L 10,25: Tu vystoupil jeden zákoník a zkoušel ho: "Mistře, co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?"
L 10,26: Ježíš mu odpověděl: "Co je psáno v Zákoně? Jak to tam čteš?"
L 10,27: On mu řekl: "»Miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou a celou svou myslí« a »miluj svého bližního jako sám sebe.«"
L 10,28: Ježíš mu řekl: "Správně jsi odpověděl. To čiň a budeš živ."
L 10,29: Zákoník se však chtěl ospravedlnit, a proto Ježíšovi řekl: "A kdo je můj bližní?"
L 10,30: Ježíš mu odpověděl: "Jeden člověk šel z Jeruzaléma do Jericha a padl do rukou lupičů; ti jej obrali, zbili a nechali tam ležet polomrtvého.
L 10,31: Náhodou šel tou cestou jeden kněz, ale když ho uviděl, vyhnul se mu.
L 10,32: A stejně se mu vyhnul i levita, když přišel k tomu místu a uviděl ho.
L 10,33: Ale když jeden Samařan na své cestě přišel k tomu místu a uviděl ho, byl pohnut soucitem;
L 10,34: přistoupil k němu, ošetřil jeho rány olejem a vínem a obvázal mu je, posadil jej na svého mezka, zavezl do hostince a tam se o něj staral.
L 10,35: Druhého dne dal hostinskému dva denáry a řekl: »Postarej se o něj, a bude-li tě to stát víc, já ti to zaplatím, až se budu vracet.«
L 10,36: Kdo z těch tří, myslíš, byl bližním tomu, který upadl mezi lupiče?"
L 10,37: Zákoník odpověděl: "Ten, který mu prokázal milosrdenství." Ježíš mu řekl: "Jdi a jednej také tak."