, na němž dosud nikdo z lidí neseděl. Odvažte je a přiveďte!
L 19,31: Zeptá-li se vás někdo, proč je odvazujete, odpovězte mu: »Pán je potřebuje.«"
L 19,32: Šli, kam je poslal, a nalezli vše, jak jim řekl.
L 19,33: Když oslátko odvazovali, řekli jim jeho majitelé: "Proč to oslátko odvazujete?"
L 19,34: Oni odpověděli: "Pán je potřebuje."
L 19,35: Přivedli oslátko k Ježíšovi, hodili přes ně své pláště a Ježíše na ně posadili.
L 19,36: A jak jel, prostírali mu své pláště na cestu.
L 19,37: Když už se blížil ke svahu Olivové hory, počal celý zástup učedníků radostně a hlasitě chválit Boha za všechny mocné činy, které viděli.
L 19,38: Volali: "Požehnaný král, který přichází ve jménu Hospodinově. Na nebi pokoj a sláva na výsostech!"
L 19,39: Tu mu řekli někteří farizeové ze zástupu: "Mistře, napomeň své učedníky!"
L 19,40: Odpověděl: "Pravím vám, budou-li oni mlčet, bude volat kamení."
L 19,41: Když už byl blízko a uzřel město, dal se nad ním do pláče
L 19,42: a řekl: "Kdybys poznalo v tento den i ty, co vede k pokoji! Avšak je to skryto tvým očím.
L 19,43: Přijdou na tebe dny, kdy tvoji nepřátelé postaví kolem tebe val, obklíčí tě a sevřou ze všech stran.
L 19,44: Srovnají tě se zemí a s tebou i tvé děti; nenechají v tobě kámen na kameni, poněvadž jsi nepoznalo čas, kdy se Bůh k tobě sklonil."
L 19,45: Když vešel do chrámu, začal vyhánět ty, kdo tam prodávali,
L 19,46: a řekl jim: "Je psáno: »Můj dům bude domem modlitby,« ale vy jste z něho udělali doupě lupičů."
L 19,47: Každý den učil v chrámě; velekněží však a zákoníci i přední mužové z lidu usilovali o to, aby jej zahubili,
L 19,48: ale nevěděli, jak by to měli udělat, poněvadž všechen lid mu visel na rtech.